Kotel s výhřevností přes 100% není nesmyslem

- Označit účinnost jakéhokoliv zařízení vyšší než sto procent zavání na první pohled alchymií. Na druhou stranu nikdo nepovažuje za perpetuum mobile tepelné čerpadlo, které dokáže vyrobit třikrát více energie, než kolik se do něho vloží. Proto není třeba se pozastavovat ani nad tím, že takzvané kondenzační kotle mají do vínku danou účinnost až 108 %. Výrobci ale netvrdí, že dokážou z plynu vyrobit víc energie, než v něm je. Za sto procent účinnosti uvádějí ne stupeň využití paliva, ale maximální výhřevnost plynu.
Pokud se navíc využije i kondenzační teplo spalin, stoupne hodnota »účinnosti« nad sto procent.

Skupenské teplo předá energii

Běžné moderní kotle obvykle mívají účinnost kolem 93 %. Zbytek do sta procent částečně »vyletí komínem« a částečně se vyzáří pláštěm kotle do místnosti. Kondenzační kotle mají jiný, takzvaný přetlakový hořák, který tyto ztráty dokáže zmenšit a využije i takzvané kondenzační teplo spalin. »Představte si, že zahříváte vodu na sto stupňů. Aby se voda začala vypařovat, musí se na stostupňové hranici přidat energie navíc. A při kondenzaci dochází k opačnému efektu. Když se pára zchladí a zkapalní, vydá toto teplo nazpět. Mluví se o něm jako o skupenském teple. Tato finta právě dokáže zvednout účinnost nad sto procent,« vysvětluje specialista Petr Vlach z firmy Protherm fyzikální princip fungování kondenzačního kotle.

Návratnost do deseti let

Kondenzační kotle mívají zhruba o dvacet procent nižší spotřebu plynu než klasické systémy. Na druhou stranu však bývají o patnáct až dvacet tisíc korun dražší než výkonově srovnatelné běžné typy, jejichž výrobci uvádějí návratnost investice při současných cenách plynu kolem deseti let. Ale vzhledem k tomu, že ceny plynu porostou, návratnost vyšší investice se při nižší spotřebě nijak neprotáhne (životnost kotle je přitom kolem dvaceti let). Velkou výhodou kondenzačních kotlů je podstatně menší obsah zplodin z hoření. Aby se dosáhlo hodnot dostačujících pro označení »ekologicky šetrný výrobek«, nesmí obsah CO přesahovat hodnotu 60mg/kWh výkonu, oxid dusíku 80 mg/kWh. U kondenzačních kotlů je tato hodnota několikanásobně nižší.

Návody k použití se liší

Tento typ kotlů však nelze využít mechanicky pro každý topný systém. »Rozdíl teplot mezi vodou, která jde do radiátorů, a vodou, která se vrací do kotle, by měl být větší než u běžných kotlů. Proto mají kondenzační kotle velkou účinnost například tam, kde je v systému velké množství vody,« uvádí Jiří Budiš z firmy Junkers, a připomíná tak staré samotížné systémy topení. Ten, kdo má doma podobné staré topení na uhlí, mohl by podle něho uvažovat o nákupu kondenzačního kotle. »Požaduje se také větší plocha topných těles - prostě každý systém, který topnou vodu ochladí tak, aby měla při návratu zpět do kotle co nejnižší teplotu,« popisuje Jiří Budiš. Podobnému požadavku vyhoví například i systém topení, kde se běžný ohřev radiátory zkombinuje s podlahovým topením. Jednotliví výrobci se však zcela neshodují ve způsobu nejvýhodnějšího použití. Například technici firem Buderus nebo Vaillant doporučují kondenzační kotle i pro podlahové vytápění a popírají nutnost za každou cenu zvětšovat plochy radiátorů. Z uvedených rozporů je zřejmé, že projektovat topení kondenzačním kotlem musí jedině specialista, který je důkladně seznámený s technologií jednotlivých výrobců. »Nesmí se zapomenout na nutnost odvedení zkondenzované vody do kanalizace, její množství se pohybuje v litrech za hodinu. Tyto kotle navíc zatím nejsou běžné, používají se úplně jiné systémy regulace. Kdo uvažuje o koupi kondenzačního kotle, měl by se proto nejdřív spojit s výrobcem a požadovat od něho kontakt na proškoleného projektanta,« uvádí topenář Karel Dobrý z firmy Plynospol.

Metodologie měření »účinnosti«

Žádný stroj nemůže mít účinnost vyšší než 100 %. Tradičně se účinností udává stupeň využití paliva. V oboru topení se však často používá termín výhřevnost paliva. Účinnost k ní vztažená pak může být u kondenzačního kotle vyšší než sto procent díky využití kondenzačního tepla. Výrobci totiž ve svých materiálech za stoprocentní hranici považují nikoliv účinnost, ale výhřevnost. P ak zavádějí termín »spalné teplo«, které dosahuje 111 %, kde oněch 11 % je energie skrytá v páře vznikající jako produkt hoření plynu. Na propagovaných 108 procent »účinnosti« se pak dostanou tak, že odečtou dvě procenta ztrát jako nevyužitelné kondenzační teplo, a jedno procento ztráty vznikne vysáláním tepla z kotle do místnosti.

Nejběžnější kondenzační kotle na trhu

Značka; typ výkon NOx CO CO2 ohřev TUV cena*
(kW) (mg/kWh) (mg/kWh) (%) (Kč)

Protherm; 25KKV 25 12 24 neuvádí ano 47 497
Junkers; ZWBR 7-25 A 25 9 14 neuvádí ano 59 990
Dakon; KN 25C 25 20 7 neuvádí ano 49 990
Vaillant; VUW 246 E-C 24 <60 neuvádí 9 ano 73 829
Buderus; Linea-Kombi 23

Pozn.: * Cena se uvádí bez DPH, v případě odborné montáže firmou je DPH 5%

Nelze provést naprosto rovnocenné srovnání jednotlivých značek. V ceně se odráží nejen výkon kotle, ale i způsob či komfort ovládání, které se u různých firem liší, liší se i způsob ohřevu TUV.