Lepší vybavení nájemního bytu si zaplatí každý sám

Spoléhat na majitele bytu však mohou pouze obyvatelé nájemních bytů. Způsob opravy a náhrady vysloužilých spotřebičů je v tomto případě dán nařízením vlády 258 z roku 1995.
Naopak v družstevních bytech si členové obvykle hradí většinu oprav sami a přesný klíč bývá součástí stanov. „U nás jsme zavedli obvyklé pravidlo - co je ve zdi, opravuje se z družstevního, co je uvnitř bytu, platí si každý sám,“ popisuje jeden z nejobvyklejších klíčů určujících rozdělění povinností platit při opravách v družstevním bytě Zdeněk Smutný z malého bytového družstva Branická stráň B, které vzniklo privatizací obecního domu.

TŘI STA KORUN JE HRANICE
Nařízení vlády určuje, že nájemníci sami hradí drobné opravy v bytě. Dále jen obecně vyjmenovává, že jde o drobné opravy částí podlah, výměny vypínačů, zásuvek či osvětlovacích těles. Kompletní dokument by měl být k nahlédnutí v každé správní firmě.
Protože praxe je však daleko pestřejší než skromný výčet, který se pohodlně vejde na jedinou stránku formátu A4 vládního nařízení, dochází v jednotlivých konkrétních případech ke sporům mezi nájemníky a majiteli domů. Proto je součástí nařízení i odstavec, který říká, že náklady na opravy z vlastních prostředků nemají překročit částku tří set korun.
Daleko konkrétnějšího rozpracování jednotlivých případů a druhů oprav se chopili Milan Horák a Helena Nováková z ministerstva pro místní rozvoj v knize Kdo hradí opravy v bytě, kde lze u každého běžného spotřebiče nalézt přesný výčet jednotlivých oprav rozdělených tak, aby bylo na prvý pohled jasné, kdo co zaplatí. Tuto publikaci většina správcovských kanceláří vlastní a ve sporných případech ji respektuje jako vodítko.

PO SKONČENĺ ŽIVOTNOSTI SE PLATĺ JEN PAUŠÁL
Součástí bytu jsou i spotřebiče a zařízení, které určují kvalitu bytu, to znamená kuchyňská linka, bojler, sporák či třeba vestavěná skříň. Za toto vybavení nájemníci platí a konkrétní částka za jejich „pronájem“ se přičítá pravidelně každý měsíc k nájemnému a službám.
Například sporák má podle vyhlášky životnost patnáct let. To však neznamená automaticky, že by majitel po překročení této doby musel koupit nový. Pokud sporák funguje, projeví se rozdíl pouze ve snížení platby za používání.
V době životnosti nájemník platí za rok 6,6 % z pořizovacích nákladů, u sporáku za šest tisíc korun je to 33 korun za měsíc. Po době životnosti to však může být pouze deset korun.
Zatímco dříve mohl majitel domu rozúčtovávat nájemníkovi jen částku za samotný spotřebič, od poloviny roku 1995 může k této sumě připočíst i náklady za dopravu a připojení. Pokud kupoval zařízení na leasing nebo si vzal na koupi úvěr, připočítají se k částce, ze které se vypočítá měsíční sazba, i úroky. Na jedné straně se tím o něco zvýší měsíční poplatek, na druhé straně se tím zvyšuje ochota majitele domu platit nové vybavení svého domu.

O VÝMĚNĚ ROZHODNE REVIZE
Teprve v okamžiku, kdy se spotřebič pokazí, může se začít uvažovat o jeho výměně. „Je samozřejmě snahou majitelů domů, aby platili co nejméně,“ říká Přemysl Salač ze správní firmy Duda. „V praxi se postupuje tak, že se do bytu nejdřív dostaví náš technik spolu s opravářem a společně odhadnou náklady na opravu. Velmi často se totiž stává, že oprava by byla tak nákladná, že se vyplatí spíše koupit spotřebič nový. Opravovat donekonečna patnáctiletý sporák se může nakonec pěkně prodražit, mnohdy navíc technik zjistí, že je v domě spotřebič, který by zdaleka nevyhověl revizním požadavkům,“ popisuje stav mnohých domácností Přemysl Salač. Podle něho jsou v devadesáti procentech majitelé domů natolik rozumní, že ke koupi nového přístroje nakonec dají souhlas.

