Většinu roku sedí kuřáci pod okny a cigaretový kouř obtěžuje obyvatele bytů. Ilustrační snímek.

Většinu roku sedí kuřáci pod okny a cigaretový kouř obtěžuje obyvatele bytů. Ilustrační snímek. | foto: Profimedia.cz

Děsím se protikuřáckého zákona. Už teď nemohu kvůli kavárně větrat

  • 720
Bydlím v centru Prahy v domě se dvěma podniky. Okna do dvora téměř neotvírám, hosté u stolků hlučí a kouří. Další stojí na ulici a také kouří. Bojím se, že protikuřácký zákon vyžene pod má okna úplně všechny, píše Dana do seriálu Sousedské války.

Vlastním byt na Malé Straně v prvním patře. Kdykoliv je možné sedět na zahrádkách ve vnitrobloku, tedy většinu roku, je narušován noční klid. Navíc poslouchám neustálé výkřiky opilců z petřínského svahu. A k tomu všemu patří neustálý boj s venkovními kuřáky.

V létě 2016 se jeden podnik na základě oficiální stížnosti umravnil a snaží se po 22. hodině dodržovat noční klid. Druhá provozovna jede dál, nic ji nepřinutí chování změnit. Produkce hlasité hudby je i ve dvě hodiny ráno běžná. Problémem je také rozbitá klimatizace, která rezonovala minulý rok celým bytem od rána do večera. Vše vyřešilo až chladnější počasí.

V loňském létě jsem musela být kvůli pracovní neschopnosti (komplikovaná operace) doma. Bylo to peklo, nemohla jsem si vůbec odpočinout. Ze všech stran hluk a k tomu kuřáci na chodníkové zahrádce. Jsem astmatik a během své neschopenky jsem byla nucena inhalovat cigaretový kouř. Větrat jsem v tom vedru občas musela.

Na podzim už jsem vše vzdala a našla nový byt na hypotéku v klidné pražské čtvrti a hlavně mimo turistickou oblast. Bylo to pro mě velice bolestné rozhodnutí, k bytu mám veliký citový vztah, patří mé rodině několik generací. Teď chci byt na Malé Straně pronajímat, abych zaplatila část hypotéky, kterou jsem si musela vzít na nové bydlení.

Bojím se, že byt půjde kvůli všem okolnostem špatně pronajímat a nájemníkům bude kouř vadit a přijdu o část zisku, byť je byt v lukrativní oblasti. Mám i strach, že s protikuřáckým zákonem od května budou lidé o to více kouřit na zahrádce a ve vnitrobloku pod okny.

Daniel Kotula, spolumajitel RE/MAX Center

Řešení prakticky neexistuje

Samotné postávání a kouření na ulici nelze nijak postihnout, leda že by postávající kuřáci byli hluční. Z toho také plynou dvě nejzákladnější možnosti řešení:

Dohoda

Většina provozovatelů restaurací a hospod raději své hosty zklidní sama, než aby byla vystavena příjezdu policie. V některých případech to ale nejde a nezbývá nic jiného, než se obrátit na příslušné orgány. Z praxe plyne, že se jedná o nejefektivnější způsob řešení, nicméně vždy záleží na jednotlivém provozovateli.

Obrátit se na policii

Samotní restauratéři za jednání svých hostů na ulici před provozovnou neodpovídají, jediná možnost je odkázat na rušení nočního klidu (22 - 06 hod.) přímo hosty restaurací, kterým může být udělena pokuta až do výše 10 tisíc korun, nicméně policie by prohřešek nejspíše řešila v blokovém řízení, za které lze udělit pokutu do výše 5 tisíc korun. Z praxe víme, že nejčastěji dochází pouze k domluvě na místě.

Štěpán Toman, architekt TING

Veřejný prostor s kuřáky nepočítá

Celý problém kouření je velmi zajímavým příkladem postupné změny veřejného prostoru a společnosti. Většina současného městského mobiliáře již kuřáky neřeší. Třeba u většiny košů zmizely malé popelníčky. Veřejný život totiž kuřáky postupně odmítá. Jenže to, že se kuřáci nebudou řešit, není řešení. Z pohledu jakéhokoli veřejně přístupného prostoru je to trochu schizofrenní situace. Kuřáky v něm nikdo nechce, protože ve větších koncentracích znepříjemňují život (kouří někomu do okna, pod nos, nebo po sobě zanechávají špačky), ale nějak se o ně postarat musíte.

Pošlete příběh

Soužití v jednom domě nemusí být idylické, důležitá je ale komunikace mezi...

Svůj boj se sousedy nám pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Sousedské války. Zajímavé texty zveřejníme a přineseme i jejich řešení.

Řešili jsme tento rozpor u jedné kavárny, která byla navrhována jako nekuřácká, ale hodně návštěvníků si chodí zakouřit na chodník před kavárnu. Otázka tedy byla, zda opravdu chceme před nekuřáckou kavárnu umístit popelník? Majitel se nakonec rozhodl, že bude raději každé ráno chodit a vysbírávat špačky z minulé noci. Jiné řešení v dané situaci prostě možné nebylo.

V některých městech je podobná situace podchycena zákazem kouření 8 metrů od domu, což v našich podmínkách znamená, že při kouření musíte stát někde uprostřed vozovky. Mohli byste také vyhradit pro kuřáky nějaké prostory, stejně jako pro pejskaře nebo malé děti. Ale ani to není ve finále řešení. Možná celkový plošný zákaz v hospodách a kavárnách nebyl to pravé. Pár oficiálních kuřáren by totiž mohlo ulehčit veřejnému prostoru.

Kouření lze řešit zákony, ale jen velmi složitě

Váš soused má povinnost podle ustanovení § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zdržet se všeho, co působí, že kouř vniká na váš pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Toto ustanovení můžeme samozřejmě vztáhnout i na sousedské spory. Problémem je však vágní ustanovení „ v míře nepřiměřené místním poměrům“, což zakládá těžké dokazování tohoto rušení.

Jestliže jde o lidi, kteří pouze postávají a kouří na ulici, není možné se proti nim nějak bránit (ledaže by byli příliš hluční). To lze řešit třeba asistencí policie.

Pokud by se jednalo o souseda v bytovém domě, (či rovněž provozovatele restauračního zařízení), dá se takový zákaz obtěžování kouřem stanovit domovním řádem. Není-li tak stanoveno, je možné podat návrh na zdržení se tohoto chování (tedy zákaz kouření na zahrádce restaurace). Zde však záleží na konkrétní situaci (tj. jestli zde je restaurace již několik let, je to s ohledem na místo a čas přiměřené místním poměrům atp.), k tomu doplňuji, že tyto řízení bývají zdlouhavá a nákladná a vzhledem k vágnosti předmětného ustanovení mají nejistý výsledek.

V obou případech pak mohou být rovněž stanoveny dílčí odchylky dle místa, jelikož každá obec má svůj vlastní předpis.


Sousedské války