Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Paříži se učí na židlích starých víc než 160 let. Studenti si zvykli

  1:00aktualizováno  1:00
"Byl to první krok k moderní architektuře," prohlásil Le Corbusier o knihovně sv.Jenovéfy v Paříži. Tak předběhla svou dobu, až se to studentům nevyplatilo. Dodnes sedí na židlích, které navrhl autor budovy, a to před více než 160 lety.

V roce 1830, poprvé v dějinách knihoven, rozhodla francouzská vláda o tom, že vznikne veřejná knihovna jako samostatná budova, která nebude součástí kláštera či zámku, jak tomu bývalo doposud.

Od rozhodnutí k činům to ovšem trvalo ještě několik let. Teprve v roce 1843 započala stavba, jež byla dokončena roku 1851. Své jméno dostala po souborech, které dříve patřily klášteru svaté Jenovéfy, celkem 80 tisíc knih. Dnes jich má kolem dvou milionů.

Příběhu slavné knihovny se věnuje poslední díl francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu 8. prosince v 14:20).

Fasáda budova knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a

Fasáda budovy knihovny svaté Jenovéfy nese jména 810 významných spisovatelů a myslitelů.

Čekání architekta trvalo dlouho

Autorem návrhu knihovny se stal Henri Labrouste. Na první stavbu čekal do čtyřiceti let, kvůli svým rozepřím s Akademií architektury. Nakonec se dočkal.
Neměl však před sebou vůbec jednoduchý úkol, protože místo v Latinské čtvrti, kde je řada fakult (ale také hospůdek a kavárniček), přímo proti Pantheonu, bylo atraktivní, ale malé.

Úzký pozemek o délce 80 a šířce 21 metrů tak předurčil tvar stavby.
Labrouste navrhl pro pět set studentů, kteří sem mohli denně docházet (a studovat až do 22 h), budovu v podobě jednoduchého kvádru o dvou podlažích, k níž zezadu připojil ještě jeden objem, a to schodiště.

Fotogalerie

První podlaží slouží jako depozitář, který je pečlivě rozdělený na jednotlivá oddělení, v nichž jsou uloženy tisíce svazků.

Celé druhé podlaží pak patří čítárně o rozměrech 80 × 15 × 17 m , která se časem novým uspořádáním stolů rozšířila až na kapacitu 700 míst.

Poprvé v dějinách knihoven byly odděleny vzácné tisky od prostoru určeného pro čtenáře.

Labrouste navrhl nejen knihovnu, ale i nábytek včetně židlí. Jsou dokonalé rovné, a také "dokonale" nepohodlné, to kvůli nízké opěrce zad, která se po hodinách studia zarývá do zad. A houpat se na židli? Zcela vyloučené, robustní a rovné nohy brání jakékoliv snaze o únik z dané pozice. Možná i díky tomu ovšem vydržely víc než 160 let!

V čítárně je místo pro 700 studentů.

V čítárně je místo pro 700 studentů.

Železem proti ohni

Henri Labrouste musel knihovnu ochránit zejména před ohněm, i proto použil místo dřevěného krovu kovovou konstrukci a kámen. Železo se v té době používalo na nádražích, mostech či halách tržnic, poprvé u podobné stavby. A navíc Labrouste železo nezakryl, naopak je vystavil na odiv.

Pierre François Henri Labrouste

11. května 1801 – 24. června 1875

Francouzský architekt vystudoval l' École des Beaux Arts. Několik let strávil v Římě. Byl jedním z prvních, kteří využívali kovové konstrukce a uvědomili si jejich význam v architektuře.
Je autorem nejen knihovny sv. Jenovéfy, ale také studovny Francouzské národní knihovny v Rue de Richelieu. I zde použil své oblíbené kovové konstrukce.

A stejně jako šokoval uvnitř, překvapil Labrouste i zvenčí. Místo tehdy oblíbeného neoklasicismu, který využíval zdobnost a dekorativnost antiky, zvolil jednoduchost a střídmost. Fasáda je hladká, vchod nenápadný a překvapivě malý.

Teprve za dveřmi se objevují sloupy, vstupuje se přece do "chrámu vědění". Na podlaze byly použity mramorové dlaždice s přísným geometrickým vzorem. Na zdi vestibulu nechal Labrouste vymalovat zahradu, na níž už nezbyl prostor kolem budovy.

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté

Studovna Francouzské národní knihovny vznikla několik let po knihovně svaté Jenovéfy. Autor Henri Labrouste použil obdobné prvky.

Slova chvály, která pronesl na jeho adresu slavný Le Corbusier, si zasloužil i díky jednoduché, moderní fasádě. Na ni použil dnes nesmírně obdivovaný prvek: 810 vyrytých jmen těch, kteří posunuli lidské vědění dopředu.

Autor:


Témata: knihovny


Nejčtenější

Architekti ze studia Labor13 navrhli dům přesně na míru pozemku a přání jeho...
Dřevostavba ve tvaru Y má vše, co si rodina přála. I nízké náklady

Atypický dům, který se doslova rozpíná do tří stran, nevznikl jako rozmar. Architekti ze studia Labor13 jej navrhli přesně na míru pozemku a přání jeho...  celý článek

Vila Hermína je zasazena do svažitého terénu, neobvyklou fasádu tvoří...
Majitelé růžové stavby to vzdali: vila s šikmou podlahou je na prodej

Češi se nebojí experimentovat ani na poli architektury. Důkazem toho může být netradiční rodinná vila v obci Černín nedaleko Prahy. Je postavena v prudkém...  celý článek

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Hrázděný dům stojí v  městečku Saint-Maur-des-Fossés.
Bydlí v krásné hrázděné vile. Rekonstrukce probíhala zběsilým tempem

V samém srdci Francie, městečku Saint-Maur-des-Fossés, ležícím na jihovýchodním předměstích Paříže, se proměnil hrázděný dům v nový domov pro multikulturní...  celý článek

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.