Společně se spoluautorem Tančícího domu Frankem O. Gehrym je Richard Meier považován za nejvýznamnějšího amerického architekta současnosti. Nyní dokončuje společnost Skanska budovu City Green Court na Pankrácké pláni, kterou navrhl.
Navíc se v těchto dnech investor rozhodl, že podle Meiera postaví i další ze svých projektů. Hned naproti bude stát nižší kancelářská budova Parkview. "Vizualizace nebyly ještě ani prezentovány interně, tak by bylo velmi předčasné je publikovat," řekla o úplné novince mluvčí Skansky Petra Semerádová.
Meier hledal inspiraci také z Prahy
"Bude to už čtvrtá stavba v okolí od tohoto významného architekta," vypráví projektový manažer Skansky Pavel Knězů pod jedním z mrakodrapů. Na rozdíl od Gehryho, který je znám bizarními tvary svých budov, Meier vsadil na umírněnou bělostnou funkcionalistickou formu, což je pro něj typické.
City Green Court na Pankráci |
"Líbí se mi proporce, které vedle mrakodrapu mají normální městské měřítko, a líbí se mi i ta vnějšková jednoduchost, zdrženlivost," zamýšlí se architektka Radomíra Sedláková, která se moderními stavbami zabývá. "Oceňuji, že si svůj rukopis drží, přitom s ním umí skvěle vstoupit do existujícího prostředí," dodává.
Podle Knězů se Meier snažil své moderní budově vtisknout i některé pražské motivy. "Třeba stínícími prvky na fasádě se inspiroval v českém kubismu. Tedy spíše v tom, jakou roli hrají při pohledech člověka z různých směrů. Když se díváte z jedné strany, dům vypadá, jako by byl složen z čistě bílé plochy. Při pohledu o něco dál je ta plocha prosklená," upozorňuje Knězů.
Nicméně Sedláková to vidí trochu jinak. "Nevím, proč se teď všichni tak odkazují ke kubismu, ať se dívám na tuto stavbu, jak chci, vidím čistě klasicistní pojetí výsostně moderní stavby – hladký skleněný objem pravidelně členěný vysokými štíhlými pruhy, doplněnými na potřebné straně o vystupující slunolamy. Žádná hmota se tu nebouří, neexpanduje nějakou vnitřní silou," tvrdí.
Uvnitř budovy poroste obří strom
Zajímavá je dlažba před a zejména uvnitř budovy na úrovni terénu. Tvoří ji mozaika známá z pražských chodníků. Po vstupu se pak návštěvníkovi otevře pohled do atria, které je završeno prosklenou střechou.
Dominantou tohoto prostoru, který pavlačemi připomíná dvoranu Veletržního paláce postaveného ve 20. letech minulého století, je schodiště a také desetimetrový živý strom, který bude čnít do výšky druhého patra. Ten tu zatím není, ale už se chystá jeho převoz z Belgie. "Je to asi 45 let starý tropický strom, jenž je pro interiéry ideální. Nepotřebuje střídání ročních období ani tolik světla," vysvětluje Knězů.
Výměna vzduchu v atriu je zajištěna přirozeně na principu komínového efektu, což je podle Knězů velmi odvážné řešení a nikde v Česku není. Obecně je celá budova díky promyšleným systémům energeticky nenáročná a splňuje nejmodernější požadavky na výstavbu.
"Obliba vnitřních atrií mi v Praze a na místě s výhledy na tři strany přijde trochu podivná, ale dnes by asi bez toho nájemní kancelářská budova neuspěla, kdyby si uvnitř nevytvořila svůj vlastní svět. Tento aspoň neohromuje," říká k tomu historička architektury.
Pohled z horních pater nevysoké budovy (oproti vedle stojícímu mrakodrapu) je až nečekaně úchvatný a ten na pole nad Zlíchovem, klikatící se Vltavu či Hradčany nabízí skutečný zážitek z výšky.
Sem se běžní lidé nedostanou, protože tu již v září budou jen kanceláře. Spravit chuť, a to doslova, si tak mohou alespoň v přízemí, kde bude příštím rokem otevřena brasserie.
Jak měla vypadat Pankrácká pláňJiž postavené budovy
 Celkový pohled na Pankráckou pláň, jak měla vypadat, kdyby šlo vše podle plánů. |
