Toho dne, zhruba před půldruhým rokem, zavolal Josému Manuelovi Megíbarovi jeden ze sousedů a řekl mu, že dveře jeho bytu jsou "otevřené".
Megíbar se chvíli rozmýšlel, pak však sbalil rodinu, manželku Lourdes Castrovou a dvě malé děti a vrátil se "domů". Tedy do nového bytu, který si pořídil v Córdobě před nástupem ekonomické krize.
V roce 2009 však Megíbar i Castrová, podobně jako statisíce jejich krajanů, přišli o práci. Časem se rodina ještě víc zadlužila a hlavně neměla na splátky hypotéky, a tak je banka nechala soudně vystěhovat.
Když jim soused zavolal, vrátili se do svého prázdného bytu jako squateři. A jsou v něm dosud, byť je otázkou času, jak dlouho. Začátkem února dal córdobský soud rodině měsíc na vystěhování.
"Přišlo to jako studená sprcha," řekl Megíbar podle místního listu El Diario. "Znovu se objevila hrozba, že skončíme na ulici. I s dětmi. Nevím, kam půjdeme," řekl Španěl, jemuž se, až na pár brigád, nepodařilo za více než čtyři roky najít stálou práci.
Není sám, Španělské království trápí vysoká nezaměstnanost. Bez práce je přes 25 procent obyvatel, víc nezaměstnaných v Evropské unii hlásí už jen Řecko.
Příběh córdobského páru tak není zcela ojedinělý, podobné se odehrávají po celé zemi. Mnohdy jako "přes kopírák": lidé si pořídili bydlení na hypotéku, v krizi ztratili práci a časem i zadlužený byt, a pokud doma nezůstali tajně a nezákonně, často jim hrozí život na ulici. Ve Španělsku je přitom bezmála tři a půl milionu neobydlených domů a bytů, většinou úplně nových. A nejinak je tomu i ve zbylých unijních zemích.
V Česku je přes půl milionu prázdných domů a bytů
Podle britského listu The Guardian v Unii zeje prázdnotou přes jedenáct milionů bytů a domů. Španělsko s 3,4 milionu neobydlených nemovitostí drží rekord, v závěsu za ním je Francie s Itálií, v nichž podle odhadů místních statistických úřadů nikdo nežije ve dvou milionech bytů a domů.
Následuje Německo s 1,8 milionu prázdných nemovitostí a například ve Velké Británii se odhaduje okolo 700 tisíc neobydlených domů a bytů. Podobně je na tom i Česká republika, v níž podle údajů statistického úřadu z loňského podzimu nikdo nebydlí ve více než 620 tisících nemovitostí.
Prázdné byty v EU
Počet lidí bez domova v EU 4,1 mil.
Zdroj: Guardian |
Mnohé z těchto nemovitostí v zemích Unie byly postaveny spekulanty jako ideální investice. Stavební boom v prvních letech nového tisíciletí zažil především Pyrenejský poloostrov.
O domy a byty na příjemném španělském pobřeží stáli nejen tamní obyvatelé, ale také třeba Němci nebo Britové. A nešlo jen o tyto nemovitosti v "prázdninových resortech". Prosperující země tehdy lákala cizince ze všech světových stran, hlavně z převážně španělsky mluvící Latinské Ameriky.
V roce 2008 však na starý kontinent udeřila plnou silou finanční a dluhová krize, která zasáhla hlavně jih Evropy.
Mnohé stavební práce skončily na půli cesty, španělská vláda nedávno odhadla, že stavební firmy v zemi zanechaly zhruba půl milionu rozestavěných budov. Jinde developeři rozestavěné byty raději zbourali, aby se nesnižovala cena dříve postavených domů. Podobná řešení hledali podnikatelé ve stavebnictví i v jiných unijních zemích. V evropské osmadvacítce přitom žijí více než čtyři miliony lidí bez střechy nad hlavou, upozornil britský list.
"Španělsko trápí obrovský počet soudně vystěhovaných lidí. Dosáhli jsme stupně, kdy máme spoustu lidí bez domova a spoustu domů bez lidí," řekla Maria José Aldanasová z organizace Provivienda, jež prosazuje, aby v neobydlených domech našli útočiště bezdomovci.
Ostatně problém občanů EU bez domova nedávno řešili i poslanci Evropského parlamentu, kteří minulý měsíc schválili rezoluci, jež Komisi žádá o vytvoření strategie, jak řešit rostoucí počet bezdomovců v Unii.
Leckde se totiž lidé potýkají se stejnými potížemi jako Megíbarovi, kteří nemají na splátky hypotéky a musí své domovy opustit. Banky pak nechávají domy a byty prázdné. Začarovaný kruh se v poslední době snaží přerušit například některé městské rady v Katalánsku. Radní navrhují pokutovat banky, které vyvlastněné byty do dvou let neobsadí novými nájemníky. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta. V jiném případě mohou banky předat byty městu, které by v nich vytvořilo v posledních letech potřebné sociální bydlení.
