Vedení německého vydavatelství zjistilo, že pro stále náročnější čtenáře, kteří touží po hravějším a rychlejším sdělování informací, se musí změnit i práce novináře, a to si vyžádá systémové změny.
Vydavatelství proto vypsalo architektonickou soutěž, díky níž vznikly návrhy na novou architektonickou i ideovou podobu moderní mediální centrály pro 21. století.
Nové sídlo Axel Springer |
Z více než dvou desítek přihlášených světových studií se do druhého kola soutěže na sklonku loňského roku dostala pětice renomovaných ateliérů z celého světa: nizozemská OMA, dánští B.I.G., tokijští SANAA, pekingská kancelář německého architekta Ole Scheerena a jediné domácí studio, berlínští Kuehn Malvezzi.
Nejužší výběr posledního kola pak vypadal téměř jako rodinná prezentace: dostalo se do něj nejen studio legendárního Rema Koolhaase, OMA, ale i studia jeho žáků: B.I.G. a Ole Scheeren. Největší zkušenosti nakonec zvítězily: jako první se umístil čtyřicetičlenný tým studia OMA, vedený Koolhaasem a Ellen van Loonovou.
Vybrat si Koolhaase bylo prozíravé. Vždy to přitahovalo psaní, vystudoval Nizozemskou filmovou a televizní akademii a živil se scenáristikou. Časem se z něj stal reportér. Ve zlomovém roce 1968 se při psaní o potlačených studentských nepokojích v Paříži seznámil s mladými studenty architektury.
Nové berlínské sídlo vydavatelství Axel Springer vznikne podle návrhu architektů z kanceláře OMA. Centrála vyroste na hranicích čtvrti Kreuzberg a Mitte.
Jejich pohled na svět přesvědčil čtyřiadvacetiletého Koolhaase o tom, aby dál hledal své poslání. Následovalo studium architektury v Londýně a v roce 1975 založil studio Office for Metropolitan Architecture.
Za více než třicet let prošla jeho atelierem zvučná jména jako Zaha Hadid nebo Bjarke Ingels. Dnes má na tři sta padesát zaměstnanců a sídlí nejen v Koolhaasově rodném Rotterdamu, ale také v New Yorku, Pekingu či Hongkongu.
V nové velkoryse pojaté budově bude pracovat na tři a půl tisíce zaměstnanců. Nedaleko parcely, kde bude nové sídlo vydavatelství stát, vedla Berlínská zeď. Právě její architektura byla tématem Koolhaasovy diplomové práce. Budova bude stát na dohled dnešní centrále vydavatelství, která byla postavená v šedesátých letech minulého století a mezi oběma domy bude moci panovat čilý ruch.
Každodenní práce ve vydavatelství by se měla z velké části vzdát rutiny a vše namířit k dnešní zrychlené digitální době. Proto Koolhaas vytvořil mediální dům jako "digitální krajinu, kterou protíná komunikační most". Místa, kde se mohou novináři přirozeně potkávat, tvoří celou čtvrtinu budovy. Vše začíná ráno v přízemním lobby, kde bude možné se občerstvit a začít okamžitě pracovat, druhým největším společným prostorem bude střecha s posezením, barem, bazénem a lázněmi. Na střeše se také budou konat větší společenské akce.
Původní budova vydavatelství Axel Springer v Berlíně byla postavena v šedesátých letech minulého století.
Za nejdůležitější ovšem považuje Koolhaas "komunikační most", který se klene nad "informačním údolím". Díky němu lze z nadhledu nejen pozorovat ruch a práci v newsroomech, ale i hledat řešení pracovních kauz a problémů.
Tradičnímu pojetí kanceláří s dlouhými nekonečnými řadami pracovních stolů a židlí neodpovídá ani zbytek projektu. Novináři by měli nerušeně pracovat v hnízdech a buňkách, které tvoří vždy různý počet pracovních stolů. Místa budou částečně mobilní, aby se dala různě natočit, když bude redaktor potřebovat v klidu přemýšlet a psát.
Centrála je rozdělena podle jednotlivých projektů do podoby terasovité zahrady, která se v polovině překlápí a stupňuje se naopak od nejvyšších pater. Bohaté členění by mělo zamezit chaosu a bloudění.
Nedaleko parcely, kde bude nové sídlo vydavatelství stát, vedla Berlínská zeď. Právě její architektura byla tématem Koolhaasovy diplomové práce. Výšková budova je stávajícím centrem nakladatelství Axel Springer.
Časopis Time Koolhaase zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí světa, v Dubaji vyprojektovat celé nové město pro půl druhého milionu obyvatel a je kurátorem letošního architektonického benátského bienále.
Není jen architektem domů, ale i životního stylu. Vytváří novou svébytnou podobu světové architektury a bojuje proti globální době, ve které se slévají stavby jednotlivých zemích do nerozlišitelné masy.
Do hledání původních stylů se budou moci ponořit návštěvníci letošního bienále architektury v Benátkách, které se bude konat od 7. června do 23. listopadu. Kurátor Koolhaas už loni vyslovil přání, aby se v expozicích objevily především konkrétní modely staveb, díky kterým si návštěvník jednotlivá národní specifika snadno zapamatuje a ubude náročných vizualizací, kterými se to v uplynulých ročnících jen hemžilo.
