Kotrčův mlýn

Kotrčův mlýn - Kotrčův mlýn | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Kotrčův mlýn: dům smířený s přírodou

  • 103
Vladimír Vejvoda je vášnivý rybář. Proto ze svého moderního bytu v Praze utíká do přírody. Nedávno se rozhodl postavit někde u rybníka malou chatku, kam by mohl ve volných chvílích jezdit. Nakonec koupil na Vysočině Kotrčův mlýn.

Téměř dvě stě let stará kamenná stavba stojící v údolí pod rybníkem manžele Vejvodovy uchvátila.

Rozhodli se z Kotrčova mlýna, který v té době vypadal jako obyčejná víkendová chatička s dřevěnými štíty, obrostlá břečťanem, vybudovat moderní dům, vhodný pro trvalé bydlení.

"Vrátit mlýn do původního stavu jsme nechtěli, ono by to ani nešlo, vždyť dům sloužil k úplně jinému účelu než dnes," vysvětluje Vladimír Vejvoda. "Jediné, co se sem vrátí, bude opravená hřídel od mlýnského kola."

Začala spolupráce s architektkou Lucií Kavánovou a dlouhé schůzky nad nákresy rekonstrukce. Následoval tříletý stavební kolotoč - dlouho trvaly bourací a kamenické práce.

O jeho výsledku majitelé spokojeně říkají, že i když interiér ještě není úplně zařízený, cítí se tu doma mnohem více než v Praze. Citlivě provedenou rekonstrukci ocenila porota soutěže Nový domov 2005 udělením první ceny.

A co by majitelé na domě změnili? "Nechtěl jsem dům v údolí a se sedlovou střechou," přiznává Vladimír Vejvoda. "Kdyby bylo po mém, architektka by měla ještě víc volnosti a mohla by navrhnout bungalov s velkými skleněnými plochami, aby bylo vidět do všech stran."

Tři patra bez dveří
Dům má tři podlaží o velikosti kolem 50 metrů čtverečních, která od sebe neoddělují žádné dveře. Přesto se hluk mezi patry vůbec nešíří.

V přízemí je velká, moderně zařízená kuchyň se skleněnými úložnými prostory a jídelna s velkým dřevěným stolem. Jen zasouvací stěna z mléčného skla dělí zádveří od kuchyně.

Okno přes půl stěny v jídelně poskytuje výhled na zahradu za domem. Ocelová schodiště, jednostranně kotvená do stěn nesou stupně z tvrzeného skla.

Nepravidelně rozmístěnými výřezy v oceli prostupuje světlo. "Ostění původních oken ukazují, jak široké jsou kamenné zdi - téměř jeden metr," popisuje architektka Lucie Kavánová. "Musely přece utáhnout mlýnské kolo o průměru sedm a půl metru."

Jednu stěnu v obývacím pokoji v patře tvoří velké prosklené šestimetrové okno a výhled na nový rybník s průzračnou vodou a kameny ze světlé žuly, který majitel nechat nedávno vybudovat, opravdu stojí za to.

Uprostřed pokoje se vyjímá žulový krb s průhledovou vložkou, do něhož se přikládá ze dvou stran. Plechový komín, který vede stropem do třetího patra, slouží zároveň jako vytápění obou místností.

Druhé patro patří k soukromé části domu. Je tam velká ložnice s pracovnou v rohu. Skleněná stěna vyplněná izolací a textilií odděluje koupelnu a toaletu.

Ve sklepě mlýna se nachází technické zázemí s ekologickou čističkou odpadních vod a sklep, který má v budoucnu sloužit jako vinotéka.

Jednoduché linie
Pražský terasový byt mají Vejvodovi zařízený hodně moderně. Také pro Kotrčův mlýn zvolili jednoduchý, avšak tentokrát méně barevný styl. "Mám rád funkcionalismus a chtěl jsem tu jen ortodoxní, čisté linie," říká Vladimír Vejvoda.

"Všechno je tu přísně pravoúhlé, vyrobené z broušené oceli nebo hliníku. Působí to až asketicky, ale vybrali jsme to proto, abychom poznali, že jsme jinde." I když se bude interiér ještě postupně měnit, nechtějí v něm majitelé moc dekorací a rozhodně prý "žádné kýčovité lapače prachu".

Nábytku v domě zatím moc není a ten, co tu stojí, je jednoduchý, v nenápadných barvách. Je možné zde najít designové věci věhlasných značek vedle tradičnějšího nábytku "pro obyčejné smrtelníky".

Zahrada jako krajinotvorba
Avšak Kotrčův mlýn by nebyl tím, čím je, kdyby nestál na tak nádherném místě. V obou rybnících - v tom původním i v novém - pěstují Vejvodovi pstruhy, v potocích žijí raci.

"Najdete tu všechno kromě vlka, medvěda a rysa," chlubí se majitel. Dříve tu býval sad, takže Vejvodovi vysadili i několik ovocných stromů a tři lípy. Plánují také malou bylinkovou zahrádku.

"Kolem domu, na loukách a hrázích rybníků jsme vysadili spoustu původních trvalek. Je tu přírodní park Melechov, takže je předem dáno, co budeme moci sázet. Třeba túje už sem nesmějí," vysvětluje Vladimír Vejvoda.

Okolní lesy museli majitelé těžbou dřeva trochu zkultivovat, aby "prokoukly". Kvůli zvláštnímu klimatu tady prý všechno roste třikrát rychleji, takže tu bude za dva roky zase divočina.

Vladimír Vejvoda plánuje, že přece jen nechá asi jeden hektar půdy okolo domu oplotit, přestože původně mínil nechat krajině volnost. Chodí sem hodně lidí na procházku, ale on by si chtěl uchovat soukromí. "Uvažuji i o tom, že dám na všechna hezká místa v okolí jednoduché lavice z teakového dřeva," říká majitel.

Ve stáří natrvalo
Manželé Vejvodovi jezdí do Kotrčova mlýna zatím jen na víkendy. V budoucnu by však měl být jejich domovem. Protože je podle nich dům jen pro dva, nechali na zahradě postavit ještě jednu stavbu - dřevěný domek pro dceru a pro návštěvy.

"Nejlépe je tady na jaře a v létě, kdy je celé okolí zelené a rozkvetlé," říká Marie Vejvodová. "Mám to tu ale ráda, i když prší."

Historie mlýna

Už 170 let stojí na Českomoravské vysočině Kotrčův mlýn. Vysoký kamenný dům prošel v minulosti mnoha proměnami. Už v 50. letech minulého století se z vybavení mlýna nedochovalo téměř nic a voda z náhonu byla odvedena. Pouze ztrouchnivělá hřídel v masivních zdech dávala tušit, že tu bývalo mlýnské kolo. Tehdejší národní výbor na čas udělal z mlýna ubytovnu.

Pak sloužil dům jako víkendové bydlení. Majitel jej přizpůsobil svému vkusu, a tak připomínal víkendovou chatku. Kamenná kostra byla přikryta dřevěnými palubkami a břečťanem. Zahradu "zdobily" túje a další dřeviny. Interiér byl koncipován jako labyrint temných malých místnůstek.