Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Luxfery: ledová skládačka

aktualizováno 
Většina z nás je pamatuje osazené do stěn garáží, zádveří, schodišť rodinných domů. Dovnitř propouštěly denní světlo, ven pouštěly hrůzu. Luxfery. Současnost se zase jednou nechala inspirovat minulostí, avšak nevyšla z vesele barevných, pupíkatých luxfer socialistických, ale z funkcionalistické architektury.

Ve světě se nové typy skleněných vitra bloků používají už řadu let, u nás se vlna zájmu zvedala jakoby s rozpaky.
 
„S luxferami pracuji už pár let a ve chvíli, kdy jsem to chtěl vzdát, nastal boom,“ říká Radek Lebl ze studia AnetCeramic.

„Hlavní důvod bude asi ten, že architekti a projektanti pochopili, že luxfery – skleněné tvárnice - jsou ideální prvek do interiéru.“

Tuto skutečnost potvrzuje rovněž architekt Zdeněk Tichý ze studia DTD: „Z luxfer se dělají rovné i obloukové stěny, ale například i kuchyňský bar – prvky, které interiér velice ozvláštňují. Oblíbené jsou bezbarvé i barevné, s jemnými, neagresivními tóny, které se dobře snášejí s dalšími barvami a materiály interiéru. Podle místa použití se volí buď průsvitné čiré luxfery, nebo neprůhledné pískované verze se sametovým vzhledem. Myslím, že tyto nové typy ještě čeká budoucnost.“
 
Jak na ně
Luxfery se spojují třemi základními způsoby, za prvé klasicky, tedy maltou. Chce to ale velkou trpělivost a ne každý umí udělat pevnou, pěknou luxferovou zeď s rovnoměrnými spárami.

„Materiál je deklarovaný jako stavební tvárnice a zedníci s ním zacházejí jako se skleněnými cihlami. Jako by nevěděli, že ošklivé detaily neschová omítka,“ posteskne si Radek Lebl.

V interiéru se mohou používat i luxferové prefabrikáty, vyrobené na zakázku. Práce s nimi je rychlejší a čistší, protože přibližně pětadvacetikilogramové kusy se vyrobí v dílně a na místě se pouze sesadí, spojí lepidlem a přespárují.
 
„Prefabrikátová stěna se vyrábí naplocho a díky tomu je zaručena rovinnost spár. Dodrží se i správné, proarmování, udělají se prostupy, okraje stěny a tak podobně. Jednoznačně jde o pevnější a hezčí variantu.“
 
Třetí systém je pro stavbu nejednodušší: luxfery se nasucho zasunují do dřevěných rámečků předem připravené konstrukce.

Dražší - levnější
„Zedník v hodinovce si bere za zdění skleněných luxfer pět až šest set korun. Problém je, že zdít může jen po dvou třech vrstvách a pak musí zeď nechat den vytvrdnout.“

Zdít stěnu prohnutou do oblouku je klasickým způsobem prý téměř nemožné. K takovému účelu se proto spíše používají prefabrikáty, jejichž cena se pohybuje kolem 2000 až 2500 korun za metr čtvereční. „Prefabrikrát představuje dražší verzi jen relativně: stavba může být hotová za den, práce je čistá, výsledek nesrovnatelně lepší.“

Velmi rychle se luxferová stěna postaví zasunováním skleněných cihel do dřevěných roštů. Tento systém však má dvě nevýhody: „Za prvé dřevěná konstrukce zůstane přiznaná a stěna tím ztratí na lehkosti. Za druhé je tento způsob velmi drahý, protože čtvereční metr roštu bez luxfer stojí kolem pěti až šesti tisíc korun.“ 

A na kolik přijdou luxfery?  Za skleněné čtverce o rozměrech 20 x 20 centimetrů o tloušťce 80 nebo 98 milimetrů zaplatíte podle barvy a povrchové úpravy za kus 70 až 200 korun (bez DPH). Luxfery osazené do panelu vám budou počítat 160 až 400 korun za kus, opět bez DPH. Zakončovací a rohové tvarovky pořídíte od 400 až za 1200 korun bez DPH za kus.

„Variantou této poměrně drahé, ale stylově čisté novinky je zakončení pohledové hrany obložkou z materiálu Corian nebo z nerezového plechu. Nejlevnější, ale nejméně praktická bývá klasická úprava štukem nebo stěrkou.“

Možná úskalí
„Investoři i architekti musí pochopit, že skleněná luxfera je tvárnice a kvůli dilataci by měla mít minimálně centimetrovou spáru. Tu však oni z estetických důvodů nechtějí,“ říká Radek Lebl.

