Dvoubarevný hrníček

Dvoubarevný hrníček není samoúčelný. Proti tmavé části se nalévá mléko, proti světlé káva apod. | foto: 

Lidé odsouzení k pořádku

- Byt je někdy jako minové pole. Zvlášť pro ty, kteří se na svět dívají jako přes zamlžené okno. Zradily je oči, ale viníkem je něco jiného - nemoc, například cukrovka, jindy pokročilý věk nebo automobilová nehoda. Ať je však důvod jakýkoliv, jedno mívají tito lidé společné - psychické zábrany přiznat se ke svému handicapu. Možná i proto se na ně při zařizování interiéru zapomíná.
Zatímco tělesně postižený potřebuje v bytě řadu úprav, špatně vidící nebo dokonce slepý člověk se může pohybovat v běžně zařízeném interiéru po měrně bez obtíží. Život mu však lze zkomplikovat, ale i usnadnit. Tito lidé totiž bývají velmi pořádní. Nic jiného jim ani nezbývá. Kdyby házeli ponožky pod stůl, klíče od bytu, peněženku či pastu na zuby si nedávali na stejné místo, velmi těžko by je pak hledali.

Kontrast je lepší než barva

"Někdy stačí málo," říká Pavel Wiener z Institutu rehabilitace zrakově postižených, "tmavě hnědý vypínač uvidíte na bílé zdi mnohem snadněji než světlý, tmavá úchytka na světlých dvířkách kuchyňské skřínky je také lépe znatelná. Tmavá hrana na těchto dvířkách vás rychle upozorní, že je někdo zapomněl zavřít - a vy máte o jeden šrám méně." Barevně kontrastní by měly být i zárubně u dveří, aby jimi člověk mohl s jistotou projít. Institut tato pravidla názorně předvádí i ve svém výukovém centru - vedle sebe stojí špatná a správná verze kuchyně, aby si rozdíl mohli prohlédnout nejen lidé, kteří mají problém se zrakem, ale i jejich blízcí. Pokud si myslíte, že babičce pomůžete tím, že na zelená dvířka dáte zářivě oranžovou úchytku, pak se mýlíte. Důležitý je kontrast, nikoliv odlišné barvy. Nejste-li si jisti, zkuste barvy nechat projít faxem nebo kopírkou či se na ně podívat v černobílém hledáčku videokamery. Jestliže v něm například lišty na hranách schodů splývají, pak je jasné, že žlutá na šedé asi nebude ideální, i když vám to tak může připadat. Pádů na schodech v rodinných domcích i v panelácích by možná bylo méně, kdyby na hranách byly pásky nejen protiskluzové, ale také barevně kontrastní. To, že staří lidé dávají přednost tmavému nábytku i podlahovým krytinám, je jedním z důvodů, proč především při přenášení jídla ledasco vylijí či zvrhnou. Chybí jim právě barevný kontrast. To platí ostatně také u stolování. Tmavý talíř uvidíte na světlém ubruse mnohem jasněji než na tmavém. Čiré sklo se na bílém, ale i pestrém ubruse snadno přehlédne a převrhne. Proč je nenahradit třeba tvarově i barevně zajímavými a hlavně kontrastními poháry z kvalitního plastu. Ty nemají nic společného s levnými kelímky. A už vůbec si nemyslete, že zjednodušíte život někomu, kdo hodně špatně vidí, tím, že mu nabídnete šálek kávy bez podšálku. Jak najde lžičku? Když bude na podšálku, najde ji okamžitě i slepý člověk. Velmi důležité je samozřejmě kvalitní osvětlení. Lepší je rozptýlené světlo než halogeny.

