Stavba inspirovaná neviditelným bombardérem Stealth má seskokovou věž

Nadšení a vlastní peníze stačily Metoději Vlachovi v roce 1912. To jako první Čech postavil letadlo vlastní konstrukce poháněné automobilovým motorem. Dnešní letečtí nadšenci zatím marně shánějí peníze na zaplacení nově dostavěného Leteckého muzea, které nese jeho jméno.

Pro autory stavby, architekta Michala Hlaváčka, Ludvíka Holuba, Pavla Lupače a Danielu Šimkovou ze studia Hlaváček architekti, je osud jejich stavby hodně důležitý. "Je to jedna z věcí, která se nám nejvíce povedla," říká Michal Hlaváček.

Sháníte i Vy šikovného architekta pro projekt domu či jiné stavby? Jakékoliv služby poptejte zdarma na AAAPOPTÁVKA.CZ

Pro svůj projekt hledali inspiraci v historii i v zahraničí, ale vlastně marně. Podobná stavby s "živým" obsahem prakticky neexistují. Letecké muzeum Metoděje Vlacha totiž nepočítalo pouze s vystavením historických letadel a replik, ale s aktivní účastní návštěvníků I milovníků létání, od vyhlídkových a předváděcích letů až po přednášky, workshopy a interaktivní trenažéry nebo modelářské soutěže. Návštěvníci měli mít možnost vidět nebo se zúčastnit běžné údržby a přípravy letadel.

Projekt proto nabízí i věž se schodištěm, která je vyhlídková a nabízí z dvaceti metrů pohledy na vzletovou dráhu i na Boleslav a její okolí, ale také „seskokovou“. "Adrenalinovým nadšencům umožňuje vyzkoušet si svou odvahu seskokem do dvanáctimetrové hloubky pomocí zařízení, blížícího se svou funkcí bungee jumpingu," prozrazují autoři.

Vizualizace: Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi

Vizualizace - nadhled z východu

"První tvarové vize se snažily vycházet z oblých aerodynamických tvarů letadel a jejich osové symetrie. Tato představa trvala až do chvíle, než jsme si uvědomili, že jedno z nejmodernějších letadel současnosti, americký neviditelný bombardér Stealth, nedisponuje příliš oblými tvary, ale ostře řezanými rysy. Tehdy nastal ve vývoji projektu výrazný zvrat a objekt muzea se začal ubírat tímto směrem," popisují architekti.

Tvarosloví muzea ovlivnila také jeho velikost. Jak se začaly rozrůstat funkce, které bylo třeba do objektu umístit, bylo nutné jej zvětšit. Stavba se tak rozrůstala půdorysně i výškově, aby se letadla mohla rozmístit nejen na úrovni přízemí, ale i zavěsit v prostoru ze střešní konstrukce.

Jenže tak se budova dostala do ochranných pásem letištní dráhy. "Její tvar byl proto ze strany runwaye 'oříznut' šikmou rovinou ochranné vzletové plochy. Stejně tak je touto rovinou dána i výška vyhlídkové a seskokové věže," popisují autoři.

Architektonický výraz objektu vychází ze vztahu k obsahu a účelu objektu, v němž jsou umístěny repliky historických letadel. Tato letadla mívala veškeré konstrukce a součásti přiznané a tedy viditelné, ukrývaly se pouze tehdy, pokud je bylo nutné chránit například před povětrnostními vlivy.

Architekti ke stavbě muzea přistoupili obdobným způsobem: nechali pokud možno přiznány všechny základní konstrukce, detaily, rozvody elektrických tras, potrubní rozvody apod. Cíleně nebyly použity například podhledy, pokud nemají protipožární účel.

"Technická syrovost architektonického pojetí muzea je navíc zdůrazněna kontrastem s precizními detaily zařizovacích předmětů, technických doplňků a detailů, prosklených stěn, keramických obkladů a podobně. Velký důraz jsme kladli na zpracování detailů vzájemných vazeb jednotlivých částí dřevěných konstrukcí, a vazeb dřevěných konstrukcí na betonový podklad," objasňuje architekt Michal Hlaváček.

