Po nákladné rekonstrukci za 70 milionů korun tak bude románský dům sloužit původnímu účelu - bude se v něm bydlet.
"Horní dvě podlaží a podkroví budou sloužit k bydlení, vzniklo zde osm nových bytů," vysvětluje náměstek primátora Pavel Klega. V přízemí a suterénu plánuje magistrát vznik vinotéky a galerie, jejíhož provozovatele vybere ve výběrovém řízení.
Dům je jedinečnou památkou
V přízemí se dochovalo původní románské zdivo, v podzemí i pozůstatky dvou krbů, románské klenby nebo otisky původního dřevěného bednění.
Dům pánů z Kunštátu je také jediným pražským domem, kde se románské zdivo dochovalo do výšky prvního patra. Palác v průběhu dějin prošel řadou úprav, ale to mu podle památkářů jen přidává na historické ceně. "Je tu krásné vidět vrstvení všech stylů - od románského slohu po klasicismus, navíc je tu minimum nevhodných zásahů z minulosti," chválí stavbu Michael Zachař z Národního památkového ústavu.
Svůj zásah tu zanechá i 21. století - v historickém paláci se objevily moderní koupelny a kuchyně, které doplnily renesanční stropy nebo klasicistní kachlová kamna, která jsou podle Zachaře ukázkou skvěle odvedené restaurátorské práce.
Královská rezidence i skladiště pro archeology
Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad vznikl pravděpodobně v polovině 12. století. Z té doby tu zůstalo zachováno zdivo přízemí a částečně prvního patra původního dvoupodlažního románského paláce.
"Byl takovou malou pevností, vždyť vznikl dříve než hrady Starého Města," popisuje dochované zbytky archeolog Zdeněk Dragoun. Síň v dnešním suterénu patří k největším a nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. Byla objevena v roce 1941.
Šlechtická rezidence se postupně změnila v obytný dům a po druhé světové válce v kanceláře a sklad archeologů. Po šedesáti letech a rekonstrukci se do něj vrátí nájemníci.
