Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Letiště, které vypadá jako mísa nudlí, má sedm satelitů

  1:00aktualizováno  1:00
Nejvyšší řídící věž na světě, kruhový betonový prstenec s průměrem 200 metrů, vybavení jako pro město včetně vodárny a elektrárny. Tak navrhl architekt Paul Andreu pařížské letiště Roissy 1, které se stalo místem, kde se automobily střídají s letadly.

V čem je unikátní řešení Roissy 1? Především podobou kruhového betonového prstence o průměru 200 metrů místo tradiční lineární budovy. Kolem ní tak stojí menší budovy neboli satelity a kolem nich zase letadla. Letiště tak zvládalo odbavit pět milionů cestujících ročně.

V roce 1969 tehdy třicetiletý Paul Andrey, který do té doby nic nepostavil (!), přišel se zcela novou koncepcí. Budovu nechal "zavrtat" do 15 metrů hluboké prohlubně. Z ní tak vyčnívá jen část stavby stojící na koruně z 18 pilířů, z nich každý by unesl Eiffelovu věž. To vše obtáčí spleť silnic, přezdívaných "talíř nudlí", automobily do něj vjíždějí zprava, vyjíždějí zleva.

Auta do

Auta do "talíře nudlí" přijíždějí zprava, odjíždějí zleva.

Příběh jednoho z dodnes nejzajímavějších letišť světa přináší další díl francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 22. září v 11:35).

Budova plná silnic

Betonový "slepý" prstenec bez tradičního výhledu na odlety a přílety letadel obtáčejí silnice ve dvou úrovních. Rampy pomáhají vyjet automobilům až nahoru na parkoviště pro 3 600 vozů.

Fotogalerie

Teprve pod parkovištěm je letištní budova, která funguje tak trochu naruby: co běžně bývá vidět, to je skryté, co vidět nebývá, to se ukazuje.

Dole jsou odlety, nahoře přílety, mezi těmito podlažími je mezanin, kde se všichni potkávají. Podlahu protkává síť černých pruhů. Jsou tu proto, aby připomínaly geometrii budovy.

Architekt Andrey o svém projektu v dokumentu říká: "Po celé jedno dlouhé období, které začalo Roissy 1 a skončilo káhirským letištěm, jsem se snažil o geometrické a velice prokreslené uspořádání. Celé dílo má být opravdu co nejgeometričtější. Až militantním způsobem. Prostě militantní geometrie."

Černé pruhy zdůrazňují geometrii budovy.

Černé pruhy zdůrazňují geometrii budovy.

Jenže i přísná geometrie má svá omezení, a tak architekt, aby zjednodušil provoz, nechá vyhloubit uprostřed budovy otvor o průměru 25 metrů. Slouží jako "světelná studna", jež pomáhá cestujícím k orientaci a vnáší do ní světlo. V otvoru se kříží šest skleněných a hliníkových tubusů, jimiž proudí cestující.

Technika ovlivňuje architekturu

Satelity kolem centrální "mísy nudlí" v barvě betonu mohly být použity i díky tomu, že se v té době začaly ve velkém měřítku používat choboty umožňující přímý přístup k letadlům.

Aby se využívaly co nejvíce, byly satelity postaveny ve dvou úrovních a umístěny na piloty. Odletové čekárny jsou vyvýšené, takže se cestující ocitají v jedné úrovni s letadly.

Po letech bylo Roissy 1 přejmenováno na letiště Charlese de Gaulla (Terminál 1).

Vntřní otvor s tubusy má průměr 25 metrů.

Vnitřní otvor s tubusy má průměr 25 metrů.

Dole v centrálním otvoru je fontána. Architekt ji vnímá jako připomínku mýtu o

Dole v centrálním otvoru je fontána. Architekt ji vnímá jako připomínku mýtu o Ikarovi, který vzlétl příliš vysoko ke slunci.

Paul Andreu

* 10. července 1938 v Bordeaux Caudéran
V roce 1961 vystudoval l´Ecole Polytechnique (Ing.), v roce 1963 pak l´ Ecole Nationale des Ponts et Chaussées (stavební inženýr), vzdělání zakončil studiem l´ Ecole Nationale Superieure des Beaux-Arts - Francie (1968 – architekt).
Je členem Akademie umění a literatury, člen Akademie architektury a dalších, je důstojníkem Čestné legie.

Proslavil se realizovanými projekty světových letišť, například Ninoy Aquino v Manile, Saekarno-Hatta v Jakartě, Pudong v Šanghaji, Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, mezinárodní letiště v Káhiře, Bruneji a v Paříži (Roissy 1 - Charles de Gaulle a Orly). Je také autorem budovy Čínského národního divadla.

Autor:




Nejčtenější

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.