Když se před lety objevily v časopisech o bydlení zprávy o tom, že si architekt Kamil Mrva postavil dům přibližně za milion korun a jen o něco málo dráž další dům pro bratra, zvonily mu často telefony.
Lidé chtěli postavit také takové levné bydlení. Na fotografiích totiž viděli netypické, krásné moderní stavby, žádné tuctové lepenkové skládačky. Byli zklamaní.
"Lidé si mysleli, že je možné takový dům postavit za milion na klíč, což je nesmysl," vysvětluje architekt. "My stavěli svépomocí. Je rozdíl, když si člověk oblékne montérky, vše řídí sám a hlídá si, za jaké ceny kupuje materiál. Takovým způsobem může snížit cenu o třicet až čtyřicet procent," říká.
Milion je taková magická hranice. V Praze za něj pomalu nekoupíte ani garsonku. Katalogy jsou přitom plné nablýskaných domečků za milion. A objevuje se i čím dál více realizovaných netypických staveb, navržených architekty přímo na míru majitelům, kteří měli jedinou podmínku: vejít se do ceny mezi jedním až dvěma miliony.
NA ČEM NEMÁME ŠETŘITNěkterá úsporná řešení se nevyplatí* NA PROJEKTU * NA TEPELNÝCH IZOLACÍCH * NA KONSTRUKCI |
Nebojme se architektů
Češi sice chtějí stavět, ale úsporně. Zájem je teď především o malé domy. Existuje samozřejmě vrstva bohatých podnikatelů, kteří si nechávají stavět velká sídla, ale většina stavebníků požaduje domky v rozměrech tři nebo čtyři plus jedna, přičemž s nimi chtějí zastavět malou plochu.
"Z osmdesáti procent se na nás obracejí lidé, kteří mají zájem o malé domy pro jednu generaci. Doba, kdy se stavěly velké domy, které měly zajistit bydlení pro rodiče a ještě se v nich počítalo s byty pro děti, až si pořídí vlastní rodiny, je pryč. Preferujeme domy přízemní, bezbariérové, ale záleží vždy na typu pozemku," vysvětluje architekt Kamil Mrva.
Řadu typů domů v hodnotě kolem milionu nabízejí firmy, které staví katalogové domy na klíč. Komu nevadí uniformita a listuje si katalogem, musí mít pocit, že není nic snadnějšího než si takový levný domek pořídit. Skutečnost je složitější.
Zpravidla se jedná o bungalov, maximálně tři plus jedna, o rozloze do osmdesáti metrů čtverečních. Nemá sklep, podkroví ani garáž. Fintou v katalozích bývá, že cena často nezahrnuje základovou desku, přípojky či dopravu. Také vybavení jako například okna či podlahy jsou z nejobyčejnějších materiálů, takže ve výsledku si pak lidé stejně připlácejí desítky i stovky tisíc.
Objevují se však i zajímavější kousky. Někteří architekti totiž berou neutěšenou finanční situaci svých klientů jako výzvu. Každopádně není třeba se stydět s architektem poradit, i když se snažíme co nejvíce ušetřit. I oni rádi šetří, na svém. A nestydí se za to.
Například architekt Tomáš Bindr, který za stavby získal různá ocenění, popisuje vznik svého vlastního rodinného domu takto: "Použil jsem cihelné bloky, protože jsem levně sehnal čtyři kamiony cihel. Oplechování je z nerez plechu, protože jsem ho už vlastnil. Dřevo jsem použil z Hornbachu, protože právě měli zaváděcí ceny."
Snížit cenu stavby se dá různými způsoby. Paradoxně právě architekti, na které se bojíme obracet z důvodu, že jejich služby z už tak napjatého rozpočtu něco ukousnou, mohou vymyslet úspornější a vhodnější řešení, než nabízí na první pohled levný domek z katalogu.
Češi čím dál častěji volí jednoduché a malé domy v ceně kolem dvou milionů korun
"Například sedlová střecha je dražší než pultová, to znamená střecha jen na jednu stranu. Ta se dá pořídit až o třetinu levněji. Ušetříme na nákladech na izolaci, krytinu, svody jsou pouze na jednu stranu," vysvětluje architekt Kamil Mrva. "Navíc se pultová střecha může na některé pozemky, například ve svahu, hodit mnohem více než střecha sedlová," dodává.
