Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lofty z kravína jsou skvělý nápad. Kdyby se ovšem povedl

  1:00aktualizováno  1:00
Nejdříve tu byly stáje, pak kravín, nakonec velkosklad nápojů. Dnes se impozantní stavba z 19. století postupně mění na loftové byty. Skvělý nápad pro budovu ve středu obce má však jednu chybu. Necitlivé provedení.

Původně starousedlost Schwarzenbergů sloužila v Lenešicích od roku 1825 jako ustájení pro koně. "V obci se traduje, že stavba musela být tak široká, aby panstvo mohlo projíždět stáje kočárem, aniž by muselo vystoupit," říká starosta obce Karel Nováček.

V padesátých letech se objekt stal majetkem místního JZD. Řadu let fungoval jako kravín. Po revoluci stavbu získali podnikatelé, kteří ji využívali jako velkosklad nápojů. Ten však s narůstajícím provozem začal místním obyvatelům vadit.

Jednotlivá zaklenutí určují šířku vestavby

Jednotlivá zaklenutí určují šířku vestavby.

"Máme 70 nákladních vozů, provoz byl velmi silný. Proto jsme sklad přesunuli do moderních prostor mimo obec. A pak nás napadlo opuštěnou budovu přestavět na byty, protože v okolí je minimum stavebních parcel," vysvětluje jeden ze dvou bratrů, kterým firma patří.

Nádherné klenby z 19. století a prostor s výškou kolem šesti metrů a 16 zaklenutí daly možnost postavit tu shodný počet vestaveb, tedy 16. Postupně tak tady vzniknou vlastně loftové byty s plochou 100 (3 + kk) až 150 m2 (5 + kk), jež lze koupit nebo pronajmout.

Vnitřní příčky jsou z Ytongu

Vnitřní příčky jsou z Ytongu.

co si myslí odborník

Architekt Alberto di Stefano říká: "Jak okomentovat tento smutný příklad rekonstrukce? Fotografie mluví samy za sebe. Jen pár příkladů té hrůzy. Na místech původních klenutých otvorů investor osadil nové typové dveře. Neponechal otevřený prostor a nepřiznal případné cihlové stěny, ale předělil jej příčkami z Ytongu. Místo využití původní výšky pod klenbami se prostor zničil nízkým rovným stropem.

Z fotografií není patrné, co se děje v podkroví se starým krovem, ale evidentně z něj nic nezbylo. O barevnosti fasády a kvalitě detailů a materiálů raději nemluvit. Vznikly byty, které nemají s místem a s původním objektem vůbec nic společného. Po tzv. rekonstrukci ze všeho nejvíce připomínají panelákové interiéry typické pro minulý režim."

Nad každou bytovou jednotkou je ještě půdní prostor o výměře kolem 70 m2, který si mohou majitelé bytů přikoupit na pozdější rekonstrukci.

Byt 3+kk postavený "na klíč" přijde zájemce asi na 2,5 milionu korun včetně předzahrádky. Vnitřní detaily je možné si nechat udělat na míru.

Jak se staví

Obvodové zdi mají tloušťku až 1,5 metru, v bytech je proto poměrně stálá teplota.

Firma nechala navíc obložit cihlo-kamennou zeď ještě polystyrenem, aby byly zachovány tepelně izolační vlastnosti.

Pokud jde o dispoziční řešení, v přízemí najdete obývák s kuchyňským koutem, vstupní halou, koupelnou, záchodem a šatnou, v patře potom ložnici, dětský pokoj a záchod. Jen v horních patrech však lze ocenit křivky historických kleneb.

Během rekonstrukce firma sanovala a izolovala spodní části budovy, aby vyloučila kontaminaci z půdy nebo zdí. Má také všechny hygienické atesty a povolení.

Stavební práce však probíhají postupně, neproběhla zde konzultace s architektem ani památkáři, protože nejde o chráněný objekt. Proto také redakce požádala o vyjádření architekta di Stefana, který se na podobné akce specializuje.

Čelní stěny mají tloušťku až 1,5 metru

Čelní stěny mají tloušťku až 1,5 metru.

Při rekonstrukci mizí typické oblouky

Při rekonstrukci mizí typické oblouky.

K samostatně stojícímu objektu by měly v budoucnu přibýt ještě řadové domky, aby v centru Lenešic vznikla obytná zóna. "Počítáme i se sportovním zázemím a prostorem pro děti, ale všechno je to o financích," tvrdí majitel bývalého kravína.

Nápad podnikatelské dvojice byl velmi dobrý, škoda, že jí neporadil alespoň stavební úřad, který se k tak náročné rekonstrukci jistě musel vyjádřit.

Při této výšce stropu krásné klenby nevyniknou

Při této výšce stropu krásné klenby nevyniknou.

Klenby vznikly pro  výšku šest metrů...

Klenby vznikly pro výšku šest metrů...

Byty podle typu mají kolem 100, nebo 150 metrů čtverečních

Byty podle typu mají kolem 100 nebo 150 metrů čtverečních

Obec, kde dnes žije kolem 1 400 obyvatel, má bohatou historii. První zmínky o Lenešicích jsou za krále Přemysla Otakara asi kolem roku 1226, kdy byly majetkem kláštera v Doksanech, pak přešly pod Postoloprtský klášter.

Majitele však měnily často. Od roku 1802 vlastnil Lenešice rod Schwarzenbergů (až do roku 1925), kdy došlo k vyvlastnění podle tehdejších zákonů.

Koně vystřidala kola

Koně vystřídala kola.

