Pokud se navíc využije i kondenzační teplo spalin, stoupne hodnota »účinnosti« nad sto procent.
Skupenské teplo předá energii
Běžné moderní kotle obvykle mívají účinnost kolem 93 %. Zbytek do sta procent částečně »vyletí komínem« a částečně se vyzáří pláštěm kotle do místnosti. Kondenzační kotle mají jiný, takzvaný přetlakový hořák, který tyto ztráty dokáže zmenšit a využije i takzvané kondenzační teplo spalin. »Představte si, že zahříváte vodu na sto stupňů. Aby se voda začala vypařovat, musí se na stostupňové hranici přidat energie navíc. A při kondenzaci dochází k opačnému efektu. Když se pára zchladí a zkapalní, vydá toto teplo nazpět. Mluví se o něm jako o skupenském teple. Tato finta právě dokáže zvednout účinnost nad sto procent,« vysvětluje specialista Petr Vlach z firmy Protherm fyzikální princip fungování kondenzačního kotle.
Návratnost do deseti let
Kondenzační kotle mívají zhruba o dvacet procent nižší spotřebu plynu než klasické systémy. Na druhou stranu však bývají o patnáct až dvacet tisíc korun dražší než výkonově srovnatelné běžné typy, jejichž výrobci uvádějí návratnost investice při současných cenách plynu kolem deseti let. Ale vzhledem k tomu, že ceny plynu porostou, návratnost vyšší investice se při nižší spotřebě nijak neprotáhne (životnost kotle je přitom kolem dvaceti let). Velkou výhodou kondenzačních kotlů je podstatně menší obsah zplodin z hoření. Aby se dosáhlo hodnot dostačujících pro označení »ekologicky šetrný výrobek«, nesmí obsah CO přesahovat hodnotu 60mg/kWh výkonu, oxid dusíku 80 mg/kWh. U kondenzačních kotlů je tato hodnota několikanásobně nižší.
Návody k použití se liší
Tento typ kotlů však nelze využít mechanicky pro každý topný systém. »Rozdíl teplot mezi vodou, která jde do radiátorů, a vodou, která se vrací do kotle, by měl být větší než u běžných kotlů. Proto mají kondenzační kotle velkou účinnost například tam, kde je v systému velké množství vody,« uvádí Jiří Budiš z firmy Junkers, a připomíná tak staré samotížné systémy topení. Ten, kdo má doma podobné staré topení na uhlí, mohl by podle něho uvažovat o nákupu kondenzačního kotle. »Požaduje se také větší plocha topných těles - prostě každý systém, který topnou vodu ochladí tak, aby měla při návratu zpět do kotle co nejnižší teplotu,« popisuje Jiří Budiš. Podobnému požadavku vyhoví například i systém topení, kde se běžný ohřev radiátory zkombinuje s podlahovým topením. Jednotliví výrobci se však zcela neshodují ve způsobu nejvýhodnějšího použití. Například technici firem Buderus nebo Vaillant doporučují kondenzační kotle i pro podlahové vytápění a popírají nutnost za každou cenu zvětšovat plochy radiátorů. Z uvedených rozporů je zřejmé, že projektovat topení kondenzačním kotlem musí jedině specialista, který je důkladně seznámený s technologií jednotlivých výrobců. »Nesmí se zapomenout na nutnost odvedení zkondenzované vody do kanalizace, její množství se pohybuje v litrech za hodinu. Tyto kotle navíc zatím nejsou běžné, používají se úplně jiné systémy regulace. Kdo uvažuje o koupi kondenzačního kotle, měl by se proto nejdřív spojit s výrobcem a požadovat od něho kontakt na proškoleného projektanta,« uvádí topenář Karel Dobrý z firmy Plynospol.
Metodologie měření »účinnosti«
Žádný stroj nemůže mít účinnost vyšší než 100 %. Tradičně se účinností udává stupeň využití paliva. V oboru topení se však často používá termín výhřevnost paliva. Účinnost k ní vztažená pak může být u kondenzačního kotle vyšší než sto procent díky využití kondenzačního tepla. Výrobci totiž ve svých materiálech za stoprocentní hranici považují nikoliv účinnost, ale výhřevnost. P ak zavádějí termín »spalné teplo«, které dosahuje 111 %, kde oněch 11 % je energie skrytá v páře vznikající jako produkt hoření plynu. Na propagovaných 108 procent »účinnosti« se pak dostanou tak, že odečtou dvě procenta ztrát jako nevyužitelné kondenzační teplo, a jedno procento ztráty vznikne vysáláním tepla z kotle do místnosti.
Nejběžnější kondenzační kotle na trhu
Značka; typ výkon NOx CO CO2 ohřev TUV cena*
(kW) (mg/kWh) (mg/kWh) (%) (Kč)
Protherm; 25KKV 25 12 24 neuvádí ano 47 497
Junkers; ZWBR 7-25 A 25 9 14 neuvádí ano 59 990
Dakon; KN 25C 25 20 7 neuvádí ano 49 990
Vaillant; VUW 246 E-C 24 <60 neuvádí 9 ano 73 829
Buderus; Linea-Kombi 23
Pozn.: * Cena se uvádí bez DPH, v případě odborné montáže firmou je DPH 5%
Nelze provést naprosto rovnocenné srovnání jednotlivých značek. V ceně se odráží nejen výkon kotle, ale i způsob či komfort ovládání, které se u různých firem liší, liší se i způsob ohřevu TUV.
