Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bydleni.iDNES.cz

  • Neděle 21. září 2014. Matouš

Kvalitním zateplením ušetříte více než polovinu nákladů na vytápění

  1:00
Zateplení rodinného domu znamená velkou investici, ale přinese výrazné úspory. Stačí jednoduchý příklad. Provoz elektrokotle ve starším domě stojí ročně i 50 tisíc korun. Po důkladném zateplení stěn a střechy a výměně oken, což přijde tak na půl milionu, mohou roční náklady klesnout až na 20 tisíc. Investice se díky třicetitisícové roční úspoře vrátí za 17 let.
Ilustrační foto.

Když už se však do zateplení chcete pustit, zpravidla nemá cenu na izolacích šetřit | foto: Profimedia.cz

Při využití dotace z programu Zelená úsporám se návratnost může zkrátit i na 10 let. Zateplením stěn lze ušetřit až třetinu nákladů, 10 až 15 procent zajistí izolace střechy a dalších 10 procent zateplení stropu sklepa.

Kdo nemá zrovna půl milionu k dispozici, může zvolit nějakou levnější variantu, která ovšem přinese menší úspory. Nejlepší je obrátit se na některé z energetických konzultačních středisek sítě EKIS, v každém kraji se nachází alespoň jedno. Kontakty lze najít na www.mpo-efekt.cz. Když si stanovíte maximum, kolik za zateplení chcete utratit, experti vám pomohou najít výhodné řešení.

Když už se však do zateplení chcete pustit, zpravidla nemá cenu na izolacích šetřit. Cena polystyrenu či minerální vlny tvoří jen asi čtvrtinu celkových nákladů na zateplení. Většinu peněz spolkne práce, doprava, omítka a pomocný materiál a tyto náklady se u běžně používaných tlouštěk zateplení nemění. Proto cenový rozdíl mezi tloušťkou pět nebo 15 centimetrů izolace není velký.

Podobné je to i u srovnání levnějších a dražších materiálů. "Polystyren je zhruba o polovinu levnější než minerální vata. Ale pokud hovoříme o celém tepelněizolačním systému včetně práce, omítek či hmoždinek, rozdíl je jen 20 až 30 procent," říká Milan Pokrivčák z firmy Knauf Insulation. Čím se tedy domy dají zateplit?

Pěnový polystyren: snadno se opracovává

Metr čtvereční fasády včetně práce vyjde na málo přes tisíc korun. Polystyren se snadno opracovává. Dá se více zatížit, takže se hodí na zateplení podlah, díky nízké váze nezatěžuje konstrukci. Špatně však propouští páru, proto se nehodí do vlhkých domů a na dřevostavby. Také hůře izoluje proti hluku a je hořlavý.

Vyrábí se expandovaný (EPS) a extrudovaný (XPS). Ten expandovaný, zpravidla v bílé barvě, se používá na izolaci vnějších stěn, stropů, plochých střech a podlah. Obkládá se jím také věnec domu - železobetonový pás na úrovni stropu každého patra, který obepíná stavbu a tím ji zpevňuje.

"Je nasákavý, proto se nehodí na spodní stavbu. Neodolá požáru, proto existují regule, že od určité výšky stavby už musí být minerální vata," říká Petr Vacek z firmy Saint-Gobain Isover CZ.

Extrudovaný polystyren je dražší, vyrábí se jako barevný. Je hořlavý a velmi špatně prodyšný pro vlhkost. Není však nasákavý a má vysokou pevnost v tlaku, proto se dá používat na izolace základů, plochých střech nebo soklů domů zvenčí. "Používá se na zelené střechy, extrémně zatížené podlahy a izolaci hlubokých podzemních stěn," popisuje Petr Vacek.

Na sokly a základy lze použít i perimetrický expandovaný polystyren plněný do forem, zkráceně perimetr, jenž má omezenou nasákavost. Cenově se pohybuje mezi běžným expandovaným a extrudovaným polystyrenem, vyrábí se barevný. O něco dražší než klasický bílý expandovaný polystyren je též tmavošedá varianta s přísadou grafitu, jež asi o 20 procent lépe tepelně izoluje.

Minerální vlna: propouští páru

"Minerální vlna nabízí oproti polystyrenu výhody, jako je nehořlavost, difúzní otevřenost, lepší zvuková a tvarová stálost, přírodní materiály," srovnává Milan Pokrivčák. Izolace z minerální vlny existují ve dvou variantách - kamenná a skelná.

Ta kamenná se vyrábí z čediče. Většinou je tvrdší než ta skelná a prodává se v blocích obvykle šedožlutozelené barvy. Lze však narazit i na varianty měkčí.