Za deset let přistavíme
Některé firmy nabízejí takzvané rostoucí domy. I to je snaha vyjít vstříc lidem, kteří sice touží po vlastním domě, ale finanční situace jim nedovoluje se příliš rozšoupnout. Princip je takový, že projekt počítá s tím, že se dům časem rozšíří o další prostory.
"Lidé, kteří chtějí pořídit dům kolem milionu, obvykle sáhnou po katalogových domcích, ale za tu cenu se už dá pořídit základová deska a malá dřevostavba," tvrdí Oldřich Vojta, jehož projekční kancelář DED takové domky nabízí.
"Základem je šest krát šest metrů. Mnoha mladým lidem s malými dětmi, zatíženým hypotékou, takový prostor stačí, vždyť náklady na bydlení jsou dnes obrovské. Když se časem jejich finanční situace zlepší, není problém přidat další betonovou desku a dům rozšířit," vysvětluje.
stavíme menší domyRozloha podlahové plochy v bytových budovách postavených v roce 2009 klesla oproti roku 2008 o téměř patnáct procent. Vyplývá to z analýzy bytové výstavby za rok 2009, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Trend je jasný: náklady na bydlení se zvyšují, a tak se Češi spokojují se stále menšími domy a byty. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla ukončena výstavba |
Panelákový byt na trávníku
Každý, kdo se rozhodne stavět domek za cenu přibližně milion korun, by měl počítat s tím, že v podstatě staví menší třípokojový byt na trávníku. Do takové ceny se vejde zpravidla domek přízemní nebo s nízkou sedlovou střechou. Nebude mít sklep, garáž, vnitřní vybavení bude z nejlevnějších materiálů, nebude nízkoenergetický.
Bude mít jednoduchý obdélníkový tvar, jednoduchou dřevěnou nebo ocelovou konstrukci. Zastavěná plocha nebude větší než osmdesát metrů čtverečních, pravděpodobně bude menší.
To znamená, že obytná plocha činí nanejvýš šedesát metrů čtverečních, což je takový obyčejný panelákový třípokojový byt. A počítejme s tím, že pokud budeme chtít opravdu šetřit, nejvhodnější je stavba takzvaně svépomocí.
Než najmout firmu, která vše zařídí, je ekonomičtější sehnat si řemeslníky na jednotlivé oblasti stavby. Absolutní výhodou samozřejmě je, pokud je člověk zručný nebo má schopné kamarády a řadu prací může udělat sám.
"Cena, kdy se už dá něco dělat, nyní začíná na dvou a půl milionech korun," tvrdí architekt Kamil Mrva. "Jen počítejme, co stojí výkopové práce, základová deska, veškeré přípojky. Než se na zelené louce vyhrabeme ze země, je tři sta až čtyři sta tisíc pryč," upozorňuje.
"Vše záleží na tom, jak si architekt s klientem porozumí," říká architekt Jan Mach z kanceláře Mjölk. Z ní pochází například domek pro mladou rodinu s atypickou zelenou, tedy trávou osazenou střechou, který se objevil v odborných časopisech jako ukázka levné stavby za milion a půl.
Trend je jasný. Češi sice chtějí stavět, ale úsporně. Zájem je teď především o malé domy
"Když nemáme s klientem stejný osobní přístup, tak se při takové částce budeme akorát dohadovat, co je možné a co ne. Když si takzvaně sedneme, může za ni vzniknout dům adekvátní slušnému bydlení.
Samozřejmě že člověk musí počítat s tím, že oproti výběru katalogového domu zaplatí práci architekta. Ve výsledku to však může vést k tomu, že ušetří, protože najdeme nejjednodušší řešení," vysvětluje.
A ještě se můžeme dočkat domu, který bude něčím zvláštní, jako v tomto případě domu se zatravněnou střechou. "To byl prvek, který jsme si dopřáli, aby byl dům zajímavý a krásný. V tomto případě by se střecha dala pořídit levněji, ale chtěli jsme i v jednoduchém domě určitý komfort," vysvětluje Jan Mach.
Právě to je totiž při rozhodování, jaký dům postavit, důležité. I když není peněz nadbytek, vždy je možnost vymyslet něco, co bude vyjadřovat, jací lidé v domě žijí.
