Když jsme se začali se ženou rozhodovat, kam přesuneme z Prahy naši čtyřčlennou rodinu, variant bylo několik, ale koupě pozemku a stavba nového domu mezi ně původně nepatřily.
Ale shodou šťastných náhod nám do cesty vstoupil pozemek s chatkou na pěkném místě v Posázaví. Líbila se nám poloha na vrcholku kopce, vzrostlé stromy, zahrada na jihozápad a k tomu kouzelná atmosféra místa.
Dřevostavba v Posázaví |
Tehdy mi poprvé probleskla hlavou skica vlastního domu. Rozhodování a obavy z neznáma pak výrazně ovlivnili přátelé z týmu 3AE, kteří domy staví a měli za sebou dokonce i realizaci vlastního domu. To rozhodlo.
Bojoval jsem s vlastním egem
Představa architekta kreslícího vlastní dům je velice idylická, avšak skutečnost je více než bolestná. Omezený rozpočet a hlavně utíkající čas nemilosrdně ohlodávaly sny o milníku v tvorbě. Největší boj člověk svádí s vlastním egem. Návrh už musí na papír a papír do desek, ale stále ještě není dost dokonalý, stále je potřeba něco vylepšit. Kompromisy se množí, kontrola rozpočtu gumuje velká gesta, převýšené stropy a široké prosklené plochy. Úvahy o exaktním domu ze slámy s dřevěným jádrem také vzaly za své díky časové tísni.
Přes všechny překážky se mi podařilo vymyslet fungující dispozici, která zohledňuje naše potřeby a představy o bydlení. Finální podoba vnitřních povrchů domu pomohla. Všechny dřevěné stěny, stropy a podlahy jsou natřeny jen bílým olejem. Díky tomu interiér zdobí jemná kresba smrkového dřeva.
V přízemí je velká společenská zóna, která slučuje dohromady obývací pokoj, veliký jídelní stůl a kuchyni. Ta je protažena k pracovního koutu s oknem do zahrady. Přízemí poskytuje dostatek volného prostoru pro společné trávení času i osobnější zákoutí pro nerušenou práci.
Kuchyně a obývák jsou zároveň propojeny rozlehlou terasou, lemovanou bujnými záhony. Zde se naplnila naše touha přirozeně začlenit terasu do obytné plochy pro každé roční období a provázat s její pomocí vnitřní prostor domu se zahradou.
V nejzazší části přízemí je větší pracovna, sloužící zároveň jako pokoj pro hosty. Z centra přízemí vedou schody do patra, kde jsme umístili dva dětské pokoje a ložnici se šatnou.
Dřevěný interiér domu doplňují pastelové barvy.
Nikde nejsou neužitečná hluchá místa. Sedlová střecha skýtá hojně využívaný půdní prostor, vazníky jsou tvarovány tak, aby umožnily volný průchod, a prostor mohl sloužit k uložení méně používaných věcí, případně i pro vestavbu dalšího pokoje. Štíty jsou od kubické hmoty domu odděleny podlomením. To je klasický prvek lidové architektury, který je zde však umístěný z čistě praktických důvodů. Půda není vytápěná, štít je tedy hubenější, a proto uskakuje.
Dřevostavba byla jasná volba
Od první skici jsem počítal s dřevostavbou. Mám s nimi zkušenosti a podstata dřevěného stavění mě nadchla. Potřebovali jsme také dům postavit za co nejkratší dobu a zděná stavba by nás časově posunula daleko za hranici zahájení školního roku, který byl pro nás klíčový.
Navíc v rekreační lokalitě působí každé rozestavěné torzo zděného domu jako strašidelný hrad, nějak se nám příčilo narušovat ráz a klid chatové oblasti. Rozhodoval jsem se mezi systémy „two by four“ a masivními dřevěnými panely Novatop, které kombinují dobrou technologii s krásou přírodního smrkového dřeva.
Navíc jsou tyto masivní panely neprůvzdušné, což je jeden ze zásadních parametrů pro pasivní dům, a konstrukce tak může zůstat difuzně otevřená. Díky opracování na počítačem řízených obráběcích strojích jsou panely dokonale přesné, minimalizují práci a chyby na stavbě a v drážkách uvnitř panelů lze skrýt všechny instalace.
Původně jsme neuvažovali přímo o pasivním domě, dotace Zelená úsporám se v době studie jevila jako nezvládnutý experiment. Solidně izolovaný dům a rekuperace tepla se mi ale u novostaveb zdá jako samozřejmost.
Majitelé zvou na návštěvu Dny otevřených pasivních domů 2014 jsou ideální příležitostí, jak se kdokoli může o energeticky šetrném bydlení dozvědět právě od těch nejpovolanějších, tedy samotných majitelů pasivních domů. Desítky otevřených pasivních domů po celé České republice a sdílní majitelé nabízejí široké veřejnosti možnost přijít se osobně přesvědčit, jak se v takových domech žije. To je 11. ročník mezinárodních Dnů otevřených pasivních domů, které se letos budou konat od 7. - 9. listopadu 2014. |
Způsobů jak snížit dopad osobního komfortu na životní prostředí je spousta a bydlení s nízkou spotřebou energie je jedním z těch efektivních. Informací o různých systémech ekologického vytápění je v médiích a literatuře tolik, že člověk nemá kapacitu je posoudit, navíc se těžko hledá skutečně nestranný názor. Dal jsem proto i na osobní zkušenost kamarádů z firmy 3AE a zvolil systém teplovzdušného vytápění s rekuperací tepla.
