Kvůli fotovoltaickým panelům na fasádě se stavbě přezdívá Boží elektrárna.

Kvůli fotovoltaickým panelům na fasádě se stavbě přezdívá Boží elektrárna. | foto: Wikipedia

Boží elektrárna aneb i Bůh občas potřebuje fotovoltaiku

  • 1
Kostel, který vypadá jako černá lesklá kostka, není nic jiného než stavba s fasádou z fotovoltaických panelů. Proto se mu přezdívá Kraftwerk Gottes neboli Boží elektrárna.

Architekti Maximilian Rudolf Luger a Franz Josef Maul ze studia Luger & Maul měli za úkol pro kostel svatého Františka z Assisi v rakouském Welsu nedaleko Linze zrekonstruovat faru a zároveň navrhnout "víceúčelový kostel". Neboli vytvořit prostor jak pro církevní účely, tak přilehlé místnosti, které lze využívat i pro různé kulturní a další akce. Jsou zde kanceláře i pokoje pro ubytování.

Vše mělo být nejen multifunkční, ale také mít nízké náklady na provoz. Stavba proto odpovídá zásadám pro pasivní domy. Fasáda společenského sálu z černého skla má v sobě integrované fotovoltaické zařízení. Navíc zde byly použity i velké posuvné prvky na stěnách a stropech, které mohou výrazně ovlivnit potřebu vytápění či chlazení místnosti.

Posuvné panely redukují množství světla vstupujícího do prostoru.
Posuvné panely redukují množství světla vstupujícího do prostoru.
Posuvné panely redukují množství světla vstupujícího do prostoru.

Posuvné panely redukují množství světla vstupujícího do prostoru.

Architekti začlenili stávající budovy z roku 1998 do nové stavby, prostor mezi farou a společenským sálem s prostorem pro rozjímání včetně foyer spojili skleněnou střechou. 

Místo kříže stojí strom

Přes prosklenou stěnu na západní straně se ve společenském sále otvírá "řez" o rozměrech 4 × 13 m, jímž vstupuje do budovy světlo. Právě jeho velikost však mohou posuvné prvky upravit podle potřeby. Místo kříže je zde olivový strom ve tvaru písmene Y.

K vyhřívání kostela se používá pouze sluneční energiie a biomasa neboli obnovitelné zdroje energie, konkrétně peletky (je zde kotel s výkonem 85 kW). 

Spotřeba energie pro vytápění byla vypočítána na 31 kWh/m2. Velkou část potřebného tepla dodává vzduchotechnika s teplotním výměníkem. V zimě se vzduch předehřívá, v létě ochlazuje.

Teplota uvnitř kostela se v zimě bez vytápění pohybuje mezi 12 až 15 °C. Zbývající teplo dodává podlahové topení, které je zásobováno teplem ze slunečních kolektorů.

Odhadovaný přínos fotovoltaických zařízení použitých pro fasádu je 15 300 kWH ročně.