Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to vypadá v lesních školkách. Proč nevyhovují zákonu

  1:00aktualizováno  1:00
Mongolská jurta, indiánské týpí, maringotka, dřevěná roubenka, stará škola ale i nádražní budova. To vše využívají jako své zázemí děti z více než 120 lesních školek u nás. Od prosince už nevyhoví hygienickým požadavkům nového zákona o dětských skupinách.

Jedna maringotka na spaní, jedna maringotka na oběd a k tomu ještě terasa a celá zahrada a okolní příroda na hraní. Takhle to mají ve školce zařízené v Samorostu na Teplicku. | foto: Markéta Davidová

Aby využívaná zázemí splnila požadavky dané zákonem, musely by se do nich za velké náklady instalovat klozetové mísy, sprchy a umyvadla. Lesní školky, kde tráví děti čas převážně venku, považují takové požadavky za absurdní. Teď čekají, zda poslanci splní slib o brzké novele (čtěte Lesní školky zachráníme, řekla si vláda).

Může se hodit

Rádi byste si postavili podobné bydlení? Poptejte zdarma stavební firmy nebo řemeslníky z celé ČR na AAAPOPTÁVKA.CZ a ušetřete až 30% z běžných cen.

Uvnitř v uzavřeném prostoru tráví děti v lesních školkách minimum času. „Jen když je opravdu špatné počasí nebo se potřebují ohřát,“ říká Petra Vaňková, zakladatelka Sedmikvítku v Mníšku pod Brdy.

Děti jsou co nejvíce venku, ve volné přírodě, v létě i v zimě, na sluníčku i v dešti. „Poznávají tak opravdový svět přímo, ne zprostředkovaně z obrázků nebo hraček,“ vysvětluje jednu ze základních myšlenek tohoto typu předškolního vzdělávání Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních mateřských školek.

Školka si postavila vlastní domek ze slámy a hlíny:

Volný pohyb venku vidí Tereza jako základní vývojovou potřebu předškolních dětí, který podporuje navíc i jejich zdraví. „Podle rodičů děti přicházejí domů spokojené, zdravě unavené pohybem v přírodě, se spoustou zážitků, dobře spí a jí,“ popisuje to, co je pro rodiče i pedagogy v lesní školce to nejzásadnější.

A co děti? Mají se kam schovat

I tak má však každá lesní školka v Česku své vlastní zázemí, kde se mohou děti umýt, najíst, usušit a uložit ke spánku. Obvykle je to však něco skromného, levného a přírodního, na co tyto povětšinou samotnými rodiči založené spolky finančně dosáhly.

Fotogalerie

Třeba právě v Sedmikvítku se před velkým lijákem utíkají děti schovat do indiánského týpí, které dostaly darem od hasičů.

V mrazivých měsících roku jsou pak přes oběd a na spánek ve vytápěné klubovně nedaleko. V Cestičce u Brna zas všechny děti milují svou pravou jurtu, dovezenou až z dalekého Mongolska.

„Občas je těžké je z ní dostat opět ven,“ směje se jejich průvodce Zdeněk Maděra. Děti v jurtě spí po obědě ve spacácích a na karimatkách, ale v případě pěkného počasí a přes léto i oběd a spaní probíhá venku na zahradě.

Hned dvě maringotky, jednu provozní a jednu spací, propojené velkou zastřešenou terasou, mají uprostřed veliké ovocné zahrady k dispozici děti v Proboštově na Teplicku.

Dvě maringotky jako zázemí pro děti zrekonstruovali sami rodiče dětí formou brigád.

Dvě maringotky jako zázemí pro děti zrekonstruovali sami rodiče dětí formou brigád.

„Děti se mohou najíst u stolu a odpočinout si na pohodlné palandě,“ vysvětluje Josefa Kolmanová, maminka a zakladatelka lesního klubu Samorost, proč celé letošní září a říjen strávila s kamarádkou a spoluzakladatelkou i s dalšími rodiči školkových dětí rekonstrukcí maringotek. Dobrovolně.

Děti uklízejí, stelou, štípou dříví

V Kraselově na Strakonicku se chodí děti v zimě ze svého Remízku ohřát přímo na obecní úřad, kde mají k užívání jednu místnost. Ve školce nazvané V mechu a kapradí se zase rozhodli pro pronájem jedné ze zahradních chatek jako pro nejdostupnější variantu vyhřívaného zázemí uprostřed svého Klánovického lesa u Prahy.

