"V prostředí, ve kterém vzniká, je stavba skutečně neobvyklá," říká starosta Schubert, na jehož popud nechal Zdeněk Bakala v obci nainstalovat dva informační panely. Jeden stojí před radnicí, druhý u odbočky k domu podnikatele ve směru na Kvildu.
Dozvíte se z nich například, jak měla vypadat pohraniční rota nad Klostermannovou chatou, na jejímž místě Bakala staví, a také výsledný vzhled jeho rodinného sídla. - více o stavbě Bakalovy vily zde
"Panely jsou nejnavštěvovanějšími v národním parku. Zastaví se u nich opravdu každý," říká modravský starosta Antonín Schubert. "Na stavbu se mě neustále někdo ptal. Ten tlak byl opravdu veliký," vysvětluje.
Jak jsem fotil Bakalovu vilu
Díky informačním tabulím tak trefí k Bakalově vile každý. S focením, případně se zveřejněním snímků, je to ale již složitější. Své o tom ví čtenář z Prahy, který nám fotografie současného vzhledu stavby zaslal.
S rodinou naplánoval výlet na šumavskou Modravu. Cestou si vzpomněli na kontroverzní stavbu a rozhodli se k ní zajet. Anabázi za snímky nám popsal.
"K obci jsme od Filipovy Hutě přijížděli pomalu krokem, to abychom odbočku nepřejeli," píše v e-mailu redakci iDNES.cz. "Někde jsem se sice dočetl, že tu pro zvědavé turisty postavili směrovku, ale na nic takového jsme nenarazili," pokračuje.
"Po pravé straně silnice nad lesem, snad už před poslední zatáčkou do Modravy, seděli na kraji cesty dva dělníci bez bot a svačili. Boty ležely vpředu tak půl metru od nich a jakmile jsme opustili silnici, neochotně se natáhli a přitáhli si je k sobě blíž. Mohli jsme projet.
Už asi po sto metrech jsme však museli zastavit. Prostředek cesty ovládal pes. Černý rotvajler. Stál tam bez náhubku, jen na několikametrovém provazu uvázaném k boudě.
Jakmile jsem vystoupil z vozu, pes se zuřivě rozštěkal. Ze stavební buňky vedle cesty vyšel hlídač. Pozdravil jsem a zeptal se, zda bych si mohl udělat jen pár fotek. Zřejmě ani já, ani můj šestimegapixelový foťáček nevzbudily nedůvěru. Pán jen sotva znatelně kývl hlavou.
Fotky v médiích si pan Bakala nepřeje
"Jestliže mě předtím nenapadlo fotku nabízet médiím, tak teď jsem o tom začal vážně přemýšlet..."
Bakalova vila byla tak sto padesát metrů přede mnou. Bylo jasné, že blíž už se nedostanu, a tak jsem nacvakal pár podobných záběrů se zoomem i bez zoomu. A jak na mě mediálně propíraná stavba působila?Střecha sídla opravdu kopíruje terén za ním, dům je zapuštěn do svahu. Zato zpředu je svah vydlabaný, aby z čela měli majitelé domu pěkný výhled. Budou ho mít. Možná i v zimě, až jim ze střechy budou padat lyžaři.
Až totiž střecha a celé okolí pokryjí - jak je tady zvykem - několikametrové závěje sněhu, nebude dům shora vidět. Přitom právě tudy vedla běžecká stopa. Kolikrát jsem po ní sjížděl z ‘Filipky‘ do Modravy.
‘Doufám, že fotky ale nebudete dávat do médií,‘ varoval mě hlídač, když bylo po všem a já děkoval a chystal se k odjezdu. ‘On si to totiž pan Bakala výslovně nepřeje," vysvětlil.‘
