To založili Milan Froněk a Jan Němeček už v roce 1990 (www.olgojchorchoj.cz). K divadelním atributům patří v butiku i další prvky, jež tu tvůrci použili – například černá barva na centrální stěně či lichoběžníková koncepce.
Trochu netradiční obývák
Nový vzhled obchodu v Dlouhé ulici v Praze 1 připravila pro sebe i své zákaznice Klára Nademlýnská k desátému výročí založení značky.
"Máme před sebou další dekádu, a tak do ní vstupujeme v novém. Při vymýšlení podoby butiku jsme chtěli vyjádřit intimitu, kterou s našimi zákaznicemi sdílíme, a tak obchod působí trochu jako obývací pokoj," vysvětluje návrhářka, jež strávila řadu let ve Francii.
Možná i proto vytváří modely pro ženy, které nemají strach odlišit se, dopřát si něco originálního a zároveň femininního.
Právě její tvorba přiměla architekty až k cizelérsky pečlivému výběru drobných kusů nábytku, lustru či stolu. Kladli velký důraz na originalitu, subtilnost i nadčasovost, přesně podle hesla: méně je více.
Například stůl není nudný prodejní pult, ale solitér, který vyrábí italská firma Zannota. Design pochází již z 50. let, přesto se v limitovaných sériích prodává dodnes. Navrhl jej Carlo Molino.
Lustr Zeppelin od Marcela Wanderse je od značky Floss, kterou u nás zastupuje firma Bulb. Židlové oranžové a zelené křeslo (návrh Patricia Urquilla) – včetně stolku - pochází z nabídky Konsepti.
Pocit obytného prostoru podtrhují i použité teplé dřevo na stěnách či prkenná podlaha z běleného dubu. A ještě něco má práce architektů a Kláry Nademlýnské společného – důraz na detail. "Čím detailněji model propracujete, tím lépe ženě sedí. Detail je právě to, co model posouvá jinam, ať už střihově nebo kombinací materiálu," tvrdí o svých návrzích Klára Nademlýnská (www.klaranademlynska.cz).
Stejně tak postupovali architekti. Například vitríny vybavili speciálně navrženými držáky, které lze přestavovat podle potřeby. Díky osvětlení vitrín LED diodami, jež mohou měnit svou barvu, je možné vytvářet v prostoru různé nálady.
Důraz na detail i nadčasovost
Při pohledu na mini prostor, kterému dominuje dřevěný modul se zabudovanou plazmou a vsazenou vitrínou pro figurínu, si lze klidně "dosadit" malý byt.
Za dřevěnou stěnou by se pak mohla skrývat kuchyňka nebo ložnice. Okopírovat je možné i zapuštěnou vitrínu, stačily by drobné úpravy. Vznikla by osvětlená knihovna nebo místo pro vystavení pěkné plastiky, jež se může stát skvělým doplňkem obytného interiéru.
Princip, který zde architekti použili a při němž nechali "zmizet" nábytek (= vitríny) ve třech dřevěných modulech, aby nevznikaly stíny, jež prostor nepříjemně zmenšují, představuje totiž velmi účinné i praktické řešení zároveň.
Bohužel s ním zpravidla pracují jen designéři a architekti. Laik se spokojí s umístěním nábytku před stěnu – a rázem se prostor opticky zmenší.
V butiku přitom studio Olgoj Chorchoj řešilo obdobné problémy, s nimiž se setkává spousta lidí při zařizování malého bytu, zejména pokud jde o ukládání věcí a šatstva.
"V zadání bylo najít v komorním prostoru dostatek úložného místa i kam umístit kabinky. Ty nakonec skončily za panely s dekoracemi," vysvětluje architekt Dan Paterko.