Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Knihovna není přežitek

aktualizováno 
Rozdíl mezi novinářstvím a literaturou je v tom, že novinařina se nedá číst, zatímco literatura se nečte, pravil kdysi s notnou dávkou skepticismu básník, prozaik a dramatik Oscar Wilde.
Rozdíl mezi novinářstvím a literaturou je v tom, že novinařina se nedá číst, zatímco literatura se nečte, pravil kdysi s notnou dávkou skepticismu básník, prozaik a dramatik Oscar Wilde. Jenže i knihy které nikdo nečte, je třeba někde uložit. A tak i dnes, v době počítačů, potřebuje většina lidí knihovnu. Někdo malou, jiný knihovnami zaplní celý byt.

Většinou je úplně jedno, zda si pořídíte knihovnu zasklenou či nikoliv. Prach si do ní najde cestu vždycky. Výjimkou jsou prosklené knihovny s vyklápěcími dvířky. "Systém jejich konstrukce totiž přístup prachu téměř vylučuje," tvrdí Petr Svoboda z firmy Expatria o knihovnách Björknas, jejichž podoba pochází už z roku 1910, kdy je začal ve své továrně ve Finsku vyrábět baron Leopold Hisinger. Knihovny s horizontálními výklopnými skleněnými dvířky pro každou polici tak připomínají vitríny v muzeu. Udržet v nich pořádek je o to jednodušší, že se vyrábějí ve třech výškách - 31, 36 nebo 47 centimetrů a šířce 87 centimetrů, což odpovídá nejčastějším rozměrům knih. Jde o stavebnicový systém, u něhož lze jednotlivé skřínky stavět na sebe jako kostky lega. Doplnit je můžete i zásuvkami a rohovými díly. Cena jednotlivých dílů se ovšem pohybuje průměrně od 3280 do 10 780 korun.

Někdy stačí jen police

Prachu u otevřených knihoven se bát nemusíte. Ten, který se na knihách samozřejmě během určité doby usadí, bývá při pohybu v místnosti "přenášen" sem a tam, takže na knihách nikdy vysoká vrstva nezůstane. Někteří "znalci" tvrdí, že prach se usazuje pouze tři roky, pak se jen volně přemisťuje... V knihovnách se sklem se naopak prach usadí, a už se nehne. Takže výsledek bývá úplně stejný, kromě ceny. O tom, zda zvolit zasklené, či otevřené police může ovšem kromě nižší ceny rozhodnout ještě další okolnost, a tou jsou děti. Pro ně se mohou stát prosklená dvířka knihoven dosahující až k zemi poměrně nebezpečnou záležitostí. Úraz při dětských hrách pak na sebe nemusí dlouho čekat. Riziko představují také úzké regály plné knih, jejichž hloubka je pouze 28 až 30 centimetrů. Děti totiž s oblibou "šplhají" do vyšších regálů. Knihovna se pak může snadno převážit. Vysoké regály je proto lepší pomocí jednoduchých úhelníků přišroubovat ke stěně. Z hlediska akustiky místnosti jsou otevřené police se hřbety knih lepší. Skleněná dvířka naproti tomu zvuk v místnosti nepříjemně odrážejí. Pokud knihy příliš nepreferujete, nestyďte se za to. "Jeden z mých nejsmutnějších zážitků byl okamžik, kdy jsem v knihovně, kterou jsem navrhovala společně s dalším zařízením, našla pouze cédéčka," vzpomíná architektka Helena Fišárková, "vypadaly tam jako sirotci, protože výška polic jim samozřejmě neodpovídala. Teprve po odevzdání zakázky se mi zákazník totiž přiznal, že knihy čte pouze na internetu a že je v tištěné podobě pro svůj život nepotřebuje."

Jak si zpříjemnit čtení

Z užitného hlediska jsou proto lepší knihovny, u nichž máte možnost nastavit výšku polic podle velikosti knih. Pohodli nabízejí také knihovny se "schůdkem"' na odkládání knížek, protože většina lidí se při hledání titulů začne probírat i knihami, které původně nehledali. Místo schůdku může být dole hluboká zásuvka. Najde se zde místo na časopisy, ale také na knížky, na něž už není právě pěkný pohled, protože jsou oblíbené a často čtené. Samozřejmě se zde ukládají hřbety nahoru. Schůdek mohou nahradit i výsuvné desky, které se používaly u kancelářských registračních skříní. Knihovny by se neměly stavět proti dopadajícím slunečním paprskům. Názvy na hřbetech by mohly vyblednout, a hlavně ve vyšších regálech byste je mohli časem pracně hledat. Vysoké knihovny končící u stropu místnosti nemusí patřit jen do zámeckých knihoven. Musíte si k nim ovšem už preventivně pořídit pojízdný žebřík a vodicí lištu, protože provizorní náhražky bývají riskantní. Někteří výrobci - například německá Hülsta nebo italská Mobilegno dodávají žebříky už jako součást knihoven, v případě tuzemské produkce je většinou zapotřebí volit zakázkovou výrobu. Takový žebřík ovšem vyjde asi na pětadvacet tisíc.

Autor:




Nejčtenější

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Další z rubriky

Nový dům je, stejně jako ten původní, poloroubenka.
Na Šumavě koupili ruinu. Dům strhli a postavili jeho perfektní kopii

Na Šumavě, u železniční trati, stojí poloroubenka. Bývala tu již před mnoha lety, pamatovala, když kolem jezdil vlak s uhlákem a parní lokomotivou. Dnes tu...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Zastřešení terasy nejen umožňuje posedět venku i při lehkém dešti, ale má i...
Po čem Češi touží: vlastnit dům se zahradou a levným vytápěním

Dvě třetiny Čechů by chtěly bydlet ve vlastním domě se zahradou nebo blízko přírody. Jenže realita bývá jiná. I proto je v poslední takový zájem o byty s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.