Dům stojí na nábřeží desetitisícového městečka Horinouchi v prefektuře Niigata

Dům stojí na nábřeží desetitisícového městečka Horinouchi v prefektuře Niigata na ostrově Honšú. | foto: Hiroshi Taginawa

Zázrak na 29 metrech čtverečních. Rodina se maličkého pozemku nelekla

  • 127
Mladí manželé s malou dcerkou snili o rodinném domě. V Japonsku je ale stavebních pozemků málo. Nakonec se na ně usmálo štěstí. Narazili na miniaturní parcelu o velikosti 52 metrů čtverečních, která měla tvar trojúhelníku. Díky architektonickému studiu Mizuishi má rodina úžasné bydlení.

Nábřeží desetitisícového městečka Horinouchi v prefektuře Niigata na ostrově Honšú ozdobil pragmaticky vyřešený dvoupatrový dům. Zabírá 29 metrů čtverečních a stojí na trojúhelníkovém pozemku o velikosti pouhých 52 metrů čtverečních. Parcela je ohraničena pěší nábřežní promenádou a klidnou ulicí. Tím, že dům do jisté míry kopíruje parcelu, na které stojí, nemá pravidelný ani pravoúhlý tvar.

Přes všechny komplikace a omezení zde dokázal tokijský architektonický ateliér Mizuishi pod vedením Koty Mizuishiho postavit výjimečný dům, ve kterém majitelé obývají plochu více než 55 metrů čtverečních. Zrealizovat kompletní dřevostavbu s tmavě hnědou falešnou mansardovou střechou trvalo jedenáct měsíců. Stavba vyšla v přepočtu na téměř sedm milionů korun.

Vstupte do rodinného domu

Autor Kota Mizuishi řadu let pracoval v tokijském studiu TKO-M Architects a před dvěma lety se osamostatnil a založil vlastní projekční kancelář. Věnuje se především návrhům rodinných domů a bytů, sociálnímu bydlení a rekonstrukcím.

Kota se inspiruje přírodními živly, poezií vody a větru. "Bez toho, aniž by se mi zdálo, že je můj návrh pokorný k prostředí, ve kterém je umístěn, a místní dominantní řece, bych jej nepovažoval za hotový a dokonalý. Takto může připomínat loď, která se chystá vyplout na vodu," popsal iDNES.cz poetiku, s jakou k tvorbě domu přistupoval.

Z důvodu omezeného prostoru bylo nutné dům nezahlcovat příčkami a dveřmi. Kota ho otevřel vertikálně i horizontálně. V prvním patře jsou vstupní prostory, ložnice a koupelna. Po schodech lze vystoupat do hlavní obytné části s kuchyní, jídelnou a pokojem pro hosty. V podkroví je dětský pokoj.

Dcera zatím spí s rodiči v ložnici a svůj pokoj v nejvyšším patře domu využívá pouze jako hernu. Jedinou cestou, jak se do něj dostat, je vylézt po žebříku. Až dcerka povyroste, stane se pro ni podkrovní místnost perfektním útočištěm s dostatkem soukromí pro hry i pubertální snění.

Pod lavicí v obývacím pokoji jsou krabice s namontovanými kolečky pro snadnější manipulaci. Krabice nahrazují úložné prostory.

Žebřík vede z místnosti, kterou domácí zatím využívají jako pokoj pro hosty, a díky tomu, že není oddělená dveřmi od obytného prostoru, jim násobí vzdušnost obytného patra. Napojení místnosti na dětský pokoj v podkroví není náhoda, za pár let může posloužit dceři i jako studovna.

Spát v ložnici v tomto domě vyžaduje alespoň malou dávku otrlosti. Lůžko je totiž přímo naproti vchodovým dveřím, hned ve vstupní části domu. Od cesty vedoucí do dalších pater je odlišuje jen druh podlahy. V ložnici je položená dřevěná podlaha, zatímco v části sloužící jako chodba je beton ošetřený základní barvou a lakem. Majitelé si ale po pár týdnech bydlení nainstalovali do ložnice lehké bílé závěsy, které je alespoň opticky oddělily od chodby.

V hlavním obytném prostoru je důležitým prvkem prostorné okno s venkovním parapetem, který plynule přechází i do interiéru a slouží jako lavice k sezení. Díky možnosti odsunout velkou část okna a propojit tak interiér s exteriérem a pohledem na řeku násobí efekt zrcadlení domu ve vodě.

Interiéry jsou zařízené jen tím nejdůležitějším.

Kuchyň je zařízená jen tím nejdůležitějším.

Interiéry jsou zařízené jen tím nejdůležitějším. Místnosti jsou vymalované bíle, kuchyně je také bílá a velmi jednoduchá, posezení v obýváku v podobě lavice je velmi minimalistické. Pod lavicí jsou papírové krabice s namontovanými kolečky pro snadnější manipulaci, které nahrazují úložné prostory. Vestavěné skříně jsou v ložnici.

Dům na nábřeží v malém japonském městečku překvapuje svou prostorností a důmyslností. Sedíte-li v okně obývacího pokoje, máte pocit, že odpočíváte přímo na lavičce městské nábřežní kolonády. Okny vedoucími do všech stran mají obyvatelé dokonalý přehled o dění v okolí. Dokonalý domov pro mladý pár s dcerkou.

, pro iDNES.cz