Inspiraci našli architekti u letounů Stealth.

Například přechodové prvky jsou proto řešené ocelovým pozinkovaným detailem přesně navázaným na oba spojované elementy. Jednotlivé části byly předem vyrobeny počítačovými technologiemi a následně s milimetrovou přesností osazeny a spojeny na stavbě. Nepřehlédnutelnou zajímavostí byla přeprava prvků o délce několika desítek metrů z místa prvotní výroby na stavbu.

Zase ty peníze

Zajímavá stavba a bohulibé záměry Nadačního fondu Metoda Vlacha, architektů a mladoboleslavského Aeroklubu však nestačí na vyřešení zásadní otázky: kdo to zaplatí.

Do stavby se totiž rada kraje pustila bez schválené dotace z Regionálního operačního programu (ROP), ta měla pokrýt 80 procent z celkových 150 milionů, navíc se stavělo na pronajatém pozemku od Aeroklubu Mladá Boleslav. Kraj pod vedením Davida Ratha stavbu spustil, teď se však k zodpovědnosti nikdo nehlásí.

Letecké muzeum Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi - náklady měly z 80 procent pokrýt dotace z Regionálního operačního programu (ROP). Tribuna má sloužit divákům leteckých show.

Padají tak návrhy na prodej budovy nebo její přestavbu na krytý bazén, což by vzhledem k unikátnímu pojetí stavby šťastný krok rozhodně nebyl. A finančně navíc prodělečný, nerentabilnost aquaparků je všeobecným pravidlem.

V muzeu se mělo objevit deset historických replik, které Nadační fond Metoda Vlacha vytvořil, ale také dalších 30 exponátů z Národního technického muzea v Praze, Leteckého muzea Kbely i soukromých majitelů.

Metoděj Vlach

Narodil se v roce 1887 v Říkovicích u Přerova, kde vystudoval průmyslovou školu. První místo získal v Kopřivnici jako montér při výrobě šoupátek pro lokomotivy. Pracoval v Mariboru, ve Štýrském Hradci a od roku 1908 u firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, kde se vypracoval z montéra až na dílovedoucího v nástrojárně.

V Mladé Boleslavi intenzivně pracoval na konstrukci letadel, sestavil jich několik, první už v roce 1908. Nedokončil je, protože nesehnal vhodný motor. Druhé letadlo, rovněž dvojplošník s rozpětím sedm metrů o hmotnosti 350 kg, sestavil v roce 1909. Motor zakoupil u firmy Trojan a Négl v Kolíně, později jej však vyměnil za motor do osobních automobilů od Laurina a Klementa. Vrtuli vyrobil osobně. Letadlo zvládlo "skoky" mezi 30 a 50 metry. Pro delší lety chyběla dostatečná stabilita.

Nejúspěšnější letadlo vzniklo v letech 1910 až 1912. Celodřevěný jednoplošník o rozpětí deseti metrů vážil 720 kg. Vrtule měla dva metry, výkon motoru dosahoval 28 kW. První veřejný let se konal 8. listopadu 1912. Po sedmdesátimetrovém rozjezdu se letadlo vzneslo a Vlach uskutečnil první let ve výši dvaceti metrů, který ten den ještě pětkrát zopakoval. Pokaždé letadlo uletělo 300 až 500 metrů. Rychlost dosáhla 100 km/h. Po šestém letu Vlach havaroval a lehce se zranil. Problém nebyl v letadle, které létalo velmi stabilně, jako spíše v nezkušeném pilotovi.

V roce 2001 byla postavena replika letadla Metoděje Vlacha.

Na rodném domě Metoděje Vlacha je od roku 1974 pamětní deska. V Mladé Boleslavi dnes působí nadace Metoděje Vlacha, jejíž členové se zabývají konstrukcí replik historických letadel. Sestrojili i funkční repliku Vlachova letadla s motorem ze Škody Favorit.