NA NADSTANDARD JE TŘEBA SI PŘIPLATIT
Pokud však majitel domu nesmí libovolně určovat výši nájemného, nemá ani zájem na zlepšování standardu jednotlivých bytů. Tam, kde například kuchyňská linka „z první republiky“ skutečně dosloužila, nelze čekat náhradu v podobě luxusního modelu na zakázku. Také na sporáku se spíše objeví značka Mora než Miele nebo AEG. Po dohodě se správcovskou firmou nebo přímo s majitelem bytu se však většinou lze domluvit na tom, že si nájemníci koupí zařízení podle svého vkusu a peněženky a kancelář proplatí rozdíl.
Odborníci však upozorňují, že podobná vstřícnost není povinná. Mnozí majitelé domů bojují s nedostatkem peněz a tiše čekají, až nájemník ztratí nervy a zařízení koupí sám. Pak se snaží z placení vycouvat a různě je zdržovat. Není proto ke škodě dohodnout se na finančním vyrovnání s majitelem domu nebo správní firmou písemně.

Roční procento opotřebení a životnost vybavení bytu*
Předmět	roční opotřebení v %	životnost v rocích
sporák, vařič	6,6	15
kuchyňská linka	5,0	20
vestavěná skříň	5,0	20
elektrický boiler	10,0	10
průtokový ohřívač vody	10,0	10
lokální topidla	5,0	20
měřící a regul. zařízení	12,5	8
Maximální částka po době života
sporák	10 Kč
kuchyňská linka	10 Kč
ostatní vybavení	5 Kč **
Pozn.: *) do ceny zařízení se počítá i částka ze jeho dopravu, montáž na místě, připojení, v případě úvěru i úroky **) za každou věc

Příklad toho , co kdo platí při opravách v nájemním bytě

Podlahy a podlahové krytiny
nájemník platí: všechny opravy vrchních částí podlah a opravy podlahové krytiny bez ohledu na její druh (PVC, Jekor apod.) včetně oprav podlah balkonů, lodžií či teras, pokud patří k bytu
majitel platí: celkovou výměnu vrchních částí podlahy nebo výměnu krytiny

Okna a dveře
nájemník platí: opravy oken a dveří a jejich jednotlivých křídel, tmelení, zasklení oken, výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií či jejich opravy, těsnění do oken i dveří, skleněné výplně
majitel platí: výměnu oken nebo jednotlivých křídel oken a dveří

Sporáky plynové a kombinované
nájemník platí: mazání kohoutů, výměna trysek (s výjimkou výměny trysek při záměně plynu, výměna hořáků, výměna mřížek, výměna knoflíků, výměna vařidlové desky, výměna termopojistky, výměna dvířek trouby
majitel platí: výměna pečící trouby, výměna termostatů trouby, výměna topných tyčí

Sporáky elektrické
nájemník platí: výměnu jednotlivých plotýnek, přívodní šňůry, výměna dvířek u pečící trouby
majitel platí: výměnu pečící trouby

Plynové průtokové ohřívače (karmy)
nájemník platí: čištění, výměna termočlánku, výměna těsnění, výměna membrány, tlakového pera, ventilů a pláky, výměna regulačního zařízení hořáku, opravy plynových a vodních dílů, promazání, výměna termopojistky, výměna rour na odvod spálených plynů
majitel platí: výměna výměníků, výměny plynových a vodních dílů, výměna hořáků, výměna pláště karmy

Plynová topidla
nájemník platí: číštění před topnou sezonou (podle paragrafu 6), výměna termočlánků, výměna přívodu zapalováčku, výměna příruby, výměna knoflíků, výměna termopojistek
majitel platí: výměna výměníků, výměna plynových ventilů, výměna kombinace, výměna termostatů, výměna hořáku, výměna piezozapalovače

Plynové kotle etážového topení
nájemník platí: čištění spotřebiče před topnou sezonou, výměna membrán, těsnění, opravy termopojistek, veškeré prohlídky a seřízení všech thermostatů, dotlakování expanzních nádrží (tlakových), výměna napouštěcích ventilů
majitel platí: výměna čerpadla, výměna ohřívacího tělesa, výměna hořáku, výměna tlakových expanzních nádrží, výměna el. panelů, výměna termopojistek, výměna výměníků užitkové vody, výměna pojistek vody, výměna termostatů, výměna třícestného ventilu

Kuchyňské linky
nájemník platí: výměna příčlí, dvířek, zásuvek, výměnu skel, úchytek, kování, klik, opravy a obnovu nátěrů
majitel platí: výměna dřezu, výměna pracovní desky (za předpokladu, že nutnost výměny nezpůsobil neodborným či nešetrným zacházením nájemce), výměna dveří nebo celých křídel

Vany a umyvadla
nájemník platí: všechny opravy van a umyvadel včetně nástřiku, výměna dvířek u obestavěné vany, výměna výtokového ventilu, kohoutu
majitel platí: výměnu záchodové mísy

Pramen: MMR

Nadstardní vybavení kuchyně majitel domu nezaplatí