„Zdění ´na sraz´ vypadá lépe, ale pokud se luxfery spojí jen malým množstvím malty, jejíž přilnavost ke sklu navíc není ideální, nemůžeme čekat žádnou pevnost. Spáry i luxfery začnou po čase praskat.“

Ze stejných důvodů varuje i před snahou vynechat z úsporných důvodů armování: „Takovou stěnu můžete prokopnout stejně snadno jako v americkém filmu,“ upozorňuje. 

Odborník investorům doporučuje, aby si předem ujasnili, že:

  • Skleněná luxferová stěna je těžší než stěna cihlová. Pokud se nestaví v přízemí nebo v novostavbě s betonovou podlahou, měli by se stavebníci o svém záměru poradit se statikem.
  • Stěnu je třeba realizovat už během hrubé stavby. Lépe se pak napojí obklady, podlahová krytina či omítky.
  • Stěnu z luxfer nelze instalovat na plovoucí podlahu, protože by ji váhou zničila. Stěna se k podlaze musí přilepit speciálním lepidlem.
  • Ani zdařilá luxferová stěna nebude nikdy vypadat jako dokonalé hladký a přesně sesazený keramický obklad. Puntičkářům bude proto vždy tak trochu proti srsti.


Více informací najdete v Living 12/2004

Z luxfer se dají udělat rovné i obloukové stěny, ale například i kuchyňský bar.

Luxfery se dělají v různých barevných provedeních.

Luxfery se dělají v různých tvarech i barevných provedeních.

Luxfery propouštějí do místností denní světlo. Proto jsou ideální například do koupelen bez okna.

Autor:




Nejčtenější

Velká koupelna si mohla dovolit i velkou vanu.
Majitelé měli v koupelně jasno: přáli si velkou vanu, ale také pisoár

Mladí manželé se dvěma dětmi si postavili dům v zahrádkářské oblasti s nádherným výhledem do lesa a úžasnou zahradou, kterou postupně dokončují. Poslední v...  celý článek

Rekonstrukce bytu v panelovém domě láká k mnoha změnám, vždy je však nutné...
Chtějí vybourat všechny příčky v bytě. Záleží však na statikovi

Mladý pár si koupil byt 3+1 v panelovém domě a chtěl by jej radikálně změnit, protože počítá s dětmi a současný stav nepovažuje za vhodný. Manželé jsou ochotni...  celý článek

Nejznámější zakázku získal Pei v letech 1983 - 1989, rozšíření a modernizaci...
Geniální architekt Pei. Autor pařížské pyramidy slaví 100. narozeniny

Americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei oslavil 26. dubna 100. narozeniny. Pei patří mezi přední osobnosti svého oboru. V roce 1983 dostal Pritzkerovu...  celý článek

Zahradní výzdoba nemusí vždy znamenat tradiční květiny nebo keře...
Neobvyklá zahrada je plná robotů, mimozemšťanů i nahých figurín

Tak jako Karlův most patří k Praze, podobně neoddělitelnou součástí rodinných domů v Kalifornii jsou zelené plochy před budovami i za nimi. Nepodobají se sice...  celý článek

Dům stojí v romantickém prostředí oblíbeného britského národního parku Broads.
Pro štěstí dětí udělají všechno. Dcerám postavili luxusní letní sídlo

Manželé a architekti Patrick a Claire Michellovi postavili pro své dvě dcerky velkorysou vilu, která se zrcadlí ve vodní hladině. Výstavbě vysněného domu v...  celý článek

Další z rubriky

Marcela coby čerstvá absolventka kurzu interiérového designu měla hlavu plnou...
Interiér v domě z roku 1927 si zařídili nábytkem z celého světa

Rekonstrukce a zařízení interiéru, v němž se přirozeně prolíná moderna s romantickým i s Afrikou vonícím etnostylem, je kompletním dílem majitelů. Marcela...  celý článek

Hledaly jsme ubytování ve čtvrti Hales Place, která je díky nízkým cenám mezi...
Češka: V anglickém domě hrůzy jsem za pokoj platila 13 tisíc měsíčně

Před lety jsem odjela do anglického města Canterbury, kde jsem studovala na Univerzitě v Kentu. Hledání vhodného ubytování bylo náročné, ale nakonec jsem našla...  celý článek

Dům stojí v romantickém prostředí oblíbeného britského národního parku Broads.
Pro štěstí dětí udělají všechno. Dcerám postavili luxusní letní sídlo

Manželé a architekti Patrick a Claire Michellovi postavili pro své dvě dcerky velkorysou vilu, která se zrcadlí ve vodní hladině. Výstavbě vysněného domu v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.