Trochu veselejší byla dívčina ze stánku slovenského výrobce nábytku Brik – firma se tu letos objevila poprvé a zaznamenala slušný ohlas. Krásný design by Brik dobře známe z pražské prodejny na Senovážném náměstí – myslím, že kdyby měl větší prostor, mohl by směle konkurovat zavedeným značkám.
Zástupce Ateliéru S krčil rameny, že před čtyřmi lety to bývalo veselejší, takže mi nijak na optimismu nepřidal a za roh k dalším firmám se mi už ani nechtělo. Le Bon s jedním umyvadlem jsem skoro přehlídla a tak jsem měla pocit, že s chlapci od firmy My dva holding si budeme povídat raději o tom, kde rozdávají ty pěkné bílé míče, co tu každý nosí. Mluvili pořád něco o tom, že si pro ně nemohou dojít, protože mají moc práce a pořád uzavírají obchody, protože všichni chtějí zařizovat firmy jejich nábytkem, a říkali to tak vážně, až jsem to považovala za těžkou ironii a nechtěla se tím nijak zabývat.
Teprve když jsem je varovala, ať to pořád nepovídají, nebo jim uvěřím a napíšu o nich do idnes, otevřeli tlustou složku se smlouvami, které tu za pět kontraktačních dnů stihli uzavřít. Plastové židle, které doprovázejí tento článek, prodali rovnou do jámy lvové, do Německa, další smlouvy uzavřeli s klienty z Islandu, Brazílie, Jihoafrické republiky, Velké Británie, Japonska, Taiwanu atd.
Draví manažeři z My dva přitom stihli svou účast připravit během tří týdnů, kdy dostali nabídku na možnost vystavovat, pokud jsou schopni se rychle připravit. A protože jsou hrdí na to, jak jsou flexibilní a akceschopní, podařilo se jim skoro nemožné. V době, kdy si všichni stěžují na to, jak je těžké oslovit nové partnery a najít nová odbytiště, oni rozjíždějí akce po celém světě. Nevím jak vy, já jim to přeju.
