Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Moderní prostředí pro oděvní galerii vzniklo ve stavbě staré 400 let

  1:00aktualizováno  1:00
Žily zde prostitutky, pak přišli mniši, hrál zde Beethoven, poprvé se tu tančila česká beseda. Pražský Konvikt má historii velmi bohatou. Především se tu však vždy dařilo umění. Po rekonstrukci opět ožívá, i díky oděvní galerii Heex.

Bílá podlaha (litá stěrka) a bílá výmalba dávají vyniknout modelům, které na figurínách vypadají jako artefakty. | foto: Jaroslav Kvíz

Pro architektku Radku Valovou ze studia oooox byla proměna přízemních prostor Konviktu velkou výzvou, a to hned z několika důvodů.

Galerijní prostory nebo butiky se v jejím portfoliu vůbec neobjevují, navíc při rekonstrukcích neváhá sáhnout po opravdu radikálních změnách. Jenže v tomto případě vylučovalo veškeré větší zásahy stáří objektu a ochrana památkářů.

Konvikt

Název Konvikt pochází z latinského slova convivere = společně žíti a vztahuje se k době, kdy tu společně bydleli a stravovali se mladí bohoslovci, jezuité, převážně šlechtického původu (od 17. st.). Internát byl financován z četných nadací.

Na druhé straně: komu se poštěstí proměnit prostor ze 17. století na oděvní galerii, která nabízí špičkovou módní tvorbu? Ve stejném modelu už těžko někoho jiného v Česku potkáte, protože Heex dováží často jen jediný kus od modelu.

Radka Valová se proto rozhodla nechat vyniknout původní architekturu. S „přemostěním“ do současnosti se vyrovnala prostřednictvím vtipných detailů. Celkové řešení tak umožňuje nejen nechat na zákazníky galerie působit starou architekturu, ale hlavně dává vyniknout nabízenému produktu, který zde hraje hlavní roli.

Před galerií Heex zde byla soukromá jazyková škola.
Před galerií Heex zde byla soukromá jazyková škola.

Před galerií Heex zde byla soukromá jazyková škola.

Vše muselo pryč

V přízemí Konviktu sídlila před galerií Heex soukromá jazyková škola. Provizorní dřevěné přepážky sice prostor místnost rozdělily podle potřeb, ale prostor doslova zmrzačily. Laciný koberec, nevhodné osvětlení i nábytek zničily genia loci daného místa.

Architektka Valová proto nechala prostor zcela vyčistit. Bílou výmalbu nechala doplnit i bílou litou podlahou. Původní se totiž nedochovala. V centru místnosti umístila velký stůl vytvořený z bíle natřených europalet a skleněné desky. Nechce na sebe nijak upoutávat pozornost, jeho strohost je zcela záměrná, stojí zde právě jen proto, aby na něm vynikly vystavené doplňky.

Detaily zde hrají velkou roli: třeba záclony z bílého voálu odlehčují hmotnost mohutných zdí. Kamenný portál dveří zase slouží jako atraktivní rám zrcadla.

Oděvní galerie Heex oživila přízemí Konviktu.

Oděvní galerie Heex oživila přízemí Konviktu.

Nejdůležitější je však pečlivě zvolené osvětlení, které lze orientovat podle potřeb: nasvícení stropu nabízí jeho optické zvýšení, světlo může zdůraznit i vybrané modely umístěné na figurínách. Minimum vybavení nechává vyniknout tomu podstatnému, architektuře a módě.

Prostor vylučoval jakékoliv stavební zásahy, proto místo zkušební kabinky

Prostor vylučoval jakékoliv stavební zásahy, proto místo zkušební kabinky zvolila architektka Valová atypický paraván.

Místo tradiční zkušební kabinky použila architektka Radka Valová designový paraván.

„Takové řešení pro provoz galerie stačí, nefungujeme jako tradiční obchod. Klienti se k nám objednávají, takže zde mají potřebné soukromí. Ten prostor je svým způsobem magický, vybízí zastavit se, zpomalit. A v klidu se rozmyslet. A třeba si i připomenout ženy v krásných toaletách, které zde jen o pár metrů dál tančily na slavných českých bálech,“ prozrazuje Eva Valová z galerie Heex.

Kdo prochází Bartolomějskou ulicí, asi jen těžko uvěří tomu, že jen pár kroků od ní, v bývalém refektáři Konviktu, se konaly slavné plesy. 5. února 1840 se zde uskutečnil 1. český bál, jehož iniciátorem byl J. K. Tyl spolu s K. Sabinou, K. H. Máchou a Š. Hněvkovským. Ples byl velmi úspěšný a stal jednou z nejvýznamnějších událostí národního obrození.

A to i díky zdejšímu prvnímu uvedení salónního tance česká beseda v roce 1863. U jeho zrodu stál Jan Neruda, taneční mistr Karel Linek a spolumajitel hudební školy Ferdinand Heller.