Vše je v jedné krabici, vzduch je ohříván v akumulační nádrži, živý oheň a sálavé teplo obstarávají 2kW kamna. Systém byl v prvním stupni projektu připraven na doplnění tepelného čerpadla a fotovoltaiky. Jelikož se tou dobou otevřel dotační program Nová zelená úsporám, doplnili jsme do realizačního projektu čerpadlo a parametrů pasivního domu jsme dosáhli s přehledem. Dotace nám pokryly desetinu ceny stavby a zjednodušily naše rozhodování.
Dům stojí na skále
Na pozemku je v půlmetrové hloubce tvrdá břidlice, proto nemá dům základovou desku, ale je postaven na patkách s dřevěnou základovou platformou. Je tedy nad zemí. Platforma je vyplněna izolací a zaklopena OSB deskami.
Na tuto platformu se přímo montovala nosná dřevěná konstrukce. Autojeřáb skládá panely přímo z kamionu jako stavebnici, panely se k sobě jen šroubují. Náš dům byl během dvou dnů sestaven, a to včetně střešních příhradových vazníků.
Pak následovaly všechny procesy, které bych nejraději prospal. Největší stres jsme měli z kombinace různých stavebních systémů. Dnes bych i příčky postavil z Novatopu. Sádrokartonové konstrukce nejsou přesné, jejich realizace je zdlouhavá a řemeslníci si občas s výkresy nevěděli rady. Střídavě odváděli skvělou a tristní práci, občas uřízli trochu více, občas trochu méně. Náladu mi spravili tesaři, když začali montovat modřínový plášť domu. Ocenil jsem jejich řemeslnou zručnost.
Za sedm měsíců se rodina stěhovala do domku za Prahou.
Skutečnou radost nám udělalo schodiště, které je vyrobeno z prořezů okenních otvorů v panelech. Materiál se válel na zahradě, truhláři ho odvezli na dílnu a opracovali. Výsledkem jsou elegantně vytvarované masivní stupně a čisté detaily.
Za sedm měsíců jsme se přestěhovali do nového
Po nastěhování jsme řešili vybavení domu a čekali na výrobu kuchyně a dveří. Nebyla to zrovna idylická doba, ale vše potřebné se podařilo dotáhnout do konce a nastalo tvůrčí období dotváření interiéru a zahrady.
Této fáze se dokonale zhostila má žena, jejíž profesí je zahradní tvorba. Kolem domu vysadila přirozené a bujně kvetoucí záhony, interiér vyladila do oku lahodících barevných kombinací a dům najednou začal mít větší a větší kouzlo.
Do kuchyně jsme po dlouhém váhání dotáhli ponk, který zůstal v kůlně po předchozím majiteli, a postavili jej na nabarvené podnože z IKEA. Z původní chaty nám zbyla dvě dobová křesílka, k nim jsme sehnali za 500 korun elegantní rozkládací gauč. Konferenční stolek vznikl z výřezu vnitřního kruhového okna.
Z rozpočtu jsme původně vyškrtli zastínění oken s tím, že se vybuduje, až to bude nutné, což se ukázalo hned první léto. Terasu a veliká okna na jihozápad jsme zastínili březovým proutím na ocelových lankách, které klima v domě značně zlepšilo.
Konferenční stůl je z výřezu okna.
Poslední velikou investicí byla vjezdová brána a zpevněné plochy kolem domu. Vzhled a styl domu jsme si tak zamilovali, že jsme jej nechtěli pokazit laciným řešením. Bránu jsme dělali bez kompromisů. Pilíře jsou z pohledového betonu, konstrukce z pozinkovaných profilů a výplň truhláři nařezali ze zbytků modřínové fasády. S dlažbou jsme si dlouho nevěděli rady, až jsme dostali báječný tip od přátel a oslovili kameníka pana Vítka. Ten s neuvěřitelnou samozřejmostí vyšvihl z odpadních žulových odřezků nádhernou skládanou dlažbu včetně schodů a opěrných zahradních zídek.
Po roce bydlení hodnotím rozhodnutí navrhnout a stavět vlastní dům jako jedno z nejlepších v životě. Získali jsme nový domov na nádherném místě a také spoustu nových přátel. Fungování domu předčilo naše představy, dispozice slouží skvěle a díky rozlehlému přízemí se široká rodina schází právě u nás. Náš dům působí uvnitř útulně a zvenku přívětivě, což považuji za jeho největší klad. A dobře se snášejí i náklady na vytápění, které se nyní pohybují okolo 6 500 korun za rok.
Jako architekt jsem získal neocenitelnou profesní zkušenost a vhled druhé strany. Konečně mám také představu o míře stresu, který prožívá klient tváří v tvář tabulce s přetaženým rozpočtem, budoucnosti s hypotékou, ale hlavně s tvrdohlavým architektem.
Technické parametry domu
Tepelné izolace:
Vytápění: Teplovzdušné s rekuperací, tepelné čerpadlo |
