Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architektka Eva Jiřičná postavila Karlu Hvížďalovi fiktivní dům

  1:00aktualizováno  1:00
Knižní rozhovory Karla Hvížďaly s Evou Jiřičnou představují známou autorku jako filozofku prostoru a tvůrkyni, která klade zásadní důraz na dialog s klientem. Jiřičná svou práci ukazuje na příkladech staveb v Česku a v zahraničí i na projektu fiktivního rodinného domu. Součástí knihy jsou i osobní a rodinné vzpomínky.

Eva Jiřičná je především skvělou architektkou. Za svou práci získala Řád britského impéria, byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. | foto: Profimedia.cz

Jiřičná je, v nejlepším slova smyslu, řemeslnice, přičemž se samozřejmě v profesi architekta spojují technické i materiálové dovednosti s estetickým vkusem, kulturním rozhledem a s dalšími humanitními prvky. Ten technický základ, který je třeba respektovat, vedl Karla Hvížďalu k pozici tazatele sice připraveného, nicméně laického, jenž se chce, ba musí nechat poučit.

Otázky vedl Karel Hvížďala v knize Prostory a dialogy Evy Jiřičné v podstatě životopisně: převážně sledují chronologii osobní i profesní cesty ženy, která se narodila v březnu 1939 ve Zlíně, v roce 1962 zakončila studia architektury na ČVUT, o šest let později emigrovala a uchytila se na anglickém a posléze světovém architektonickém trhu.

Eva Jiřičná s rodiči coby dítě

Eva Jiřičná s rodiči coby dítě

V roce 1994 obdržela Řád britského impéria, tucet polistopadových let učila i na VŠUP v Praze a spolu s Janem Kaplickým se pro tuzemské publikum stala reprezentantem těch architektů, kteří se po opuštění komunistického Československa uplatnili v zahraničí.

Zrovna pasáže týkající se Kaplického patří k těm možná vůbec nejpřekvapivějším, neboť vyjadřují respekt k tomuto tvůrci, s nímž Jiřičná několik roků také žila, ale zároveň postrádají jakoukoliv iluzornost.

Architektka a partnerka znala Kaplu či Johana (jak blízcí Kaplickému říkali) velmi zblízka, se všemi jeho klady i zápory, s jeho anděly i démony, kteří se v něm o něho prali, a on byl člověkem složitým, často velmi depresivním, ačkoliv při veřejných prezentacích se tváříval coby stoický džentlmen.

Slavná architektka Eva Jiřičná přebírá čestný doktorát zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Slavná architektka Eva Jiřičná přebírá čestný doktorát zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Jiřičná je v těchto i ve všech ostatních pasážích interview otevřená, ale nikdy vulgární či jinak nevkusná. Snoubí se v ní přísnost a laskavost, přesnost a intuice, důslednost se schopností dát věcem volný průběh, vztah k hmotám (zejména ke kovu, sklu a kameni), ale nelpění na hmotných statcích.

My, kteří jsme se s Jiřičnou nikdy osobně nesetkali a známe ji toliko zprostředkovaně, zde nabýváme dojmu určitého důvěrného a mile překvapivého setkání.

Stavba domu a knihy

Na Hvížďalovy přímé otázky, co je to vlastně architektura, jaká je její filozofie či jak by měl ten, kdo chce něco budovat, poznat dobrého architekta, Jiřičná odpovídá na první pohled oklikami, zdrženlivě, avšak odpovědi přesto poskytuje, totiž tou knihou jako celkem.

O knize

Prostory a dialogy Evy Jiřičné, Karel Hvížďala

Karel Hvížďala, Prostory a dialogy Evy Jiřičné
  • Fotografie různí autoři
  • Odborné konzultace a text na zadní straně obálky Zdeněk Lukeš
  • Vydal PROSTOR -architektura, interiér, design, o.p.s., Praha 2011, 240 stran
  • Doporučená cena 348 korun

Velmi šťastné jsou partie, v nichž hrají s Hvížďalou hru, kdy on je jakoby klient a říká svá přání při stavbě (fiktivního) domu a Jiřičná mu odpovídá, navrhuje, odporuje, vybízí ho ke změně pohledu například na uspořádání pracovny nebo na složení podlahových krytin.

Tady si lze velmi dobře uvědomit, jak nesnadné je postavit dům, který dává smysl, pokud jím nerozumíme ryzí reprezentaci majitele nemovitosti vůči okolí. Stavba-osobnost, můžeme-li ji pak tak označit, je výsledkem dialogu, někdy i tvrdého, nezřídka ovšem velmi niterného, mezi architektem a jeho zákazníkem.

Kniha Prostory a dialogy Evy Jiřičné to předkládá s mimořádnou názorností, téměř se dá mluvit o učebnici uvažování o architektuře, potažmo o bydlení a prostředí vůbec.

Typografka Clara Istlerová vtiskla svazku individuální a příhodnou podobu, jí navržená brožura kombinuje pracovní ráz a neokázalou exkluzivitu, která je dána například použitým papírem nebo nadýchanými, měkce prokreslenými snímky, které Jan Malý jr. exponoval během rozhovoru.

Prostory a dialogy Evy Jiřičné mají ve Hvížďalově interviewové biografii čestné místo právě díky výpovědní "praktičnosti" i typografické nestandardnosti. Není pokaždé nutné hovořit o velkých otázkách doby. Může dobře stačit jeden konkrétně probraný poctivý lidský osud.

Autor:




Nejčtenější

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Řešení stavby do tvaru písmene V zabezpečuje soukromí rodiny i ochranu před...
Dům pro rodinu se čtyřmi dětmi aneb splněný sen má podobu písmene V

Zatímco Praha se začíná chlubit mrakodrapem V Tower, na Moravě šli jinou cestou: vznikla zde jednopodlažní rodinná vila právě v podobě písmene V. Má úctyhodnou...  celý článek

Chátrající vily. Uprostřed je vila slavného českého architekta Kamila Roškota.
Zdevastované vily v Bubenči zbořte, vyzval developer Prahu 6

Britský developer Lordship v otevřeném dopise vyzval Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil v Bubenči. Domy stojí v ulici Milady Horákové, kousek od...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.