Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 40 lety shořela Kežmarská chata v Tatrách. Jak bude vypadat nová?

  1:00aktualizováno  1:00
Slovenské občanské sdružení Kežmarská chata uspořádalo mezinárodní architektonickou soutěž na novou podobu stavby. Oblíbenou tatranskou chatu před čtyřiceti lety, 7. října 1974, zdevastoval požár. Soutěž vyhrálo pražské architektonické studio architecti.cz.

Kežmarská chata v Tatrách byla postavená v roce 1922. V roce 1974 vyhořela a nyní by se měla opět postavit. | foto: koláž iDNES.cz

Originální koncept architektů Filipa a Karla Havliše, Davida Zámečníka a Ondřeje Novosada uspěl v konkurenci 95 návrhů z osmi zemí Evropské unie.

Moderní horská základna se má stát východiskem nejen pro horolezce, skialpinisty, ale i běžné turisty a rodiny s dětmi. Objekt sloužící k ubytování pro 40 hostů a jako restaurace včetně letní sluneční terasy s panoramatickým výhledem do kraje má stát na místě původní chaty v nádherné přírodě pod Kopským sedlem u Velkého Bieleho plesa v nadmořské výšce 1 615 m. n. m., kde začíná východní konec známé Tatranské magistrály. V místě zůstaly zachovány pouze sklepy a základy původní chaty zbudované v roce 1922. Vše ostatní zmizelo při ničivém požáru v říjnu 1974.

Vzkříšení Kežmarské chaty

Studio architecti.cz zaujalo porotu soutěže osobitou architekturou a moderním přístupem promyšleným pro dané místo a podmínky. Lokalizace Kežmarské chaty je drsnými klimatickými podmínkami pro architekty výzvou.

Úkolem bylo do daných podmínek navrhnout stavbu, která by jako první na Slovensku splňovala nejpřísnější ekologické normy a byla energeticky nenáročná a soběstačná na podobném principu jako alpské chaty Monte Rosa či Schiestlhaus.

Třípodlažní, kompaktní a aerodynamicky tvarovaná stavba vychází pro nejmenší tepelné ztráty ze tvaru koule. Zešikmenými stěnami chata rezonuje se stěnami horských štítů a vytváří přirozenou dominantu přírodní lokality, ale také současně reaguje na proudění větru a dešťové a sněhové srážky.

Minimalizovaná půdorysná plocha ve spojení s aerodynamickým tvarem snižuje vznik sněhových závějí v okolí domu. K jihu obrácené fasády jsou využity jako lapače slunečního svitu - a to jak tepelné energie skrze prosklenou fasádu, tak i elektrické energie skrze fotovoltaické panely na šikmé střeše.

Kežmarská chata v dobách její největší slávy.

Kežmarská chata v dobách největší slávy.

Kežmarskou chatu zlikvidoval ničivý požár v říjnu 1974. Hořet začalo ve...

Kežmarskou chatu zlikvidoval ničivý požár v říjnu 1974. Hořet začalo ve strojovně.

Orientace chaty hlavní stranou k jihu směrem ke slunci a současně nejatraktivnějším výhledům (Kozí, Lomnický a Kežmarský štít, Velká Svišťovka) umožňuje sledovat panorama hor a kochat se výhledem na Biele pleso a bezprostřední okolí.

Vnitřní prostor chaty je půdorysně rozdělen do tří funkčních pásů - přední pás, situovaný na jih, je určen pro pobyt návštěvníků (jídelna, ubytování hostů), střední pás zajišťuje provoz chaty (kuchyně, hygienické zařízení a ubytování personálu), zatímco zadní část, která je jakožto severní strana nejvíce ochlazovaná, slouží pro skladování.

Historie Kežmarské chaty

Chata byla v roce 1922 postavená především kvůli vojenským účelům a strategickým potřebám Československé armády. Šlo především o několik incidentů u polských hranic, Poláci si totiž po první světové válce nárokovali i část slovenského území. Bylo tedy nutné sedlové přechody přes Vysoké Tatry vojensky zabezpečit.  

Návrh interiéru je laděn do přírodních odstínů a materiálů. Stropy a stěny přiznávají konstrukční dřevěné panely, dělící příčky jsou skleněné, podlahy převážně prkenné, ve společenské části tvoří výrazný prvek nosné dřevěné trámy a nábytek je převážně dřevěný.

Zvolená konstrukce a navrhované technologie se blíží energeticky pasivnímu standardu. Sedmdesát až osmdesát procent provozu pokryje energie získaná ze slunce, zbytek doplní kogenerační jednotka na biomasu, tepelné čerpadlo a systém akumulačních zásobníků tepla.

Odborná porota vyzdvihla na návrhu fakt, že vychází z podmínek místa a přitom je současný a energeticky soběstačný. Přestože mezi návrhy byla řada originálních řešení a práce renomovaných architektů, porota o vítězství studia architecti.cz rozhodla téměř jednoznačně - návrh ve finálním hlasování získal 17 z 18 možných bodů.

architecti.cz

Sdružení architektů a inženýrů, Filip Havliš, David Zámečník, Karel Havliš, Ondřej Novosad, Zuzana Novosadová, společně v týmu s klientem pracuje na zakázkách rozličných velikostí, rozsahů, náročnosti a charakteru. 

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.