Konvikt po rekonstrukci

Konvikt po rekonstrukci

Konvikt a jeho historie

Místo, kde stojí dnešní Konvikt, bylo osídleno již ve 12. století, jak ukázal archeologický průzkum. Počátkem r. 1372 zakládá Jan Milíč z Kroměříže v místě dnešního kostela sv. Bartoloměje kapli sv. Máří Magdaleny. Původně tu totiž stávaly „Benátky“, domky prostitutek, které byly právě díky apelaci Jana Milíče u Karla IV. zbořeny. Pro kající se nevěstky tu nechal postavit útulek zvaný Jeruzalém.

Fotogalerie

Při Bartolomějské ul. se zachovaly části gotického domu z 2. poloviny 14. století. Václav IV. určil budovy pro studium cisterciáckým mnichům, v době husitských válek se komplex rozpadl a později byl rozprodáván po částech.

Během 16. st. byly částečně propojeny původně samostatné objekty, vznikla také renesanční klenba průjezdu z Konviktské ulice.

V polovině 17. st. zde stojí dům Vyšínovský (U Hořejších) a skupina čtyř vedlejších domů, které získal pobělohorský zbohatlík Šimon Petr Aulík z Třebenic. Roku 1659 odkupují domy od jeho dědiců jezuité a přikupují časem i Vyšínovský dům.

Pustili se do mohutné přestavby, na západní straně vystavěli křídlo s refektářem, kuchyní a dormitáři v patrech, dvouramenné schodiště umožnilo propojení se staršími částmi. Areál však v roce 1703 vyhořel, při opravě byla vybudována dvoupatrová věž a později i kostel sv. Bartoloměje. Do r. 1773 (dočasné zrušení jezuitského řádu) byly ještě nahrazeny původní dřevěné pavlače zděnými.

Dřevěné pavlače byly z bezpečnostních důvodů nahrazeny zděnými (před rokem

Dřevěné pavlače byly z bezpečnostních důvodů nahrazeny zděnými (před rokem 1773). Stav před rekonstrukcí.

Po zrušení řádu následovalo i zrušení internátu a odsvěcení kostela. Konvikt byl 1786 rozprodán ve veřejné dražbě, většinu areálu získal truhlář Josef Feigl, který jej předělal na byty a dílny.

Refektář byl upraven na taneční - koncertní sál, svého času nejlepší v Praze. Vystupovalo zde mnoho význačných hudebních umělců, například Ludwig van Beethoven, který tu koncertoval roku 1798, Ferenc Liszt, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Richard Wagner a další.

V roce 1830 zde založil Spolek pro pěstování církevní hudby v Čechách varhanickou školu, mezi žáky patřil například Antonín Dvořák nebo Karel Bendl. V 50. letech 19. století byl kostel obnoven pro kongregaci Šedých sester, zaměřenou na ošetřování nemocných. V rámci stavebních úprav byla barokní fasáda doplněna klasicistním rámováním oken a vedle kostela přistavěn objekt řádového domu.

Pohled z Bartolomějské ulice - původní stav

Pohled z Bartolomějské ulice - původní stav

Pohled do dvora Konviktu před rekonstrukcí

Pohled do dvora Konviktu před rekonstrukcí

V meziválečném období tu bylo kino Arnolda Reimanna. V roce 1949 areál zabavila Státní bezpečnost. V letech 1947 až 1958 sál využívalo studio Krátkého filmu Bratři v triku, které založil Jiří Trnka.

V roce 1971 byl na objekt vydán havarijní výměr, naštěstí po archeologickém průzkumu začala v roce 1982 rekonstrukce, kterou provedl SÚRPMO. Společenský sál byl opět zpřístupněn veřejnosti jako kino Konvikt - Ponrepo.

Příště: Kde žil a rád v Praze popíjel slavný malíř Petr Brandl

Autor:




Nejčtenější

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Nadzemní dráha vede šestým až osmým patrem domu.
Vlak jede středem 19patrového bytového domu. Obyvatelé jsou nadšeni

V Čchung-čchingu na jihovýchodě Číny vyřešili nadzemní dráhu po svém. Nezastavil je ani dům o 19 patrech stojící v cestě a vlakovou tratí ho prostě...  celý článek

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Další z rubriky

Mosaz na betonových kvádrech a levitujících kruzích  zde vlastně zdatně supluje...
Když klenotnictví vypadá jako obývací pokoj a výstavní síň zároveň

Tmavé, uvnitř nasvětlené vitríny se šperky, před nimi pult. Za ním obsluha, před pultem zákazník. Dva světy, které stojí proti sobě. Architekt Frank se rozhodl...  celý článek

Dynamický mrakodrap nebude nikdy vypadat stejně.
Bydlení v mrakodrapu s otočnými patry vyjde na 763 milionů korun

V Dubaji připravují stavbu výškové budovy, která se bude proměňovat před očima díky otočným prvkům. Dynamický mrakodrap navrhl architekt italského a...  celý článek

Dům pro mladou rodinu Howeových: architekta Michaela, jeho manželku Michelle,...
Opuštěné stoleté kovárně znovu vrátili život. Rodina je z domu nadšena

Sto let stará kovárna postavená z kamene, stojí v oblíbeném přímořském letovisku Portrush v Severním Irsku. U ní stojí dům o rozloze 306 metrů čtverečních. Pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.