Industriální stavba na roku Kloboučnické a Bartoškovy ulice v Praze 4, postavená pro elektrotechnické závody ETA, má půdorys ve tvaru V. Okolí ji však dodnes vnímá hlavně díky šestiúhelníkové nárožní věži, která měla původně kulovitou kupoli s tlampači a střešní anténou (více o stavbě zde).
Geometrická, přísně rastrovaná fasáda se zasazenými velkými okny, v původně ocelových rámech, zajišťovala vysokou propustnost přirozeného světla. Při rekonstrukci se stavba proměnila na dům se 68 loftovými byty.
Typická okna pro lofty tu však nehledejte. Právě absence industriálních prvků přivedla architektku Kláru Valovou ze studia SMLXL k řešení, které v jednom z loftových bytů ještě více potlačilo původní průmyslový charakter stavby.
Kdysi se zde totiž vyráběly součástky pro filmové projektory, rádia, elektrické hodiny, nechyběly tady ani kanceláře. Chátrající objekt před několika lety dokonce posloužil pro natáčení seriálu Expozitura.
Kromě nové podoby musela architektka vyřešit i úložné prostory, na které původní dispozice od developera příliš nepamatovala.
Interiér v neutrálních barvách
„Prostor jsme maximálně otevřeli do vstupní části. Díky tomu vynikl centrální sloup, který se na stropě mění v nosná žebra,“ popisuje architektka Klára Valová.
Jejich zajímavá struktura tak ovlivnila nejen podobu bytu, ale prolíná se i do vzhledu podlahy.
„Ta je vytvořena ze dvou materiálů, lité stěrky a dřevěných prken, které jsme používali vždy podle funkčnosti prostoru. Litou stěrku u vstupu a v kuchyni, dřevo pak v pokojích a hlavní obytné části. Předěly mezi těmito materiály pak přesně kopírují linie stropních žeber,“ vysvětluje Klára Valová.
Vzdušnost místnostem zaručuje nejen atypická výška stropu 3,3 metru, ale také převažující bílá barva. „Nabízelo se odhalit původní železobetonovou konstrukci, ale chtěli jsme bytu ponechat čistotu, a tak jsme motiv betonu použili pouze u několika dílčích prvků,“ upřesňuje architektka Valová. Jedním z nich je například zeď za televizorem, dalším pak kuchyňský ostrůvek, který obytné části dominuje.
Ostrůvek jako centrum bytu
Kuchyňským ostrůvkem prochází tenká deska z šedě mořeného dřeva a corianu, která tvoří i jídelní stůl doplněný bílými židlemi Merano od společnosti TON, které navrhl designér Alexander Gufler.
Není to však jediné sezení, které lze použít. „Ostrůvek, jako centrální bod nejen obývacího pokoje, ale i celého bytu, umocňuje atypicky řešené barové sezení formou houpaček,“ upozorňuje Klára Valová. Černá lana, na kterých jsou houpačky zavěšeny, se opakují ještě u vstupu a v šatně, kde drží tyč na kabáty či oděvy, slouží také jako úchytky u vestavných skříní.
Do kontrastu s místnostmi ve světlých neutrálních barvách postavila Klára Valová ložnici a koupelnu, v obou převažuje tmavá barva, podporující uvolnění a relaxaci.
„Díky drobným úpravám dispozice se nám podařilo vytvořit šatnu u vstupu i v ložnici a zároveň získat prostor i pro samostatnou technickou místnost pro pračku a sušičku,“ zdůrazňuje architektka Valová. Nenápadně zakomponované prostory se skrývají za dřevěným obložením stěn. Barvou i dekorativním potiskem evokují přepravní kontejnery jako připomínku původního určení celého objektu.
O projektuNávrh: Ing. arch. Klára Valová, studio SMLXL Realizace: 11/2016 Celková plocha: 120 m² |
Architektonické studio SMLXLArchitektonické studio SMLXL bylo založeno v roce 2011. Specializuje se na návrhy a rekonstrukce rezidenčních projektů. „Interiéry navrhujeme od dispozičního uspořádání a celkového konceptu, který vám ukážeme na fotorealistické vizualizaci, přes stavební úpravy až po veškerý nábytek a doplňky. Protože úzce spolupracujeme s vyzkoušenými dodavateli, tak vše, co si vymyslíme, jsme také schopni do posledního detailu zrealizovat a tento detail si také ohlídat,“ říká Ing.arch. Klára Valová, majitelka studia. |