Jak se chovat ke starým stavbám

Kvůli velkým změnám v zemědělských technologiích, které proběhly v Čechách v totalitním a posttotalitním období, disponuje dnes Česká republika obrovským fondem bývalých hospodářských objektů – malé a velké statky, stodoly, sýpky, chlévy a podobně.

Nevyužívají se ani je nelze použít na původní účely a většinou chátrají. Velmi často jde o krásné a cenné budovy postavené v období osmnáctého a devatenáctého století. V těchto dobách byl kladen důraz na kvalitu stavby. I ty nejjednodušší účelové budovy byly pečlivě vystavěny tak, aby vydržely po několik generací.

Převážně jsou to cihelné nebo kamenné objekty, často s velmi zajímavými konstrukcemi kleneb, dřevěných krovů a stropů. Najdeme zde neuvěřitelné množství unikátních detailů dveří, oken a fasád.

Zachránit všechno samozřejmě nejde. V zemi, kde dodnes chátrají významné zámky, kláštery a kostely kvůli nedostatku veřejných a soukromých financí, je památková ochrana běžných hospodářských budov bohužel nereálná.

Škvorec po rekonstrukci

Škvorec po rekonstrukci

Před rekonstrukcí

Před rekonstrukcí

Využití těchto budov na rezidenční projekty může být zajímavé a hlavně řeší několika problémů najednou:
otázku fyzického přežití a zachování krásných budov, které by byla velká škoda zbourat nebo nechat spadnout, pomoc bytové situaci, která i přes dnešní krizi má stále velké nedostatky v šetrném zacházení s půdou.

Ta není nevyčerpatelná a byla až příliš intenzivně využívána, zejména v okolí velkých měst. Děsivá je třeba intenzita nových aglomerací bez řádu a pravidel v jakémkoli směru od Prahy.

Touto alternativní a ekologickou cestou, která dokáže zajistit moderní bydlení v citlivě rekonstruovaných krásných starých objektech, jdeme již několik lety. Dnes realizujeme, dokončujeme nebo připravujeme několik projektů výhradně tohoto typu. Jsou to rekonstrukce a přestavby bývalých velkostatků, pivovarů nebo dokonce zchátralých zámeckých objektů na bytové projekty.

Naše filozofie je zachovat co nejvíc z těchto starých budov, nejen "nastrkat" do stávajících půdorysů co nejvíc bytů. Starých budov se vážíme, hlavně jejich zachovalých častí, kde přírodní materiály, dřevo, kámen či pálená keramika jsou ještě ručně opracovány a nasáklé patinou století.

Fasáda ve Škvorci po rekonstrukci

Fasáda ve Škvorci po rekonstrukci

Fasáda před rekonstrukcí

Fasáda před rekonstrukcí

Při takových rekonstrukcích je vždy třeba mít velký respekt pro každý konstrukční prvek, ale i každou drobnost. Staré stěny, klenby i krovy lze většinou opravit a přiznat v interiéru, i když jsou ve špatném stavu.

Je třeba mít respekt a pochopení také pro původní prostorové kvality těchto budov, které by sice měly odpovídat dnešním potřebám, ale tak, aby neztratily své základní vlastnosti a tvar: klenuté prostory, nadměrně vysoké stropy, vzdušné otevřené plochy.

Právě to jsou hlavní důvody, proč si náročný člověk vybere rekonstrukci starého objektu v zajímavé lokalitě, moderní bydlení s kouzlem starých dob, místo anonymní nové stavby na městské periferii bez jakéhokoli charakteru.

Alberto di Stefano

Rekonstrukce s respektem

Nedaleko Prahy lze nalézt poněkud jinou rekonstrukci, jejímž výsledkem jsou loftové byty. Bývalý Zámecký pivovar ve Škvorci u Úval v Praze východ tvořil rozsáhlý komplex barokních a klasicistních budov. Po rekonstrukci z nich vznikl nový rezidenční komplex se 65 loftovými byty. "Každý je jedinečný a jiný než ostatní," tvrdí architekt di Stefano, "náročná rekonstrukce trvala tři roky a teď se blíží ke konci."

Škvorec po rekonstrukci

Škvorec po rekonstrukci

Škvorec před rekonstrukcí

Škvorec před rekonstrukcí

Jako příklad zacházení s interiéry historického statku, původními klenbami nebo starým krovem lze ukázat i další projekt společnosti Itaka, kterou založil Angelo di Stefano, který žije v České republice již 18 let, a to Zahradu růží ve Středoklukách u Prahy.

Vizualizace: Středokluky - podkrovní byt

Vizualizace: Středokluky - podkrovní byt

Alberto Di Stefano

* 1964 v Římě, v rodině stavitelů a architektů
V letech 1983 až 1993 studoval architekturu a restaurátorství na universitě v Římě a na Goethově univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.
Od 1994 působí v Praze, zabývá se rekonstrukcemi starých budov a revitalizací průmyslových objektů, především na byty a lofty.

1994 - zakládá realitní společnost Itaka

1997 - zakládá stavební firmu Italiana Costruzioni a Imarmitaliani, obchodní firmu s luxusní dlažbou a obklady

2003 - spoluzakládá občanské sdružení Futura, které provozuje neziskovou uměleckou galerií v Praze

2004 - jako první přišel s projektem loftů - Nuselský mlýn v Praze 4 proměnil na dvanáct bytů tohoto typu

2005 - spoluzakládá s výtvarníkem Jiřím Davidem občanské sdružení Karlin studios, v bývalé továrně vytvořili komplex 20 ateliérů a výstavních prostorů



Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.