Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt vily Tugendhat se narodil před 130 let do rodiny kameníků

  1:00aktualizováno  1:00
Před 130 lety, 27. března 1886, se narodil významný německo-americký architekt a designér Ludwig Mies van der Rohe. V Česku je známý především jako autor brněnské funkcionalistické vily Tugendhat, stavby, která posunula měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové architektury.

Vila po rekonstrukci v roce 2012 | foto: David Židlický

Ludwig Mies van der Rohe pocházel z rodiny kameníka ze starobylých porýnských Cách. Vyrůstal ve skromných poměrech a zpočátku se živil jako kreslíř štukových ornamentů.

Díky svému talentu však již záhy přesídlil do Berlína, kde si průběžně doplňoval vzdělání, navrhoval nábytek a interiéry a později i celé domy. Za první světové války musel narukovat a po jejím skončení začal tvořit zcela v novém duchu. Navrhoval stavby ze skla a oceli i domy pro sociální bydlení a záhy se stal jednou z předních osobností německého kulturního života.

Už v období let 1919 až 1922 přichází Mies van der Rohe s návrhy prosklených mrakodrapů a veřejných budov. V roce 1926 se stal prvním viceprezidentem německého Werkbundu, který se snažil prosadit v Německu moderní design.

Fotogalerie

V roce 1927 byl vedoucím architektem výstavy ve Stuttgartu, kde společně s Le Corbusierem, Martem Stamem a. J. J. P. Oudem vytvořili první moderní sídliště s plochými střechami, bílými stěnami, průběžnými okny a střešními zahradami.

V roce 1929 vytvořil německý pavilon na světovou výstavu v Barceloně s otevřeným prostorem, sloupy a betonovou deskou stropu. Vila Tugendhat byla naplněním této vize pro rodinný dům.

Tugendhatovi pozvali architekta do Brna, kam přijel v září 1928, už na Silvestra odevzdal svůj projekt nového domu. Stačily necelé dva roky (od června 1929 do prosince 1930) a do vily, kterou realizovalo 12 firem (hlavní práce měla na starosti stavební firma Moritz a Artur Eislerovi), se rodina mohla nastěhovat.

V roce 1930 převzal řízení slavné avantgardní školy Bauhaus. To už se však nad německou modernou stahovala mračna.

V roce 1934 dostal zákaz vykonávat své povolání a o čtyři roky později před nacisty ze své vlasti uprchl. Natrvalo se usadil ve Spojených státech, kde navrhl několik známých budov, mimo jiné v New Yorku a Chicagu. Ludwig Mies van der Rohe zemřel v srpnu 1969 ve věku 83 let.

Mies van der Rohe a Grete Tugendhatová v obývacím pokoji, asi 1931

Mies van der Rohe a Grete Tugendhatová v obývacím pokoji, asi 1931

Proč patří vila Tugendhat mezi čtyři nejlepší vily na světě

Poučený investor, skvělý architekt, dostatek financí. To je základ, na němž vznikla vila Tugendhat, stavba, která budila velké emoce hned po dostavění.

Výjimečnost vily Tugendhat, jediné moderní památky, která je za Českou republiku zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, sice uznal svět už krátce po jejím vzniku, ale i tak se musela vypořádat s řadou výhrad.

Stavba dokončená v roce 1930 přišla na pět milionů korun, a to jí domácí umělecká fronta, která se v té době hodně věnovala sociálnímu bydlení, nemohla zapomenout. Za takovou cenu by se v té době dalo postavit 30 rodinných domů. Jen stěna ze sedm centimetrů tenkého onyxu stála prý 200 tisíc.

I v zahraničí se hned na začátku 30. let v časopise Die Form ozvaly výhrady, že v domě není možné bydlet, že je to pouze pavilon. Kritici ji srovnávali s tím, který Mies van der Rohe navrhl pro výstavu v Barceloně.

Jenže díky rodinným fotografiím Fritze Tugendhata dokázali manželé všem skeptikům, že vila slouží jejich způsobu života velmi dobře (viz vyčerpávající článek o vile Tugendhat).

Vila Tugendhat před rekonstrukcí

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.