Vizualizace: The Flow Building na Václavském náměstí

Vizualizace: The Flow Building na Václavském náměstí | foto: Flow East

Pro demolici domu na Václavském náměstí se hledají i ekologické důvody

  • 35
Boj o dům na Václavském náměstí č. 47 stále pokračuje. Poté, co Ministerstvo kultury 2. února vydalo závazné stanovisko, podle něhož je demolice domu z pohledu památkové péče nepřípustná, přišla společnost Flow East s ekologickým auditem nové budovy.

Výsledek auditu? Květinový dům, který má vyrůst na místě domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, odpovídá mnohem lépe ekologickým standardům domu z roku 1880. Logicky.

Za stavbu se tak postavil i Pavel Srb, člen představenstva České rady pro šetrné budovy: „Česká rada pro šetrné budovy s potěšením podporuje rozvojové projekty, jako je právě Květinový dům, s inovativními environmentálními a udržitelnými závazky a postupy.“

Dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice pochází z roku 1880. V roce 1922 byl přestavěn přibližně do dnešní podoby. Výkladce prošly úpravou výrazně později.

Květinový dům podle auditu přináší úspory v energetické spotřebě o 80 % a snížení znečišťujících látek z technických zařízení o 60 %. Emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek jsou nulové.

Výsledky auditu tak budou součástí podkladů při jednání na stavebním úřadě Prahy 1, jen ten může rozhodnout o konečném výsledku. Závazné stanovisko Ministerstva kultury není totiž rozhodnutím ve věci, ale pouze podkladem pro probíhající odvolací řízení před stavebním úřadem.

„Ministerstvo kultury není oprávněno rušit rozhodnutí vydaná stavebními úřady, pouze poskytuje podklady pro u nich probíhající řízení, která končí správním rozhodnutím,“ vysvětlila Simona Cigánková, mluvčí ministerstva.

Kauza bourání

Boj o demolici a výstavbu nového domu probíhá už řadu let. V září 2013 Stavební úřad Prahy 1, vedený Oldřichem Dajbychem, už žádosti o demolici vyhověl, poté, co dům nezískal od ministerstva zvláštní památkovou ochranu.

Magistrát však v červnu 2014 rozhodnutí zrušil kvůli tomu, že nová stavba neodpovídá regulativům Pražské památkové rezervace. Ostře proti demolici domu, na jehož přestavbě se ve 20. letech 20. století podílel známý architekt Bohumír Kozák, vystoupili památkáři, odborníci i veřejnost. Žádost majitele budovy se tak vrátila zpět na stavební úřad.

První souhlas s bouráním však padl už mnohem dříve, závazné stanovisko k navrhované demolici podepsal v roce 2010 šéf odboru památkové péče pražského magistrátu Jan Kněžínek, spojený s řadou kontroverzních rozhodnutí.

V roce 2011 o demolici domu na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí v Praze rozhodl s definitivní platností ministr kultury Besser. Alespoň si to myslel. Průběh kauzy se měnil tak, jak se měnily vlády. 

V plánu je zbourat s nárožním domem dvorní přístavby hotelu Jalta i torzo bývalé Akciové tiskárny, z níž zbyla jen část fasády.

Pouze odborníci trvají na svém. Mezi odpůrce bourání patří i historik Richard Biegel, který má na dům jednoznačný názor: „Je kvalitní. Respektuje výškovou regulaci z 30. let, která byla vytvořena s ohledem na dominanci bočních věží Národního muzea. Změna by vzhled Václavského náměstí poškodila.“

Podobně se vyjadřuje i profesor Rostislav Švácha: „Dům po rekonstrukci v roce 1920 představuje velmi dobrý příklad neoklasicistního stylu, který se v Evropě zrodil po roce 1910. Téměř stoprocentně je autorem změn vynikající architekt Bohumír Kozák. Dům vlastně doplácí na svou jemnost a nenápadnost, s níž se přičlenil k okolní zástavbě.“

Zelený audit

Květinový dům, autorem jehož návrhu je architekt Jan Pokorný z pražské pobočky architektonické kanceláře Chapman Taylor, která vyhrála výběrové řízení, proto prošel řadou úprav, aby splnil požadavky města.

Jeden ze soutěžních návrhů, který společnost Flow East nepřijala. I takové měli architekti představy o podobě nového domu.

Například se snížila výška budovy a také se zmenšila její rozloha. Má sloužit jako kancelářské a administrativní prostory. Stavba by měla vyjít přibližně na 1,2 miliardy korun.

Transparentní fasáda vnese podle investora do interiéru přirozené světlo, architekti přijali i další opatření: dům nabídne podzemní parkoviště, podporuje auta na elektrický pohon (garážová stání budou mít dobíjecí stanice) a dojíždění na kole (poskytne zázemí pro cyklisty), sníží spotřebu energie o tři čtvrtiny a plně eliminuje škodlivé emise.

„Jsme nadále plně odhodláni tento projekt zrealizovat, a být tak součástí budoucího oživení Václavského náměstí,“ prohlásil investor James Woolf, zakladatel a předseda představenstva společnosti Flow East.

Vizualizace: Květinový dům na Václavském náměstí v noci

Historie domu a sporů o něj

Stavební historie budovy sahá do let 1880 až 1881, kdy na tomto místě vznikla novostavba třípatrového domu pro manžele Benešovy. Po průběžných drobných opravách následovala v roce 1920 poměrně rozsáhlá úprava, kdy patrně změnou majitelů došlo k odstranění původní neorenesanční fasády, nástavbě dvou horních pater, upraveno bylo i průčelí.

V roce 1956 byl zřízen průjezd do sousedního objektu sloužícího hotelu Jalta, o tři roky později byly nově řešeny výkladce do Václavského náměstí. V devadesátých letech se průběžně opravovaly prodejní prostory a v letech 1995 až 1996 proběhla celková rekonstrukce domu v patrech.

Budovu na adrese Václavské náměstí č. 47 koupila v roce 1994 společnost Flow East, v roce 2006 se stala i majitelem pozemku na adrese Opletalova 3. Podle rozhodnutí úřadů tak mohla zbourat i torzo bývalé Akciové tiskárny, z níž zbyla jen část fasády. Dřívější majitel objektu totiž tiskárnu zboural, poté požádal o zrušení její památkové ochrany a Ministerstvo kultury mu vyhovělo, nebylo už co chránit.