Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Paříži se učí na židlích starých víc než 160 let. Studenti si zvykli

  1:00aktualizováno  1:00
"Byl to první krok k moderní architektuře," prohlásil Le Corbusier o knihovně sv.Jenovéfy v Paříži. Tak předběhla svou dobu, až se to studentům nevyplatilo. Dodnes sedí na židlích, které navrhl autor budovy, a to před více než 160 lety.

V roce 1830, poprvé v dějinách knihoven, rozhodla francouzská vláda o tom, že vznikne veřejná knihovna jako samostatná budova, která nebude součástí kláštera či zámku, jak tomu bývalo doposud.

Od rozhodnutí k činům to ovšem trvalo ještě několik let. Teprve v roce 1843 započala stavba, jež byla dokončena roku 1851. Své jméno dostala po souborech, které dříve patřily klášteru svaté Jenovéfy, celkem 80 tisíc knih. Dnes jich má kolem dvou milionů.

Příběhu slavné knihovny se věnuje poslední díl francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 8. prosince v 14:20).

Fasáda budovy knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a...

Fasáda budovy knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a myslitelů.

Čekání architekta trvalo dlouho

Autorem návrhu knihovny se stal Henri Labrouste. Na první stavbu čekal do čtyřiceti let, kvůli svým rozepřím s Akademií architektury. Nakonec se dočkal.
Neměl však před sebou vůbec jednoduchý úkol, protože místo v Latinské čtvrti, kde je řada fakult (ale také hospůdek a kavárniček), přímo proti Pantheonu, bylo atraktivní, ale malé.

Úzký pozemek o délce 80 a šířce 21 metrů tak předurčil tvar stavby.
Labrouste navrhl pro pět set studentů, kteří sem mohli denně docházet (a studovat až do 22 h), budovu v podobě jednoduchého kvádru o dvou podlažích, k níž zezadu připojil ještě jeden objem, a to schodiště.

Fotogalerie

První podlaží slouží jako depozitář, který je pečlivě rozdělený na jednotlivá oddělení, v nichž jsou uloženy tisíce svazků.

Celé druhé podlaží pak patří čítárně o rozměrech 80 × 15 × 17 m , která se časem novým uspořádáním stolů rozšířila až na kapacitu 700 míst.

Poprvé v dějinách knihoven byly odděleny vzácné tisky od prostoru určeného pro čtenáře.

Labrouste navrhl nejen knihovnu, ale i nábytek včetně židlí. Jsou dokonalé rovné, a také "dokonale" nepohodlné, to kvůli nízké opěrce zad, která se po hodinách studia zarývá do zad. A houpat se na židli? Zcela vyloučené, robustní a rovné nohy brání jakékoliv snaze o únik z dané pozice. Možná i díky tomu ovšem vydržely víc než 160 let!

V čítárně je místo pro 700 studentů.

V čítárně je místo pro 700 studentů.

Železem proti ohni

Henri Labrouste musel knihovnu ochránit zejména před ohněm, i proto použil místo dřevěného krovu kovovou konstrukci a kámen. Železo se v té době používalo na nádražích, mostech či halách tržnic, poprvé u podobné stavby. A navíc Labrouste železo nezakryl, naopak je vystavil na odiv.

Pierre François Henri Labrouste

11. května 1801 – 24. června 1875

Francouzský architekt vystudoval l' École des Beaux Arts. Několik let strávil v Římě. Byl jedním z prvních, kteří využívali kovové konstrukce a uvědomili si jejich význam v architektuře.
Je autorem nejen knihovny sv. Jenovéfy, ale také studovny Francouzské národní knihovny v Rue de Richelieu. I zde použil své oblíbené kovové konstrukce.

A stejně jako šokoval uvnitř, překvapil Labrouste i zvenčí. Místo tehdy oblíbeného neoklasicismu, který využíval zdobnost a dekorativnost antiky, zvolil jednoduchost a střídmost. Fasáda je hladká, vchod nenápadný a překvapivě malý.

Teprve za dveřmi se objevují sloupy, vstupuje se přece do "chrámu vědění". Na podlaze byly použity mramorové dlaždice s přísným geometrickým vzorem. Na zdi vestibulu nechal Labrouste vymalovat zahradu, na níž už nezbyl prostor kolem budovy.

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté...

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté Jenovéfy. Autor Henri Labrouste použil obdobné prvky.

Slova chvály, která pronesl na jeho adresu slavný Le Corbusier, si zasloužil i díky jednoduché, moderní fasádě. Na ni použil dnes nesmírně obdivovaný prvek: 810 vyrytých jmen těch, kteří posunuli lidské vědění dopředu.

Autor:




Nejčtenější

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

Hotel Sook Station je otevřený od začátku léta. Noc za mřížemi vyjde pro...
Úzké cely, kovové mříže a palandy. Thajsko láká na zážitky z vězení

Tematický hostel Sook Station nabízí klientům pobyt ve vězení. Netradiční ubytování v thajském Bangkoku je vybavené úzkými celami, kovovými mřížemi a...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Další z rubriky

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.