Majoránka zahradní

koření

Majoránka se do Evropy dostala již ve středověku.
koření

Majoránka se do Evropy dostala již ve středověku. Dámy si ji přidávaly do koupelí, bylinkáři z ní připravovali čaj proti úzkosti. Teprve později se začala oceňovat jako velmi aromatické koření. Její domovinou je jižní Evropa a severní Afrika a Přední Asie. V české kuchyni se majoránka stala neodmyslitelnou přísadou mnoha pokrmů, třeba tradiční bramborové polévky. Lze celkem bez problémů pěstovat na zahrádce i doma v květináči. Majoránce svědčí lehčí výživná půda s obsahem vápníku. Venku ji nechte na chráněných slunných stanovištích. Jinak nebude mít výraznou chuť. V březnu se ze semen předpěstovávají sazenice - v truhlících či pařeništi. V polovině května je čas je přesadit na záhon, bud' samostatné, nebo v kombinaci s jinými bylinami. Hodí se i na obrubu. V teplejších oblastech lze semena v dubnu vysévat přímo ven. Když rostliny v druhé polovině července sestřihnete přibližně šest centimetrů nad zemí, do září znovu obrazí pro další sklizeň. První bývá kvalitnější. Natě se suší zavěšené nebo rozložené v tenké vrstvě na chladném tmavém místě. Kdo vyzkoušel čerstvou majoránku, ví, že sebelepší sušená ji nenahradí. Proč nemít v kuchyni na okně zásobu zeleného koření? Takové domácí majoránce můžete stále oštipovat vrcholky, a ona bude dorůstat.

Česnečka se sýrem a majoránkou

V bramborovém vývaru povaříme podle chuti několik drcených stroužků česneku. Osolíme a do horké polévky přidáme hrst na nudličky nakrájeného tvrdého sýra. Dochutíme nasekanými čerstvými lístky majoránky.