"Byty dáváme pouze personálu městských zdravotnických zařízení, ale ne třeba lidem z fakultních nemocnic," tvrdí šéf magistrátního odboru zdravotnictví Antonín Zatloukal.
Tento týden rozhodli pražští radní o osudu sto dvanácti bytů. Radní Zdeněk Kovářík uvedl, že vedení města postupovalo při přidělování stejně jako v předchozích případech. "Nyní jsme akorát dali více bytů učitelům a policistům, o to méně jich však dostaly městské části," řekl Kovářík. Policistům, zdravotníkům, učitelům anebo zaměstnancům magistrátu se byty přidělují v takzvaně celoměstském zájmu. Z těchto sto dvanácti bytů jich dostali strážníci městské policie sedm a jejich státní kolegové šest. Větší část bytů přiděluje magistrát městským částem, ale ani tady zájemce, který chce bydlet, prakticky neuspěje.
Tak je tomu v městské části Praha 3, kde úředníci rozdělí ročně jen několik desítek bytů. "To jsou většinou ty, které se uvolní smrtí dosavadního nájemce. A jelikož máme asi dva a půl tisíce žádostí, tak je jasné, že můžeme řešit pouze naléhavé sociální případy, například bydlení osamělých matek s dětmi," tvrdí mluvčí Petr Blažek.
Také na Praze 5 se dostanou k bytu s regulovaným nájmům pouze lidé ze sociálně slabých vrstev. Ostatní se mohou přihlásit do výběrových řízení na uvolněné byty, které jsou v majetku městské části. Ale mluvčí městské části Vít Drbal upozorňuje, že to není zrovna laciná záležitost. "Například za čtyřpokojový byt první kategorie na Barrandově, který je určen k privatizaci, zaplatí vítěz konkurzu poplatek. V těchto případech to bývá kolem šesti set tisíc korun.
Do doby, než bude jeho, a to může trvat i několik let, musí také platit trojnásobek regulovaného nájmu, což je asi deset tisíc měsíčně. A nakonec si musí byt od nás koupit za zhruba tři sta tisíc korun," řekl Drbal.
