Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Záhadné stavby v Čechách mají tvar nebeských těles i vesmírných strojů

  1:00aktualizováno  1:00
Vypadají jinak. Občas jako by k nám zavítaly přímo z kosmu. Nebo alespoň se jím nechaly inspirovat. Podívejte se na nejznámější české stavby, které svým tvarem vzdávají hold vesmíru.

Inspiraci tvary nebeských těles nebo vesmírnou technikou lze vnímat různě: okouzlení z dob dobývání kosmu, fascinace vesmírem i tajemnem vůbec, nebo prostě jen ideální tvary odpovídající účelu stavby. Nikdo však netuší, proč třeba právě v Praze (ale i jinde v republice) bylo postaveno tolik věží, často velmi štíhlých a tvarově neobvyklých.

Mezi všemi „kosmickými“ stavbami vynikají hlavně televizní vysílače, především však slavný hotel a vysílač Ještěd, dílo geniálního architekta Karla Hubáčka.

Nejvýznamnější stavba 20. století

Karel Hubáček za svou unikátní stavbu hotelu a televizního vysílače Ještěd získal v roce 1969 od Mezinárodní unie architektů Cenu Augusta Perreta. Dodnes je jediným tuzemským architektem, který toto ocenění získal. V roce 2000 ji domácí odborníci označili za nejvýznamnější stavbu 20. století u nás.

Televizní vysílač Ještěd

Televizní vysílač Ještěd

V roce 1998 se stal Ještěd Národní technickou památkou, v roce 2005 byl zařazený mezi Národní kulturní památky. Má tvar rotačního hyperboloidu, který přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Při stavbě využil architekt Hubáček řadu moderních technologií včetně unikátního kyvadla, jež vyrovnává poryvy větru. Když se v roce 1973 hotel slavnostně otevíral, autor se oslav nesměl zúčastnit. Signatář 2000 slov nebyl žádoucí.

Zapsání Ještědu do seznamu památek UNESCO je podmíněno uvedením do původního stavu včetně interiéru. Původní vybavení bylo totiž většinou zničeno a rozkradeno, traduje se, že se křesla a židle prodávaly po desetikoruně před hotelem.

Liberecký spolek Ještěd 73 postupně pomocí sbírek opravuje a obnovuje vnitřní vybavení, celková oprava stavby se prý odhaduje na několik set milionů korun. A ty současný majitel, České Radiokomunikace, které horský hotel a vysílač koupily v roce 2000 za 85 milionů korun, nedá. Zatím se investovalo do oprav přibližně 50 milionů korun.

Žižkovská televizní věž je vysoká 216 metrů.

Žižkovská televizní věž je vysoká 216 metrů.

Nejošklivější. Nikomu to nevadí

Televizní vysílač na Žižkově má trochu jiný osud. Jeho autoři, architekti Václav Aulický a Jiří Kozák, si z označení „druhá nejošklivější stavba“ na světě, který získala při hlasování cestovatelského portálu VirtualTourist.com v roce 2009, nic nedělají. Proč také, obyvatelé Prahy si na high-tech architekturu věže už zvykli a oblíbili si ji, i díky deseti obřím miminkům šplhajícím po věži nahoru a dolů od umělce Davida Černého.

Fotogalerie

Žižkovská televizní věž byla postavena v letech 1985 až 1992, v letech 2011 až 2012 prošla kompletní rekonstrukcí interiérů a byla přejmenována na Tower Park Praha. I tato věž je unikátní z technického hlediska: její výkyvy vyrovnávají speciální kyvadla uvnitř konstrukce, kterou tvoří tři válcovité ocelové tubusy dosahující výšky 134 m a devět kabin. I tak je výchylka věže na vrcholu až 120 cm.

Kabina observatoře ve výšce 93 m dovoluje při dobrém počasí výhled až do vzdálenosti 100 km. Nejvýše je umístěna kabina s vysílací technikou. Celková výška věže je 216 m, jde tak o nejvyšší věž a nejvyšší vyhlídkovou plošinu v České republice. Ve výšce 70 m je luxusní apartmán s panoramatickým výhledem na Prahu (více o něm zde).

Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák

Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák

Televizní a rozhlasový vysílač Cukrák (193,5 m) je starší než Ještěd nebo Žižkovská věž. Stavba na kopci Kopanina (411 m. n..m.) v severní části Brd nedaleko jižního okraje Prahy začala už v roce 1959, do provozu byl vysílač uvedený v roce 1961.

Hmotnost vysílače je kolem 2 000 tun, stabilitu tak zajišťují kotvení v hloubce 12 m v betonovém loži. Ve věži je navíc umístěna mechanika, která stavbu vyvažuje, dvou a půl tunové závaží najdete ve výšce 142 m, o polovinu je lehčí v laminátové části věže.

Místo věží UFO

Kontrastem proti vysokým štíhlým věžím jsou naopak stavby v podobě UFO, třeba pražská 02 Arena. Obří létající talíř, i tak se budově někdy říká, častěji však bývá označována jako Hušákův pomník.

Z nákladů 2,5 mld korun se nakonec stavba vyšplhala na 17 mld, exředitel společnosti Sazka Aleš Hušák se dostal i do policejních spisů. Zajímavost? Zdejší gastronomický systém je schopen načepovat 10 000 piv během čtvrthodiny.

Vizualizace budovy nového hradeckého planetária

Vizualizace budovy nového hradeckého planetária

O2 arena.

O2 arena.

UFO připomíná i planetárium v Hradci Králové. Je to jediné zařízení svého druhu v České republice, stavba přišla na 111 milionů korun.

Mimozemskou vesmírnou loď připomíná zase terminál letiště v Karlových Varech, vypadá jako obrovský stroj před startem. Hned vedle něj stojí socha kosmonauta Gagarina. Náklady na stavbu dosáhly 100 milionů korun.

Autor:




Nejčtenější

Centrum kuchyně tvoří ostrůvek s varnou deskou, na který navazuje snížená...
V paneláku v bytě 3+1 teď mají koupelnu s oknem i kuchyňský ostrůvek

Někdo se spolehne sám na sebe, případně rodinu a kamarády, další svěří vše profesionálům. Takto k rekonstrukci bytu 3+1 přistoupil i majitel Petr. Realizace je...  celý článek

Náklady na celý dům bez vody jsou přibližně 16 800 korun (topení, ohřev vody,...
Postavili si úsporný dům u Olomouce. Náklady vyjdou na 17 tisíc ročně

Radomír se před několika lety vydal na zkušenou do Spojených států, kde se věnoval práci se dřevem. Získané znalosti zužitkoval při stavění svého rodinného...  celý článek

Jednoznačnou dominantou interiéru je odvážně zavěšená vana, která přímo sousedí...
Koupelna s vanou vlaje ve vzduchu. Majitelé mají při mytí skvělý výhled

Architekti Rolf Bruggink a Niek Wagemans z nizozemského Utrechtu ušetřili za bourání, odvoz suti i nákup materiálu. Kus po kusu rozebírali starou dílnu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.