Lesovna byla otevřena 12. října 2010 | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Unikátní zánovní lesovnu už ničí plíseň, polovina budovy je zavřená

  • 273
Kritici nové lesovny v Píseckých horách při jejím otevírání tvrdili, že unikátní stavba ze dřeva a skla nevydrží ani 30 let. Nemýlili se. Stačily dva roky a Písek nechal polovinu objektu zavřít. Návštěvníci tam mohli přijít k úrazu, navíc byly překročeny limity plísní.

Budova stála 20 milionů korun, tedy dvakrát tolik, než původně měla. Písek nyní po architektovi a stavební firmě chce zajistit potřebné opravy, aby byla budova nadobro bez problémů.

"Poslední posudek vyčísluje veškeré závady od drobných až po závažné. Dochází k výkyvům a posunům konstrukce, do střechy zatéká. Půlka budovy už je vyklizená," potvrdil písecký starosta Ondřej Veselý (ČSSD).

Lesovna na Flekačkách

Do části lesovny v Píseckých horách je vstup zakázán.

Avantgardní stavba ze skla, neupraveného modřínového, jedlového a smrkového dřeva vyšla na 20 milionů korun. Objekt je náročný na údržbu, několik tisíc šroubů, z nichž je smontován, se musí pravidelně dotahovat. Otevřena byla 12. října 2010. Lesy města Písku se sem přestěhovaly v dubnu následujícího roku. V infocentru měli návštěvníci najít fakta o Píseckých horách, co v nich žije a roste, i zajímavosti z historie regionu.

Město si nechalo vypracovat posudků už několik. Všechny se shodují v tom, že závady na budově jsou závažné. Jeden z nich dokonce tvrdí, že jediná možnost, jak vše spravit, je celé dílo rozebrat a postavit znovu.

"Chceme kompletní návrh, jak to celé opravit, aby to bylo jednou provždy. Musejí společně navrhnout, kdo jak bude platit," zdůraznil starosta.

Radnice proto vytvořila pracovní skupinu, v níž jsou zástupci města, architekt Martin Rajniš a stavební firma Kočí, kteří se do konce září musí dohodnout. Město ze svého nechce dát ani korunu, protože je budova v záruce.

Pětinásobné překročení limitů plísní

Statika ale není jedinou závažnou věcí, kterou radnice a nájemníci stavby - Lesy města Písku, řeší. Tím, že do budovy zatéká a nelze pořádně větrat, vznikají v interiérech nebezpečné plísně.

"V části infocentra hygienici naměřili pětinásobné překročení limitů plísní," konstatoval mluvčí radnice Roman Ondřich.

Na této straně budovy nejvíc zatéká do podlah, skleněný strop netěsní a jsou zde špatné izolace. Proto musela být polovina celé lesovny vyklizena. Druhá část, kde sídlí vedení městských lesů, je v provozu. I zde ale byly hygienické limity plísní překročeny, avšak "jen" téměř dvojnásobně.

"Ten barák normálně funguje a existuje. Jsou tam některé závady, které se občas u nových domů vyskytují. V kusu střechy je díra, kterou tam crčí voda, a dodavatel by měl zjistit, kde je. Na malém místě vznikla vlhkost a plísně, které jsou skutečně v malinké oblasti vnitřku, a tam se musejí odstranit," prohlásil architekt Rajniš.

Lesy města Písku řeší reklamace prakticky od samého začátku a větší oprava stále nepřichází. Lidé tak nadále pracují ve špatných podmínkách.

"Je mi jasné, že limity tam nebyly překročené ze dne na den. Musela jsem v tom několik měsíců pracovat," říká Martina Skřivanová, která má na starosti lesní školky a infocentrum, kde jsou plísně nejhorší.

Infocentrum provizorně sídlí v hospodářské budově přes louku. Zde ale není zázemí a ani topení. Takže jakmile začne být chladněji, bude se muset stěhovat opět jinam.

Návštěvníci tak infostředisko v lesovně příliš dlouho užívat nemohli. Podobné je to i s vyhlídkou v patře. Kdo by se tam chtěl podívat a rozhlédnout se po krajině, popřípadě si projít expozici o Píseckých horách, má smůlu - zastaví ho cedule vstup zakázán. Podlaha je totiž ve špatném stavu a hrozí, že by nemusela vydržet.

Takové horko, že prasknul i teploměr

Lesníci nebyli od začátku z extravagantní budovy příliš nadšení. Jak sami říkají, s moderní stavbou by se smířili, pokud by plnila svou funkci. A to neplní. Od přestěhování sídla firmy z centra města v dubnu minulého roku jsou s ní problémy, které se navíc postupem času zhoršují.

"Pokud se budou ještě dlouho dohadovat, čí je to vina, tak skončíme ve stanech na louce," říká ironicky účetní lesů Věra Hauserová.

Práci zaměstnancům městských lesů v těchto dnech zpestřuje kapání vody ze stropu, kterou chytají do kyblíků rozestavěných po zemi nebo na schodech.

"Je to hnědá voda jako z rašeliniště. Za dva dny se naplní jeden kbelík," říká Skřivanová

Prostor, který měl původně fungovat jako přírodní klimatizace, je nyní spíše na škodu ¨- za studeného počasí z něj táhne chlad, když je vedro, funguje jako skleník

. Nejhorší chvíle si zaměstnanci zažili v létě během rekordních veder. Stavba totiž nemá okna, takže nelze větrat. "Prasknul nám teploměr, který byl do 50 stupňů Celsia," krčí rameny Hauserová.

Architekt Rajniš však na slova zaměstnanců reaguje: "Jsou naštvaní, ten barák se jim nelíbí. Vymýšlejí si neustále různé věci, aby problémy vypadaly větší, než jsou."