Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

SOUTĚŽ: Hledáme kuchyni Aroma, v níž se stále vaří

  1:00aktualizováno  1:00
Máte doma ještě stále kuchyni Aroma? Kdo nám pošle fotografii nejzajímavější sestavy, kterou dodnes používá, může získat zajímavou výhru: sadu nářadí Bosch.

Kuchyně Aroma slouží v řadě domácností dodnes. | foto: Archiv

Od konce 70. let minulého století se kuchyně Aroma vyrobilo kolem 167 tisíc sestav. Ve své době to byla hvězda největší velikosti, kterou navrhla koncem 70. let minulého století architektka Zdena Maňáková.

Její skladebný systém kuchyňských skřínek způsobil okamžitě vlnu zájmu, kterou výrobce (tehdy UP Bučovice a její výrobní závod kuchyní v Koryčanech), nestíhal uspokojit.

Aroma se vyráběla ve dvou modifikacích, čelní plochy horních spodních skříněk byly z dubové dýhy, pro tehdejší Československo v hnědém, pro Sovětský svaz (pod názvem Primula) v oranžovém provedení. V kombinaci s bílými korpusy působila kuchyně na tehdejší dobu hodně luxusním dojmem, což podtrhovaly vysoké horní skříňky.

Aroma se vystavovala na všech veletrzích v tehdejším Československu.
Aroma se vystavovala na všech veletrzích a výstavách nábytku v tehdejším

Aroma se vystavovala na všech veletrzích a výstavách nábytku v tehdejším Československu.

V čem byla unikátní

Zdena Maňáková přišla s řadou doslova revolučních nápadů. Třeba vysoké skříňky nabízely spoustu úložného prostoru, což vyniklo zejména v porovnání s investorskými kuchyněmi pro byty v panelové výstavbě.

Pamětníci možná namítnou: vždyť architektka Maňáková byla ve Výzkumném a vývojovém ústavu nábytkářském v Brně také autorkou kuchyně Moka určené pro paneláky, proč i u ní nevyužila své nápady? Bohužel, o peníze šlo v první řadě i tenkrát. Málokdo dnes tuší,  že se tehdy musela u Moky vejít do částky 2 200 korun, a to včetně dřezu! Proto byl smaltovaný, nikoli z nerezu, proto byly horní skříňky relativně nízké. Méně materiálu, méně peněz…

Jenže architektka Maňáková bydlela v paneláku také. Proto vymyslela levné a zároveň chytré úložné prostory na méně používané věci v soklech Moky, pro Aromu měly už podobu zásuvek.

Architektka Zdena Maňáková vždy dbala na ergonomii, ráda navrhovala kuchyně,

Architektka Zdena Maňáková vždy dbala na ergonomii, ráda navrhovala kuchyně, kde byla i pracovní plocha určená pro práci vsedě.

Aroma se vystavovala na všech veletrzích v tehdejším Československu.

Dvoudřez rozhodně nepatřil před 30 lety ke standardnímu vybavení, novinkou byl i drátěný program.

Nezvyklý byl na tehdejší dobu i důraz na ergonomii a snadnou údržbu. Na všech výstavách proto prezentovala Zdena Maňáková Aromu s vestavnými spotřebiči: plynovou varnou deskou i troubou ve výšce očí, případně vestavným sporákem. V široké škále prvků skladebného systému Aroma totiž nechyběla skříňka pro vestavnou troubu, ale i pro chladničku, v té době věc naprosto nevídaná. Spížní skříně měly i výsuvné koše na potraviny.

Součástí byl i nerezový dvoudřez či minutka pro vaření v rampě nad pracovní plochou. Do ní autorka umístila i elektrické zásuvky a osvětlení pracovní desky. To vše před více než 30 roky. Povrchová úprava dvířek byla navíc velmi kvalitní a odolná vůči mechanickému namáhání. "Měli jsme Aromu snad dvacet let, vypadala stále jako nová, až mi ji bylo líto měnit," vzpomíná na svou kuchyni Petr Novotný z firmy Electrolux.

