Med

Medu byly přisuzovány výživné a léčivé vlastnosti, byl opěvován jako afrodiziakum a elixír mládí. Toto nejstarší sladidlo se používalo nejen ke slazení, ale i k výrobě alkoholického nápoje - medoviny. Ta pomohla přežít bájnému hrdinovi Beowulfovi a zachraňovala životy lidem za Herodotovy vlády. Staří Řekové pekli melitutes - chleba s medem. Římané ho nazývali panis melitus a pekli ještě obětní medové koláčky - libum. Východní cukrářství přišlo na skvělou kombinaci mandlí a medu, a tak mohly v Itálii vzniknout bonbony torrone, ve Francii se začal vyrábět nugát v Montélimar a ve Španělsku to zase byly turróny. Mayové zase vyráběli likér ixtalseutun a Aztékové milovali čokoládu slazenou medem. Včely med vyrábí z rostlinného nektaru - je to směs vody, fruktózy a glukózy. Téměř každý med skladovaný delší dobu zkrystalizuje. Zahřátím se cukr znovu rozpustí, ale přílišná teplota by mohla zničit všechny vitaminy.