Začátek řetězu sahá Františce Lipčíkové (1863-1948), která předtím žila léta v Přerově, kde patřila za Rakouska-Uherska k angažovaným vlastenkám. Po smrti manžela v roce 1914 se rozhodla přestěhovat za příbuznými do Olomouce. Koupila tu dva domky, nechala je spojit a přestavět na vilu.
Dům navrhl pražský architekt Rudolf Stockar. Nezapře inspiraci palladiánskými vilami, připomíná venkovský zámeček. V jednom křídle byla kuchyně s jídelnou, v druhém společenská místnost s hostinskými pokoji. V patře byly další obytné pokoje.
Vilu Františky Lipčíkové navrhl pražský architekt Rudolf Stockar
Na schodišti se zachovaly kubistické detaily
"Od silnice oddělovala vilu předzahrádka se stylovým plotem, který umocňoval kubistický dojem. Zahradu zdobily břízy, z nichž jedna tu je dodnes," říká Lenka Prucková, ředitelka Knihovny města Olomouce, která má dnes ve vile pobočku. Zahradu údajně navrhl významný dendrolog Quido Riedl.
Přežila asanaci, odnesl to plot
Lipčíkovi v roce 1928 vilu prodali katolickému politikovi Mořici Hrubanovi, místopředsedovi Senátu. Ten chtěl ještě za Rakouska řešit českou samostatnost pod křídly monarchie, paradoxně se však stal ministrem v první československé vládě. Politické funkce zastával až do mnichovské dohody, po níž se stáhl z veřejného života.
Vila na kraji Olomouce je jednou z mála kubistických staveb na Moravě
V olomoucké vile žil i Hrubanův syn Vladimír, právník, člen řádu svatého Lazara a nositel titulu papežský komoří. Za okupace byl zatčen a v dubnu 1945 popraven. Mořic Hruban se dožil konce války, ale v září 1945 zemřel na mrtvici. Potom až do roku 1986 vila patřila státu, rozdělená na nájemní byty.
Na jaře 1968 byla celá čtvrť zbourána. Vila Františky Lipčíkové byla ušetřena, ale obklopilo ji sídliště. Z klidné silnice, která vedla před vilou, se stala rušná výpadovka. V sedmdesátých letech se uvažovalo o tom, přestěhovat vilu jinam. "Nakonec zůstala, ale dálnici musel ustoupit plot," říká Lenka Prucková.
Z klidné silnice, která vedla před vilou, se stala rušná výpadovka
Bydlí tu levně, musí odklízet sníh
V roce 1986 zdevastovanou vilu získala městská knihovna. Z původního zařízení nic nezůstalo. "V letech 1986 až 1989 měl vilu rekonstruovat podnik OPS Olomouc, ale jen prohloubil devastaci. Po revoluci, kdy nám vzali blízký kulturní dům s pobočkou, se nový ředitel do toho obul a do roka byla provedena rozsáhlá rekonstrukce," vzpomíná Lenka Prucková.
V roce 1991 knihovna ve vile otevřela svou největší pobočku, za 18 tisíci knih sem dochází 1 500 čtenářů. V podkroví měl být pokoj pro návštěvy, ale nakonec ho využili pro aktivity s dětskými čtenáři. Ve foyeru se konají výstavy, v části vily sídlí firma prodávající váhy.
V kubistické vile sídlí od roku 1986 městská knihovna
Pak je tu ještě služební byt. Žije v něm jeden z IT pracovníků knihovny. "Je to již asi pátý nájemník. Jedná se o dvoupokojový byt s kuchyní, takový startovací," popisuje Prucková. Nájemník platí málo, musí však v zimě uklízet sníh ze dvora a jednat s policií, když občas někdo knihovnu v noci poškodí.
Každoročně v září na Dny evropského kulturního dědictví zaměstnanci provázejí po vile a vykládají návštěvníkům její historii. Občas se sami něco dozvědí. "Několikrát přišli lidé, kteří tu bydleli, třeba nám ukazují, kde měli koupelnu," říká ředitelka knihovny. Nedávno si někdo z nich vzpomněl, že v jednom bytě žila i sestřenice bývalého majitele Hrubana.
Kubistická vila nezapře inspiraci palladiánskými vilami, připomíná venkovský zámeček
FAKTA O VILE FRANTIŠKY LIPČÍKOVÉ* Adresa: Brněnská 80/500, Olomouc - Nová ulice
|
O vile se můžete dočíst v knize 