Zdena Maňáková

* 22. 1. 1938 ve Zlíně – † 7. 12. 2000 v Brně
1953–1955 Průmyslová škola nábytkářskáv Bystřici pod Hostýnem
1955–1957 Průmyslová škola bytové tvorby v Praze (L. Bartoníček)
1957 přijata na Vysokou školu lesnickou a dřevařskou ve Zvolenu, ve 4. semestru byla z politických důvodů ze studia vyloučena - otec Eduard Pekárek se z truhláře vypracoval na majitele továrny kancelářského nábytku ve Fryštáku, 1992 rehabilitována)
1959–1963 Prodejny nábytkářského průmyslu Praha, prodejna Kroměříž (poradenský architekt)

1964–1976 UP závody Bučovice, podnikové ředitelství (podnikový architekt)
1976–1990 VVÚN v Brně (vývojový pracovník – designér)
1990–1993 Atelier M&M (společně s Hynkem Maňákem)
1993–1998 Studio D.I.A. (společně s Hynkem Maňákem)
1998–2000 Maniac Interier (společně s Hynkem Maňákem)

Zdena Maňáková dbala velmi i na bezpečnost. Proto třeba místo úchytek použila lištu s masivního dřeva s vyfrézováním (takzvanou průběžnou dřevěnou úchytku), takže se dvířka snadno otvírala a přitom nemohlo dojít k nebezpečnému zachycení třeba zástěry nebo jiného kusu oblečení jako v případě běžných úchytek. Dnes se designéři vrací k podobným řešením, případně volí bezúchytkové varianty, které jim umožňují nové typy kování.

Architektka Maňáková se také snažila, aby si mohl každý vytvořit sestavu podle rozměrů své kuchyně, skříňky na míru se totiž nevyráběly.

A tak se časem objevily i policové skříňky (spodní i horní) se šířkou pouhých 20 cm, aby bylo možné vytvořit třeba odkladní plochu po obou stranách sporáku.

"Zdena byla hrozná, když jsem ji vyhodil dveřmi, vrátila se obrazně řečeno oknem. Nedala pokoj, dokud se úzké skříňky nezařadily do výroby," komentoval před lety tehdejší ředitel UP Bučovice Josef Vaněk snahu architektky Maňákové nabídnout zákazníkům maximální šíři různých typů skříněk.

Architektka Zdena Maňáková pracovala řadu let ve Výzkumném a vývojovém ústavu

Architektka Zdena Maňáková pracovala řadu let ve Výzkumném a vývojovém ústavu nábytkářském v Brně.

"Nábytkáři tehdy nahrazovali nedostatek kvalitních materiálů ze zahraničí svým umem. Zatímco překážky v dovozu padly, řemeslo zůstalo," říká Miroslav Rumpela, generální ředitel firmy Koryna nábytek v Koryčanech, kde se Aroma vyráběla.

V letošním roce se zde vyrobí kuchyně s pořadovým číslem 2 000 000, z nich 167 tisíc patřilo právě kuchyni Aroma. Za ni získala Zdena Maňáková řadu ocenění, například  Zlatý Kahan na celostátní výstavě Ostrava 1978 či Zlatou medaili MVSZ v Brně (1979).

Soutěž s Aromou

Pokud máte doma funkční kuchyni Aroma, pošlete nám co nejdříve její fotografie a informace o tom, kdy jste si ji pořídili, jaké s ní máte zkušenosti a podobně.

Upozornění: Příspěvky s nekvalitními fotografiemi či bez textových podkladů nemohou být zveřejněny, redakce si vyhrazuje i výběr příspěvků k zařazení.

Na e-mailovou adresu bydleni@idnes.cz. zašlete co nejdříve:

* fotografie (nejlépe šířkové)
* text s informacemi v rozsahu alespoň 20 řádek

* jméno a telefonní spojení

* do předmětu zprávy napište "AROMA"

 Příspěvky zasílejte do 31. července 2011, vítěz bude vyhlášen do 15. srpna 2011. Čeká na něho sada nářadí Bosch.

Autor:




Nejčtenější

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům na předměstí Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří...
Michael Douglas prodává své útočiště na Mallorce z 19. století

Villa S’Estaca stojí na západním pobřeží v Puerto Valldemossa. Komplex tvoří sedm nemovitostí s deseti ložnicemi a deseti koupelnami. „Jde o unikátní...  celý článek

Tenká dlažba se po pěti letech používání „loupe“ jako perník.
Kdo šetří na dlažbě do exteriéru, může se pěkně spálit. Podívejte se

Kupovat levné věci se nevyplácí, o tom se bohužel přesvědčil i čtenář Lubor. Se svým příběhem se tak alespoň přihlásil do naší soutěže Léto na nové terase či s...  celý článek

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.