Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Futuristická stavba lanovky v Alpách využívá na terase české lavičky

  1:00aktualizováno  1:00
Lavička Woody je určená pro vyhlídkové terasy nové futuristické lanovkové stanice Hellbronner ve francouzských Alpách. Ve výšce 3 462 metrů nabízí pohled na unikátní 360stupňové panorama masivu Mont Blanc a jeho okolí.

Nejvyšší bod tvoří kruhová terasa s lavičkami, má průměr 14 m a poskytuje úžasnou vyhlídku na Mont Blanc. | foto: Studio Progetti

Mobiliář navržený českými designéry společnosti mmcité a vyrobený v Bílovicích musel splnit náročné požadavky, které vyplývají z jeho umístění.

„Zadání této netradiční zakázky bylo díky naprosto unikátní lokalitě a nekompromisnímu klimatu jasné: navrhněte kombinaci elegantního designu a maximálně odolných materiálů. Lavička Woody, kterou tvoří hvězdice dřevěných bloků na subtilních ocelových nožkách, toto zadání beze zbytku splňuje a jsme rádi, že český design u takto prestižní realizace obstál v konkurenci předních světových výrobců,“ komentoval úspěch hlavní designér David Karásek.

Občas se počasí nepovede. Pak se však počasí rychle může změnit...

Občas se počasí nepovede. Pak se však počasí rychle může změnit...

Stejně jako je unikátní místo, tak to platí i o ambiciózním projektu lanovkové stanice připomínající krystal.

Stavba vzešla z myšlenky dostat zájemce o vrchol Mont Blanc co nejrychlejší cestou z údolí Aosta na vrchol Hellbronner atraktivní a výkonnější lanovkou než byla ta původní.

Samotná stanice je výjimečnou architektonickou stavbou, na níž se podílela celá řada prestižních studií. Za projektem stojí konsorcium stavebních firem Cordée Mt. Blanc, které získalo vládní podporu, studio Progetti a největší světový výrobce lanovek Doppelmayr. Hlavními architekty se stali Carlo Cillara Rossi a Guido Incarbone.

Investice? Taková maličkost, „jen“ 110 milionů eur

Celá stavba začala v roce 2011, dokončena byla o čtyři roky později. Náklady lanovky se třemi stanicemi se vyšplhaly na 110 milionů eur. Lanovka v délce 4,3 km s přestupní stanicí dostala název Skyway Monte Bianco, překonává výškový rozdíl 2140 m. Cesta v jejích moderních klimatizovaných panoramatických kabinách je rychlá a příjemná, mezi nástupní a přestupní stanicí trvá čtyři minuty, mezi přestupní a výstupní pak šest minut.

Fotogalerie

Největší zážitek nastává při přejezdu nejvyšší podpěry na horním úseku tratě, kterou kabina přejíždí ve výšce 110 m nad terénem.

Kabiny mají kapacitu 80 osob (předchozí lanovka nabízela v jedné kabině jen 20 míst). Každá kabina se během jízdy otáčí o 360 stupňů, aby si mohl každý vychutnat pohled na okolní skalní masivy. Po celém obvodu jsou velká skleněná okna. Nechybí speciální topný systém, LED osvětlení či multimediální zařízení (TV a audio).

Stanice Helbronner

Nejvyšší stanice lanovky Point Helbronner má čtyři úrovně s celkovou plochou 2 250m². Protože její základní plochu bylo nutné prostorově omezit, je vysoká, s vykonzolovanými terasami. Právě proto se hovoří o její podobnosti s krystalem.

Kvůli extrémnímu prostředí byly použity vysoce odolné materiály, titan, pozink či tvrzené sklo. Vše navrhovali architekti tak, aby stavba odolala sněhu i ledu. Nejvýše položená je kruhová terasa s průměrem 14 m, která nabízí úžasné panorama (360 stupňů) s výhledem na Mont Blanc, Dent du Géant, Les Grandes Jorasses a Vallée Blanche.

Noční pohled na lanovkovou stanici Hellbronner ve francouzských Alpách ve výšce 3 462 metrů nad mořem.

Noční pohled na lanovkovou stanici Hellbronner ve francouzských Alpách ve výšce 3 462 metrů nad mořem.

Stavební práce v takové nadmořské výšce jsou velmi náročné, kvůli nízkým teplotám i větru, proto se mohlo stavět jen v letních měsících. Není náhodou, že autoři projektu se zaměřují právě na lanovky a další stavby určené do vysokohorských oblastí.

Hlavní architekt Carlo Cillara Rossi (nar. 1953 v Kolumbii v Medellinu) má k horám velmi blízko, pracoval totiž i jako lyžařský instruktor a dokonce jako trenér sjezdového lyžování.

Autoři:


Témata: Euro


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.