Skupenské teplo předá energii
Běžné moderní kotle obvykle mívají účinnost kolem 93 %. Zbytek do sta procent částečně »vyletí komínem« a částečně se vyzáří pláštěm kotle do místnosti. Kondenzační kotle mají jiný, takzvaný přetlakový hořák, který tyto ztráty dokáže zmenšit a využije i takzvané kondenzační teplo spalin. »Představte si, že zahříváte vodu na sto stupňů. Aby se voda začala vypařovat, musí se na stostupňové hranici přidat energie navíc. A při kondenzaci dochází k opačnému efektu. Když se pára zchladí a zkapalní, vydá toto teplo nazpět. Mluví se o něm jako o skupenském teple. Tato finta právě dokáže zvednout účinnost nad sto procent,« vysvětluje specialista Petr Vlach z firmy Protherm fyzikální princip fungování kondenzačního kotle.
Návratnost do deseti let
Kondenzační kotle mívají zhruba o dvacet procent nižší spotřebu plynu než klasické systémy. Na druhou stranu však bývají o patnáct až dvacet tisíc korun dražší než výkonově srovnatelné běžné typy, jejichž výrobci uvádějí návratnost investice při současných cenách plynu kolem deseti let. Ale vzhledem k tomu, že ceny plynu porostou, návratnost vyšší investice se při nižší spotřebě nijak neprotáhne (životnost kotle je přitom kolem dvaceti let). Velkou výhodou kondenzačních kotlů je podstatně menší obsah zplodin z hoření. Aby se dosáhlo hodnot dostačujících pro označení »ekologicky šetrný výrobek«, nesmí obsah CO přesahovat hodnotu 60mg/kWh výkonu, oxid dusíku 80 mg/kWh. U kondenzačních kotlů je tato hodnota několikanásobně nižší.
Návody k použití se liší
Tento typ kotlů však nelze využít mechanicky pro každý topný systém. »Rozdíl teplot mezi vodou, která jde do radiátorů, a vodou, která se vrací do kotle, by měl být větší než u běžných kotlů. Proto mají kondenzační kotle velkou účinnost například tam, kde je v systému velké množství vody,« uvádí Jiří Budiš z firmy Junkers, a připomíná tak staré samotížné systémy topení. Ten, kdo má doma podobné staré topení na uhlí, mohl by podle něho uvažovat o nákupu kondenzačního kotle. »Požaduje se také větší plocha topných těles - prostě každý systém, který topnou vodu ochladí tak, aby měla při návratu zpět do kotle co nejnižší teplotu,« popisuje Jiří Budiš. Podobnému požadavku vyhoví například i systém topení, kde se běžný ohřev radiátory zkombinuje s podlahovým topením. Jednotliví výrobci se však zcela neshodují ve způsobu nejvýhodnějšího použití. Například technici firem Buderus nebo Vaillant doporučují kondenzační kotle i pro podlahové vytápění a popírají nutnost za každou cenu zvětšovat plochy radiátorů. Z uvedených rozporů je zřejmé, že projektovat topení kondenzačním kotlem musí jedině specialista, který je důkladně seznámený s technologií jednotlivých výrobců. »Nesmí se zapomenout na nutnost odvedení zkondenzované vody do kanalizace, její množství se pohybuje v litrech za hodinu. Tyto kotle navíc zatím nejsou běžné, používají se úplně jiné systémy regulace. Kdo uvažuje o koupi kondenzačního kotle, měl by se proto nejdřív spojit s výrobcem a požadovat od něho kontakt na proškoleného projektanta,« uvádí topenář Karel Dobrý z firmy Plynospol.
Metodologie měření »účinnosti«
Žádný stroj nemůže mít účinnost vyšší než 100 %. Tradičně se účinností udává stupeň využití paliva. V oboru topení se však často používá termín výhřevnost paliva. Účinnost k ní vztažená pak může být u kondenzačního kotle vyšší než sto procent díky využití kondenzačního tepla. Výrobci totiž ve svých materiálech za stoprocentní hranici považují nikoliv účinnost, ale výhřevnost. P ak zavádějí termín »spalné teplo«, které dosahuje 111 %, kde oněch 11 % je energie skrytá v páře vznikající jako produkt hoření plynu. Na propagovaných 108 procent »účinnosti« se pak dostanou tak, že odečtou dvě procenta ztrát jako nevyužitelné kondenzační teplo, a jedno procento ztráty vznikne vysáláním tepla z kotle do místnosti.
Nejběžnější kondenzační kotle na trhu
Značka; typ výkon NOx CO CO2 ohřev TUV cena*
(kW) (mg/kWh) (mg/kWh) (%) (Kč)
Protherm; 25KKV 25 12 24 neuvádí ano 47 497
Junkers; ZWBR 7-25 A 25 9 14 neuvádí ano 59 990
Dakon; KN 25C 25 20 7 neuvádí ano 49 990
Vaillant; VUW 246 E-C 24 <60 neuvádí 9 ano 73 829
Buderus; Linea-Kombi 23
Pozn.: * Cena se uvádí bez DPH, v případě odborné montáže firmou je DPH 5%
Nelze provést naprosto rovnocenné srovnání jednotlivých značek. V ceně se odráží nejen výkon kotle, ale i způsob či komfort ovládání, které se u různých firem liší, liší se i způsob ohřevu TUV.