Zato v Prusinách na Plzeňsku si koupili a vlastními silami rekonstruují už deset let celou chátrající budovu staré školy, aby v ní vedle občanského sdružení Ametyst pro ekologickou výchovu mohly mít jednu třídu k dispozici i děti z Luční školky.

„Navazujeme na tradici tohoto místa,“ vypráví zakladatelka školky Eva Volfová, že místní dodnes nostalgicky vzpomínají, jak chodili jako děti na kopec do společné školy pro tři okolní vesnice.

Hamaky slouží na spaní, dětem maximálně vyhovují.

Hamaky slouží na spaní, dětem maximálně vyhovují.

V Semilech vrací dětské štěbetání život památkově chráněné, přes sto let staré roubence přímo v centru obce. Kdysi v ní bydlel pilníkář, dnes v ní spí děti po obědě zavěšené v hamakách na starých trámech.

„Výhodou spaní v houpací síti je, že děti neleží dole a není jim zima od nepodsklepené podlahy, zklidní se houpáním a každé má svoje soukromí,“ líčí Lenka Hřibová z NNO Semínko země. Hamaky pořídili mnozí rodiče pro děti i domů.

Kromě výletů do okolní přírody si nejen tady, ale i v ostatních lesních školkách děti zažijí i každodenní práci kolem zabezpečení chodu svého zázemí, zahradničení, řezání a štípání dříví, vaření na kamnech či přímo na ohni.

„Každý den děti uklízí hračky a stelou gauč,“ popisuje běžná pravidla Ida Kurbirchotá z pražského Prokopáčku, kde děti našly zázemí v již nevyužívané budově starého Nádraží Hlubočepy.

V Semilech si děti kolem roubenky zkoušejí různé tradiční práce. Třeba i  zpracování ovčí vlny.

V Semilech si děti kolem roubenky zkoušejí různé tradiční práce. Třeba i zpracování ovčí vlny.

Zázemí lesních školek jsou vskutku různorodá. Všechna jsou uzpůsobena možnostem a potřebám té které školky, jejích dětí a rodičů. Často se na jejich tvorbě, či rekonstrukci podíleli i samotní rodiče a děti a upravili je co nejvíce ke své spokojenosti. Někde si tak děti myjí ruce v lavoru pod tekoucí vodou z kanystru, někde mají teplou tekoucí vodu a kohoutek.

Někde je k dispozici splachovací záchod, jinde kompostovací toaleta v lese. Nicméně jedno mají teď téměř všechna tato zázemí společné. Díky svému přírodnímu a co nejjednoduššímu charakteru ani zdaleka nevyhovují hygienickým požadavkům v navržené doprovodné vyhlášce nově schváleného zákona o dětských skupinách, který začne platit začátkem prosince.

„Zákon o dětských skupinách v současné podobě je pro nás likvidační. Ve stávajícím zázemí nemáme možnost udělat potřebné úpravy, které by splňovaly nařízení stanovené vyhláškou,“ říká Tomáš Frieb ze školky V mechu a kapradí.

Barel na mytí rukou si v Samorostu postavili venku jednoduše na březový špalek. Funguje to, zákonu to však nevyhovuje.

Barel na mytí rukou si v Samorostu postavili venku jednoduše na březový špalek. Funguje to, zákonu to však nevyhovuje.

Ministerstvo zdravotnictví v něm mimo jiné požaduje pro skupinu 5 až 12 dětí zajištění oddělené šatny, sprchového koutu, umyvadla ve výšce 50 cm nad podlahou a výtokového ventilu ve výšce 60 cm nad podlahou. V případě péče o děti mladší tří let nesmí výška horní hrany umyvadla překročit 43 cm nad podlahou. Ještě náročnější jsou požadavky na skupinu nad 12 dětí.

„Bylo by nutné přestavět celé zázemí školek. To se ale vylučuje s principy lesních mateřských školek, protože děti jsou po většinu dne venku a zázemí je využíváno jen příležitostně. U existujících zařízení lesních mateřských škol takové úpravy navíc vyžadují přestavby v řádech až statisíců korun,“ podotýká Tereza Valkounová, předsedkyně Asociace lesních MŠ.

V Sedmikvítku spí děti po obědě v týpí, které dostaly od hasičů. Přes zimu je k dispozici vytápěná klubovna.

