Malá jezírka zpříjemní zahradu

Pohled na klidnou vodní hladinu nebo zurčení tekoucí vody působí uklidňujícím dojmem. A to je v dnešní uspěchané době rozhodně lepší než polykat uklidňující prášky. Jenže ne každý má šanci bydlet u rybníka či u moře. Pokud však máte alespoň malou zahrádku, je tady šance oživit ji jezírkem nebo malou fontánkou.

Nejjednodušší to má ten, komu přes pozemek protéká potok. Pak stačí přírodě jen nepatrně napomoci a vytvořit malé jezírko. Ostatním zbývá proměnit se v historicky pověstného zakladatele rybníků Jakuba Krčína a vybudovat si vodní plochu a pomocí různých materiálů. Na zahradách se mohou stavět například z betonu nebo sklolaminátu. Rychle je lze pořídit také pomocí nádrže z umělé hmoty a prefabrikátů - žlabů, v nichž povede potůček. Nejpřirozeněji ovšem působí jezírko založené pomocí fólie.

Fólie jako základ

Originalitu každého jezírka může zaručit použití fólie, protože z ní je možné vytvořit libovolný tvar i velikost. Musí ovšem splňovat určitá kritéria. Samozřejmě nesmí propouštět vodu, odolná by měla být vůči vlhkosti, běžným chemikáliím, kyselé, alkalické a slané vodě nebo ultrafialovému záření. Je třeba, aby dokázala vzdorovat i rostoucím kořenům. Proto se používají fólie například z upraveného PVC, stojí kolem sta korun za metr čtvereční při tloušťce půl milimetru. Nelze je recyklovat. Vhodnější jsou proto fólie z polyetylenu, jež příliš nezatěžují životní prostředí. Bývají však asi o třetinu dražší. Nejkvalitnější fólie, ovšem ještě ne příliš rozšířené, se vyrábějí z kaučuku. Jejich výhodou je pevnost, pružnost a životnost minimálně dvakrát delší než PVC. Tento materiál je dražší, stojí téměř tři sta korun za metr čtvereční. Fólie se běžně dodávají v šířkách od dvou do osmi metrů a v délce dvacet až padesát metrů. Pokud se někdo rozhodne pro malé jezírko, na které lze použít fólii bez nastavování, může si je udělat i sám. Při větších rozměrech, kdy se pásy fólie svařují nebo lepí, bývá vhodnější zadat práci odborné firmě, která většinou provede zdarma projekt i konzultaci. "Fólii si necháváme na míru svařovat přímo u výrobce. Na místě ji pak jen osadíme do hotového výkopu. Stavba je tak rychlejší, od výkopů až po osázení vodními rostlinami trvá asi tři dny. To ovšem v případě, že jde o jezírko střední velikosti s obsahem asi čtyři metry krychlové," popisuje postup prací Dalibor Slíva z ostravské zahradnické firmy Graseko, která se zabývá výstavbou jezírek a dalších vodních ploch.

Založení vodní plochy

Nejvhodnější je pro jezírko na zahradě takové místo, kde můžete vodní plochu částečně zastínit. K tomu je možné použít například zídku a místo, které je dostatečně daleko od vzrostlých listnatých stromů. Jejich listy by totiž jinak padaly do jezírka, na dně by zahnívaly a kazily vodu. Jakmile si vyberete místo pro vodní plochu, přichází rozhodnutí, jaký tvar a velikost by měla mít. To vše záleží jen na vás a na možnostech vaší zahrady. Dno by mělo tvořit v různých hloubkách horizontální terasy třicet až padesát centimetrů široké. První začíná asi deset až dvacet centimetrů pod hladinou a další přibližně po dvaceti až třiceti centimetrech. Každou takovou plošinu můžete osázet různými vodními rostlinami, podle jejich nároků na hloubku vody. Na dno výkopu se položí asi čtyř- až pěticentimetrová vrstva písku. Na ni je vhodné položit geotextilii. Tím chráníte fólii před proražením. Tato tkanina

Jak s komáry a řasami

Ve stojaté vodě se často množí komáři a řasy. Čistota vody závisí především na koncentraci živin v ní obsažených. Pokud je vysoká, při teplotě vody asi dvanáct stupňů Celsia, v jezírku je ideální prostředí pro bujení nežádoucí vegetace - voda začíná být "cítit". Zabezpečit je proto nezbytné jeho samočistící schopnost, vytvořit biologickou rovnováhu. To znamená, že nejhlubší část by měla být minimálně v hloubce 110 centimetrů. Různě ponořené části je dobré osázet vodními a mokřadními rostlinami. Právě ty odeberou z vody nadměrné živiny, a tím omezí výskyt řas. Ryby se živí nejen řasami, ale i larvami komárů, a to i ty okrasné. Jejich nasazením by se vyřešil i problém s přemnožením nepříjemného hmyzu. musí být odolná vůči hnilobě. "Důležitá je také tloušťka fólie od půl do jednoho milimetru. Používáme takzvané dvouvrstvé fólie, kdy spodní vrstvu tvoří polyetylen, který je tvárnější, a horní kaučuk. Ten je odolný vůči ultrafialovému záření," vysvětluje Přemysl Písař ze stejnojmené firmy, která navrhuje a realizuje zahradní úpravy.

Čerpadla a fontánky

K okysličení vody, a tím k omezení tvorby řas v jezírku, se doporučuje používat vodní čerpadlo. To se ponoří na dno vodní nádrže. Přečerpává vodu a ta se okysličuje. Výkon zařízení by mělo přečerpat celý obsah nádrže zhruba za dvě hodiny, záleží ovšem na tom, jaké jsou tam rostliny nebo ryby. Pořídit si jej můžete už asi od patnácti set korun. Pro větší vodní plochy se používají čerpadla s filtry, které vodu navíc i čistí. Cena je závislá na jeho výkonu. Po založení by se jezírko mělo přibližně po půl roce vyčistit - například vybrat bahno a napadané listy. Musí se ovšem dát pozor, aby se neprorazila fólie. Pokud někdo dává přednost pohledu na zurčící vodu před klidnou hladinou, může využít čerpadel doplněných fontánkami. Mohou mít různý tvar - od sošky chrlící vodu po vodotrysky, vřídla, kaskády. Cena nejjednodušších fontánek se pohybuje kolem dvou tisíc korun. Pokud leží jezírko daleko od domu, vyplatí se vyvést k němu kabelem vedeným pod zemí elektrickou instalaci - chráněnou proti vodě. Vypínání by mělo být jak u jezírka, tak v domě. Středně velké jezírko s obsahem kolem čtyř metrů krychlových, které si necháte dodat takzvaně na klíč - to znamená včetně rostlin - pořídíte přibližně za dvanáct tisíc korun.