Bydlení v nové zástavbě na pražském Proseku se známému herci a jeho příteli Pavlu Bárovi zalíbilo už podle popisu na internetu. Dům s bytem, který si vybrali, stál osamoceně na kopci vysoko nad Prahou a nabízel nádherný výhled na město. Až později se dozvěděli, že pozemek vedle koupila jiná firma a postavila tam další řadu domů a nezbývalo než se s tím smířit. Zvuk sbíječek se prý mimochodem ozýval sídlištěm až do letošního jara a zpěv ptáků si při otevřeném okně v ložnici užívají teprve pár dní.
Do garsonky už nikdy
Důležitější než výhled byla však pro herce okna na jihovýchod a dostupnost městské hromadné dopravy. V neposlední řadě rozhodovaly finance. "Potřeboval jsem najít nějakou firmu, která po mně nebude žádné peníze chtít, ale která mi jenom uvěří, že jí slíbím, že budu byt splácet poctivě celý život. Tahle po mně nechtěla žádnou velkou sumu, při předávání klíčů loni v březnu jsem akorát podepsal, že jsem jejich do třiašedesáti let. Zní to možná děsivě, ale já opravdu plánuju žít v tomhle bytě hodně dlouho, jsem s ním moc spokojený," tvrdí herec.
Byt 2+1 je po garsoniéře, v níž předtím bydleli, pro oba jeho obyvatele najednou obrovským prostorem. Dnes nedovede ani jeden z nich uvěřit tomu, že kdysi tvrdili, že když se mají dva lidi rádi, snesou se i na dvou metrech čtverečních. "Za chvilku zjistíte, že to není pravda. Jeden chce třeba zrovna spát, druhý pracovat, nebo nedej bože si něco uvařit. A to nějak nejde dohromady," přemítá Olšovský.
Byt v minimalistickém stylu
Malá ložnice, stejně malá pracovna a obrovský pokoj spojený s kuchyňskou linkou o velikosti 40 metrů čtverečních, to je konkrétně království páru Olšovský-Bár. Kuchyň je vyrobená na míru a o její červené barvě rozhodl Lumír. V minulém bytě prý měli modrou linku, takže chtěl změnu. Jeho přítel souhlasil, ale vždycky s ním prý domluva není až tak jednoduchá. "Řekl jsem mu to včas, mohl se na to rok připravovat. Nedávno jsem ale přinesl domů bez varování sedací pytel a už mi trvá čtrnáct dní, abych ho přemluvil, že si ho necháme," směje se Olšovský.
Byt chtěli mít zařízený po vzoru katalogů bez skříní, bez nábytku, vzdušně, čistě. "Je hrozně vábivé, když v místnostech na obrázcích příliš nepřekáží nábytek a vypadá to v nich uklizeně a čistě. To si asi přeje každý," míní herec. Skříně jsou proto zabudované pokud možno nenápadně, aby se do nich vešly všechny potřebné věci a aby se v obývacím pokoji nekupilo nic, co není kam dát.
Stačí prý, když v něm momentálně překážejí dvě činky, které chce mít herec na očích, aby alespoň občas cvičil, ale které putují sem tam a najednou není, kam je uložit. Nábytek tady tvoří jen bílá sedací souprava, na stěně visí plazmová televize a obraz a v dohledné době k nim přibudou ještě cédéčka. Pod televizí je skleněný stolek, v provedení skla je i konferenční stolek a jídelní stůl, u kterého stojí čtyři bílé židle.
Lustry - největší problém
"Chtěli jsme, aby to působilo vzdušně, prostorně, bezproblémově. Taky je pro mě důležité, aby to doma vonělo, hrozně rád mám proto řezané kytky," říká Olšovský. Zvláštnosti v bytě nejsou, až na pár divadelnických věcí, jako je lampa v pokoji koupená v divadelních potřebách a figurína v ložnici, která pochází pro změnu z oděvního obchodu.
Lumír Olšovský si libuje, že pracovna je nejmenší pokoj, vládne v ní totiž podle jeho slov neskutečný nepořádek. "Můj stůl je zoufalá hromada, pořád se tam přehrabuju v nějakých papírech. To Pavel je pořádnější. Také máme málo polic na knihy, a tak se musíme držet, abychom nekupovali nové knihy, a příbuzným klást na srdce, aby nám nekupovali dárky prostorně náročné."
Jediným problémem jsou pro Olšovského a jeho přítele lustry, nemohou si totiž ani po roce hledání žádné vybrat. Stejný problém prý řešili v minulém i v předminulém bytě. "Nemáme představu, spíš nejsme s ničím spokojení, nic se nám nelíbí. A tak u nás zatím ze stropu visí žárovky," uzavírá Olšovský.
Líbí se vám styl bydlení Lumíra Olšovského?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 1:00 středa 23. dubna 2008. Anketa je uzavřena.
ANO
861
NE
182