Důležitá je různost materiálů

Zatímco výrazný barevný kontrast ocení ti, kteří vidí špatně, pro slepého bývá důležitý kontrast materiálů. Koberec na parketách ho varuje, že je blízko sedací soupravy a konferenčního stolku. Dlažba mu jasně signalizuje, že se z obývacího pokoje dostal do kuchyně nebo do chodby. Doma, kde to důvěrně zná, to není tak nutné, pouze příjemné, ale v cizím prostředí nebo na pracovišti je to velmi podstatné. Už proto, že jednou z nejtěžších věcí bývá pro nevidomého udržet při chůzi ve velkém, ničím nečleněném prostoru přímý směr. "Jednou z nejhorších věcí, které můžete slepci udělat, je nechat v bytě pootevřené jakékoli dveře nebo zapomenout někde na chodbě kbelík s odpadky. Stačí také přestěhovat křeslo o půl metru dál, než je člověk zvyklý, a už je tu nepříjemná situace. Takové změny miluji!" říká trochu ironicky Renata Rucká, která postupem let zrak ztratila úplně. Z vlastních zkušeností by proto radila zvolit spíše skřínky s posuvnými dvířky než s klasickým otvíráním. Zavřené nebo zcela otevřené dveře nevadí, jenže většina dveří má tendenci "být něco mezi tím". Pootevřené dveře se obvykle zastaví někde v úhlu 45 stupňů. Doslova číhají na oběť. "Tomuto nepříjemnému pootvírání snando zabráníte malým magnetem na zdi. Otevřené dveře se "drží" pěkně u stěny, a když je třeba, bez velké námahy je zavřete," doporučuje Pavel Wiener. "Na to, že mezi námi žije mnoho lidí se špatným zrakem, zapomínají i stavbaři. Nízké podchodné výšky, zejména v přízemí domů, hasicí přístroje trčící jako rohy ve výšce očí - to vše se může stát nesmírně nebezpečné," vypočítává Viktor Dudr ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Projektanti by si možná měli zkusit projít svá díla se zavázanýma očima. Čím víc šrámů, tím horší hodnocení. Nízké skřínky a konferenční stolky v bytě lidí se zhoršeným viděním nebývají rovněž zcela vhodné. "Slepecký lišej na holeních, jak tomu říkáme, vypovídá o všem, na co nevidomý naráží při chůzi," vysvětluje Viktor Dudr. "To, co bylo na skřínkách někde mezi hrudníkem a koleny, muselo z bytu pryč. Občas jsem něco rozbil nebo shodil, a to i přesto, že tam soška stála třeba dvacet let a já byl přesvědčený, že se nic nemůže stát," vzpomíná na své začátky po autonehodě před třemi lety Petr Veselý, "všechny serepetičky musely prostě pryč." Místo ozdobných drobností doporučuje pořídit si užitečné pomocníky, třeba mluvicí budík, kuchyňskou váhu nebo mluvicí teploměr. Osobní váha také mluví, ale sděluje pouze hmotnost, poznámky o dalších dvou kilogramech si nechá - na rozdíl od rodinných příslušníků - pěkně pro sebe. Ceny těchto výrobků se pohybují kolem 500 až 1500 korun, navíc lze pro ně získat i příspěvek.

Utěrky k ohni nepatří

Vaření je kapitola sama o sobě, a to jak pro slepce, tak pro ty, kteří "jen" špatně vidí. Riziko představují plynové, ale i elektrické sporáky. "Párkrát si spálíte chlupy na rukách, a pak přestanou růst," popisuje s humorem Petr Veselý své zkušenosti, "ale stejně mám plyn raději, protože vím přesně, co se děje." Pavel Wiener varuje hlavně před utěrkami. Místo nich jsou lepší chňapky s magnetem, které snadno přichytíte třeba na dveře lednice. Nesmí být moc silné, aby člověk neztratil v rukách cit. Utěrka, hlavně k plynovému sporáku, rozhodně nepatří. Pro vaření je ideální indukční varná deska, které se můžete dotknout i v okamžiku, kdy je zapnutá. Navíc se sama vypne, jakmile z ní odstavíte hrnec. Její cena je sice vysoká, kolem 40 tisíc korun, ale nabízí obrovskou jistotu. "Jsem s ní moc spokojená. Naštěstí se nám ji podařilo koupit použitou, za poloviční cenu," hodnotí novinku Renata Rucká, "například kolečka označující varnou plochu mohu nahmatat rukou, a tak pro mne není žádný problém postavit hrnec přesně tam, kam patří. Navíc zapnutá plocha lehce vibruje, a to cítíte." Technika slepcům pomáhá i jinde, a dokonce dokáže nahradit i Braillovo písmo. Počítač se skenerem a hlasovou kartou vám přečte noviny, vzkaz od kamaráda i označení koření na spodku skleničky. "Tato kompenzační pomůcka je skvělá. Musíte si uvědomit, že kdybyste si chtěli pořídit F. L. Věka v Braillově písmu, máte plnou knihovnu," hodnotí nové možností Viktor Dudr. Někdy není nutná ani technika, ale chytrý nápad. Vezměte si takové ponožky. Každá v jiné barvě, to může být pro někoho docela nepříjemný trapas, který dokázal vyřešit jen Albert Einstein - pro jistotu nenosil ponožky žádné. Ale co ti ostatní? "Když nechcete vypadat jako papoušek a nosit každou ponožku jinou, musíte být pořádní," vysvětluje Petr Veselý, "jakmile si sundám ponožky, musím je pěkně sepnout do kroužku. S ním pak putují do pračky, pak na šňůru a nakonec do zásuvky. Jen tak mám jistotu, že si vezmu správný pár." Chytrý nápad za pár haléřů by možná uvítali i v domácnostech, kde o slabém zraku nemůže být ani řeč.

Máte-li kvůli zraku problémy s bydlením vy nebo vaši blízcí, můžete se obrátit na: Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých - Středisko pro odstraňování architektonických bariér, Na Harfě 9, Praha 9, tel.: 02/6603 8864, fax: 02/6603 4454, E-mail: dudr@braillnet.cz; Institut rehabilitace zrakově postižených při UK FTVS, José Martího 31, Praha 6, tel.: 02/2017 2265, tel. a fax: 02/205 63 111, E-mail: wiener@ftvs.cuni.cz