Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kongresové centrum Evy Jiřičné rozdělilo Zlín na dva tábory

  13:48aktualizováno  13:48
Pro jedny je nové Kongresové centrum ve Zlíně megalomanské, druzí jej naopak považují za architektonickou perlu města. Budova za stovky milionů korun vzbudila vášnivé debaty odborníků i obyvatel a rozdělila Zlín na dva nesmiřitelné tábory. Nyní se po čtyřech letech konečně otevírá.

Monstrózní budova podle návrhu architektky Evy Jiřičné se začala stavět v roce 2006. A ve městě budí velké vášně. "Je to zbytečný projekt. Pro Zlín je to mercedes, na který nemáme," tvrdí Miroslav Adámek, lídr TOP 09.

Kongresové centrum ve Zlíně - Primátorka města Irena OndrováKongresové centrum ve Zlíně - Primátorka města Irena Ondrová

Primátorka Irena Ondrová ale takové hlasy odmítá a za stavbou pevně stojí. "I kdybych měla kvůli Kongresovému centru ztratit ve volbách několik procent, tak mi dokončení tohoto záměru stálo za to," říká Ondrová.

Kongresové centrum

Začalo se stavět stejně jako jeho menší sourozenec Univerzitní centrum v červnu 2006.

Kvůli problémům s financováním bylo rozdělené na spodní část, která byla dostavěná v roce 2008, a horní část, na kterou nebyly peníze.

Radnice pak získala 450 milionů korun z Unie, které použila na dostavbu centra. Z těchto peněz zbylo 120 milionů na zvelebení náměstí Práce a podchodu.

Celá stavba vyšla na 636 milionů korun, Zlín zaplatí čtvrtinu.

Pro Zlín představuje stavba nový druh architektury

Moderní oválná budova navíc výrazně zasáhla do baťovského rázu Zlína, který je typický hranatými budovami.

"Je třeba si uvědomit, že to je úplně jiný druh architektury než baťovský funkcionalismus. Je to logické, žijeme už v jiné době. Z toho vznikají všechny třenice," podotkl Vladimír Šlapeta, odborník na funkcionalismus a děkan Fakulty architektury na Vysokém učení technickém v Brně.

"Zlín je neobyčejně důležité město v historii architektury. A to je třeba ctít. Na druhou stranu se ale města můžou rozvíjet, pouze když si připustí, že se mění technologie, život a vůbec všechno okolo," naznačila Jiřičná, která se ve Zlíně narodila.

A tvář města mění nadále. Podle jejího návrhu se chystá přeměna náměstí Práce. V centru Zlína se tak zřejmě objeví vodní plocha a změní se podchod před vstupní bránou do bývalého baťovského areálu.

Zlín zaplatil 160 milionů, zbytek získal z kasy Unie

Klíčovým argumentem radnice, jak stavbu obhájit, jsou peníze, které město získalo z Unie. Kongresové centrum stálo 636 milionů korun, Zlín samotný vyjde na čtvrtinu částky - 160 milionů korun. Zbytek půjde z evropských a státních peněz.

Kongresové centrum ve Zlíně - Hlavní sál

Zrod centra ale nebyl bez problémů. Před čtyřmi lety se začalo se stavbou, dokončila se ale pouze spodní část s podzemním parkovištěm a technickým zázemím.

Na zbytek nebyly peníze a navíc se magistrát potýkal s komplikacemi kvůli výběru dodavatele stavby. Radnice nakonec sehnala loni z evropských fondů 450 milionů korun. Ty navíc nešly jen na dostavbu centra. "Podařilo se nám ušetřit sto dvacet milionů korun, které použijeme na další zvelebování města," dodala primátorka.

Kongresové centrum ve Zlíně - Socha T.G.M. mezi centrem a budovou UTBKongresové centrum ve Zlíně - Vodotrysk mezi centrem a budovou UTB

Kongresovým centrem se ve středu večer poprvé rozezní hudba Filharmonie Bohuslava Martinů, která se sem stěhuje z nevyhovujícího Domu umění.

"Podle prvních dojmů se zdá, že akustika bude velmi dobrá. Všechno se chystá, takže to bylo takové rušné. Ale prostředí je krásné," popsal ředitel filharmonie Josef Němý.

Centrum bude otevřené zhruba týden, pak se opět uzavře do konce roku kvůli přípravám na závěrečnou kolaudaci.

Líbí se vám Kongresové centrum?

celkem hlasů: 283

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. října 2010. Anketa je uzavřena.

Líbí 213
Nelíbí 36
Je to megalomanský projekt 30
Je to další perla zlínské architektury 4

Upozornění

Hlasovat v anketě můžete zde.





Nejčtenější

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Další z rubriky

Dům pro mladou rodinu Howeových: architekta Michaela, jeho manželku Michelle,...
Opuštěné stoleté kovárně znovu vrátili život. Rodina je z domu nadšena

Sto let stará kovárna postavená z kamene, stojí v oblíbeném přímořském letovisku Portrush v Severním Irsku. U ní stojí dům o rozloze 306 metrů čtverečních. Pro...  celý článek

Lustr v centrální části vstupu má hmotnost jednu tunu.
Crystal valley, kde vznikají české křišťálové lustry, uzná i UNESCO

Čeští skláři vytvářejí z českého křišťálu už po staletí ikonické lustry, které září po celém světě, od Versailles až po Dubaj. Osm desítek nejlepších najdete v...  celý článek

Dynamický mrakodrap nebude nikdy vypadat stejně.
Bydlení v mrakodrapu s otočnými patry vyjde na 763 milionů korun

V Dubaji připravují stavbu výškové budovy, která se bude proměňovat před očima díky otočným prvkům. Dynamický mrakodrap navrhl architekt italského a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.