V Sedmikvítku spí děti po obědě v týpí, které dostaly od hasičů. Přes zimu je k dispozici vytápěná klubovna.

„Zákon o dětských skupinách nám dost komplikuje život. Změny provádět nebudeme, neboť nám požadavky dané zákonem připadají absurdní a jdou proti smyslu lesních školek,“ dodává Petra Vaňková ze Sedmikvítku.

„Na spaní zákon požaduje pevnou podložka zad, což hamaky nesplňují,“ vrtí hlavou nad tím, že by měli kvůli zákonu zrušit něco, s čím jsou spokojeny děti i rodiče také Lenka Hřibová ze semilské roubenky. Ve školkách prý pořád věří ve slib poslanců, že zákon novelizují v nejbližším možném termínu.

Pravou mongolskou jurtu si děti z Cestičky u Brna pronajímají, nová by stála téměř dvě stě tisíc korun.

Pravou mongolskou jurtu si děti z Cestičky u Brna pronajímají, nová by stála téměř dvě stě tisíc korun.

V Německu to funguje individuálně

„To, že si děti myjí ruce jiným způsobem nebo chodí na jiný typ záchodu, neznamená, že je tato péče horší, je to pouze nezvyk většiny lidí zvyklých na vykachličkované koupelny,“ popisuje Tereza Valkounová. Žádné problémy kvůli nedostatečné hygieně v lesních školkách podle ní nikdy nenastaly. Ani u nás, ani v zahraničí.

Například v německých lesních školkách, které fungují už více než 20 let, řeší prý místní úřady žádosti individuálně, ještě před otevřením školky, se snahou najít funkční řešení. Mantinely jsou totiž široké a obecné pro všechna předškolní zařízení.

„Například hygienická norma zní tak, že je nutné zajistit toaletu. Žádný zákon ani vyhláška už ale nestanovuje počet, výšku od podlahy apod. To se řeší podle specifik vznikajícího zařízení,“ poukazuje Tereza Valkounová na funkční a flexibilní systém, který nevyžaduje žádné speciální zákony přímo pro lesní MŠ.

V Cestičce u Brna mají děti vedle jurty k dispozici zahradu, na které mohou zahradničit.

V Cestičce u Brna mají děti vedle jurty k dispozici zahradu, na které mohou zahradničit.

„Současná podoba zákona v České republice, tedy dokud nedojde k jakékoli změně, reálně ohrozí existenci 3 000 míst pro děti v lesních mateřských školkách, těžko odhadnutelný počet rodinných center, z nichž řada se s problematikou teprve teď seznamuje, a obecně všech pravidelně fungujících programů pro děti od jednoho roku do nástupu do školy, pokud nesplňují parametry dětské skupiny,“ apeluje Valkounová na poslance. Namísto očekávaného růstu bude podle ní docházet k rušení stávajících kapacit.

A to přesto, že děti i rodiče se ve stávajících zázemích cítí dobře. „S požadavkem na vyšší vybavenost ohledně hygienického zázemí jsem se zatím ze strany rodičů nesetkala,“ říká Dana Burianová z lesní školky Rožnov, kde mají k dispozici skromnou místnost v kamenném domě. A podobně to je i v ostatních školkách.

Autor:




Nejčtenější

Mánesova, Vinohrady. V šestém podlaží je prostorný obývací pokoj s krbem.
Čtyři nejdražší byty v Praze k pronájmu za statisíce. Podívejte se

Luxusních bytů k pronájmu se v Praze nabízí desítky. Bydlení v těch nejdražších stojí od 100 tisíc korun měsíčně. Byty jsou výhradně na Malé Straně, Novém a...  celý článek

Durch duo vzniklo v roce 2012, tvoří jej designérky Dana Elsterová a Anežka...
Designsupermarket představuje tvorbu mladých českých tvůrců

Vánoční dárky mohou mít podobu i doplňků do bytu. Inspirovat se můžete na festivalu Designsupermarket v pražském Kafkově domě, letos se koná už 10. ročník. Do...  celý článek

1
Soused se mi směje do očí. Jeho koně a ovce přitom ničí, na co přijdou

Mám chatu v přírodním parku Sovinec. Pohodu mi narušuje problémový soused, který pro radost chová koně a ovce. Pozemek nemám oplocený, a tak zvířata dělají...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.