„Právníci společnosti - advokátní kancelář Konečná & Šafář - nás o to 9. června požádali. V souladu se správním řádem nám nezbylo nic jiného než jim vyhovět,“ vysvětlila Ludmila Kadrnková z ministerstva kultury.
Znovu by měli ministerští úředníci rozhodovat o zapsání obchodního domu na Národní třídě na seznam kulturních památek od 1. září.
Chceme jen připravit podklady, brání se Tesco
Snaží se snad obchodní řetězec zabránit tomu, aby se stavba Máje stala chráněnou památkou?
Tesco se takovému nařčení jednoznačně brání. „Ministerstvo nás vyzvalo, abychom se vyjádřili k návrhu prohlásit obchodní dům za památku. Původní termín nebyl dostatečný, proto jsme požádali o dočasné přerušení, abychom mohli připravit detailní podklady,“ odmítla spekulace mluvčí společnosti Iva Dubnová.
Ministerstvo na dočasném pozastavení nevidí nic neobvyklého. „I když je pravda, že v tomto případě přerušíme řízení na dobu delší, než je obvyklé. Je ale léto a čas dovolených,“ s pochopením poznamenala Kadrnková.
Tesco argumentuje také tím, že v květnu bylo zaneprázdněno obdobným řízením v Pardubicích. I tamní obchodní dům usiloval o zápis na seznam památek. Neúspěšně.
„Podle vlastníka nebyl čas připravit velmi specifické a komplexní vyjádření,“ poznamenala Kadrnková z ministerstva kultury.
S Májem už se nic nestane, věří odborníci
Historici, architekti i památkáři jsou přesvědčeni, že s obchodním domem Máj, který navrhlo trio autorů Miroslav Masák, Martin Rajniš a Johny Eisler, se nic nestane. I když v létě ještě památkou nebude.
„Už nyní pro Máj platí režim, jako by památkou byl. A pod ochranou památkářů by byl až do té chvíle, než by jej ministerstvo kultury odmítlo zařadit na seznam památek,“ vysvětlil Richard Biegel z Klubu Za starou Prahu. Ostatně i tento klub milovníků historické Prahy by si Máj přál coby památku.
Michal Zachař, ředitel pražské pobočky Národního památkového ústavu, je optimista a věří i tomu, že se z obchodního domu Máj památka skutečně stane.
„Proto jsme také návrh ve svém odborném stanovisku podpořili. Máj totiž v době normalizace přinesl do Československa prvky opravdu moderní architektury. Byla to taková ojedinělá vlaštovka,“ připomněl Zachař.
Přitom i v Praze se několikrát stalo, že majitel dokázal stavbu dokonale zničit ještě před tím, než ji mohl stát prohlásit za chráněnou památku.
„Příkladem může být neorenesanční vila nedaleko letohrádku Hvězda, s níž vlastník naložil opravdu nešetrně. Pokud se něco takového stane, je to hořké. Naštěstí k tomu dojde jen málokdy,“ poznamenal Zachař.
Kromě vyjádření památkářů ovlivní na podzim rozhodnutí ministerstva kultury také stanoviska odborných pracovišť Univerzity Karlovy a ČVUT.