"I role nebo desky z kamenné vlny se prodávají stlačené, a to v případě lehkých izolací vhodných například na šikmé střechy. Izolace fasád nebo podlah musejí být pevné, mají tedy větší objemovou hmotnost a není možné je stočit do role nebo stlačit," vysvětluje Dana Hochmannová z firmy Rockwool.

Kamenná vlna je velmi odolná proti požáru a dobře propouští páru, špatně se opracovává. Neměla by být v přímém styku s vodou, proto se nehodí na sokl, tam je lepší ji doplnit nenasákavým polystyrenem.

"Dobře akusticky izoluje, což je důležité v příčkách či podlahách, ale i ve střeše nebo fasádě. Dobře drží tvar, v příčce nebo šikmé střeše nesesedne," popisuje Dana Hochmannová. Používá se i v místech s větší zátěží - na podlahy a pochozí ploché střechy.

"Výhodou skelné izolace je její možná stlačitelnost. Dodává se stlačená, čímž ušetříte na dopravě a skladovací ploše," vysvětluje Milan Pokrivčák. Je žlutá, vyrábí se z recyklovaného skla.

"Funguje na teplo a akustiku, protipožární vlastnosti má slabé, je to však materiál absolutně nehořlavý," popisuje Vacek. Používá se na krovy, stropy, příčky a podhledy, u dřevostaveb díky nízké váze i na zateplení stěn.

Dřevovláknité desky: mají tepelnou akumulaci

Izolace z dřevovlákna se používají buď v podobě obkladových fasádních desek, anebo jako doplněk k polystyrenu či k minerální vlně z interiérové strany.

Desky jsou poměrně lehké, umějí dobře vyrovnávat vnitřní teploty a vlhkost a mají slušnou tepelnou akumulaci, proto se hodně používají třeba u dřevostaveb. Do desek lze vyhloubit i prostor pro uložení instalací, takže mohou být izolující náhradou omítky.

Sláma: je levná a ekologická

Kdo má rád ekologii může sáhnout po přírodních buničitých materiálech, jako je sláma, konopí, ovčí vlna, len či recyklovaný papír. Například zateplení ze slámy stojí jen pětinu ve srovnání s polystyrenem. Musí se přikládat ke stěnám v tloušťce až půl metru.

To se u některých staveb nedá provést. Balíky slámy či jiného přírodního materiálu se často používají na zateplení podlahy nevytápěného podkroví - balíky stačí na půdě jednoduše narovnat na podlahu.

Polyuretan: velmi dobře izoluje

Desky z tvrzené polyuretanové pěny patří k nejlepším izolantům. Stačí poloviční tloušťka ve srovnání s minerální vlnou. Jsou však až osmkrát dražší než polystyren. Protože polyuretan odolá vodě, používá se hlavně na střechy, pro snadnou manipulaci také na průmyslové haly.

Stříkaná či foukaná izolace: zaplní špatně dostupná místa

Polyuretanová pěna, ale třeba i celulóza nebo granulát z minerální vlny nebo jiná izolační pěna se dá pomocí stříkání nebo foukání nanést na místa, kam se lze hůře dostat. Dají se použít třeba do dutin stropů, do koutů, na složitě tvarované povrchy, například na půdě složité střechy.

Polyuretanovou pěnu lze díky hydroizolačním vlastnostem nastříkat i na střechu zvenčí, což se používá třeba na panelové domy. Pak je však třeba povrch opatřit speciální krycí vrstvou proti UV záření, kterému samotný polyuretan neodolá.

Pěnosklo: je hodně pevné a odolá vodě

Speciální využití mají desky z pěnového skla. Jsou velmi pevné a odolné proti vodě, proto se dávají na místa, která je třeba tepelně izolovat, ale zároveň hodně zatížit.

U pasivních domů se používají na paty nosných stěn, tedy pod první řadu cihel nad základy. Hodí se i na ploché střechy, po kterých se chodí, nebo jako izolace střešních zahrad.

Existuje také granulát z pěnového skla, který se používá na násypy před stavbou domu. Na vrstvu granulátu stačí bez kopání základů položit základovou desku, podlahu není třeba dále izolovat.

Termoizolační nátěry: pomohou tam, kde se nedá zateplovat zvenčí

Termoizolační nátěry a stěrky zcela nenahradí tepelné izolace, ale pomohou tam, kde není možné zateplovat fasádu - například u památkově chráněných domů, nebo tam, kde se více spolumajitelů neshodne na zateplování domu.

Používají se také na chalupách a chatách, kde se vytápí jen krátkodobě, nebo jako ochrana podkroví proti přehřívání. Natírají se nebo stříkají na stěny z interiéru a fungují nejlépe tam, kde jsou zevnitř výrazně studené stěny.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.