Hospodářské zázemí domu

Hospodářské zázemí domu - Půdorys typového rodinného domu Classik Luxus firmy Canaba. Typický příklad kuchyně katalogových domů sloučené s jídelním koutem v nikdy nechybějícím arkýři, kuchyně je do tvaru písmene L podél stěn místností, takže hospodyně je vždy zády k ostatním členům rodiny. | foto: Canaba

Kam s pračkou, smetákem, žehlícím prknem...

  • 8
Ten, kdo alespoň nějakou dobu bydlel v panelovém domě, si pod pojmem hospodářské zázemí bytu (domu) pravděpodobně nevybaví nic jiného než umakartovou kuchyň s rohovým jídelním koutem a lavicemi potaženými koženkou, ledničkou polepenou samolepkami od banánů a „komínem“ na uskladnění potravin. K tomu pračka v miniaturní koupelně, která kvůli nedostatku místa tvořila kupodivu vhodnou bariérou mezi koupelnou a průchozím záchodem.

Tak vypadalo hospodářské zázemí bytu. Kuchyně už přestávala být pouze hospodářskou místností,  neboť v mnoha případech se zde odehrával společenský a rodinný život, čímž suplovala obývací pokoj.

Kdo by snad chtěl více, mohl využít kolektivní prádelnu v temném suterénu, pokud si ji  ovšem výrostci nepřetvořili v kuřácké doupě. Tak jsme žili, žijeme, tak to máme v sobě zakódováno.

I v těch z nás, kteří si oproti paneláku polepšili a polepšují, model bydlení v kuchyni neustále přetrvává. Velká kuchyň a spíž - zásobárna, to je naše priorita.

Ostatní hospodářské zázemí - domácí pracovna, prádelna, sušárna, dílna – odsouváme do pozadí, nebo jejich význam podceňujeme s tím, že se pro ně v domě místo vždy někde najde.

Pračku se pak snažíme nacpat do přeplněné koupelny, žehlící prkno do ložnice a prádlo sušíme v obýváku. Přitom všechny tyto provozně si blízké místnosti dokážeme koncentrovat do jednoho místa v domě tak, aby jejich provoz byl co nejjednodušší a aby zároveň zbytečně nezvětšovaly objem domu.

Velikost hospodářského zázemí
Již několikrát opakované platí i zde: velikost a provozní vazby hospodářského zázemí vycházejí z  velikosti domu a závisí na individuálních požadavcích konkrétního investora.

Někdy opravdu postačí malá kuchyň se spížní skříní a pračkou přímo v kuchyni nebo v koupelně alá panelák. V mnoha případech ke kuchyni přibude universální provozní místnost, která je spíží, místností na domácí práce a sušárnou zároveň.

Komfortnější variantu velkých domů představuje prostorná kuchyň s potravinovou spíží, komorou na úklidové prostředky, domácí pracovnou se šicím koutek a koutkem na žehlení, samostatnou prádelnou a sušárnou popřípadě dílnou a sklepem v suterénu.

Situování v domě
Pro hospodářské zázemí je výhodná poloha v blízkosti vchodu do domu se samostatným přístupem ze vstupních nebo komunikačních prostor. Nemusíme tak procházet přes obytnou místnost, než se dostane do kuchyně nebo do prádelny.

U bytů vyšších velikostních kategorií (tj. pro tří a vícečlennou domácnost) dokonce prostor pro vaření výslovně nesmí být přístupný pouze přes obytné místnosti kromě jídelny.

Nezbytné je přímé propojení kuchyně s jídelnou, vhodné s obytnou místností, popřípadě terasou. Praktický je výhled oknem z kuchyně na vstupní dveře, na příchozí, na dětské hřiště nebo na terasu a přímé propojení kuchyně nebo provozní místnosti s exteriérem –  neboli hospodářský výstup na zeleninovou zahrádku a pro věšení prádla.
 
Pro vhodné umístění kuchyně a ostatních hospodářských místností v domě vzhledem k orientaci vůči světovým stranám je určující, kolik času v nich trávíme. Pokud je například kuchyň pouze pracovištěm postačí ji sever, severovýchod nebo severozápad, stejně jako domácí pracovně a ostatním. Pokud se stává obytnou místnosti vhodná orientace je na jihovýchod, jih, jihozápad.

Velikost  kuchyně
Každý jednotlivec má odlišnou představu o funkci kuchyně. Velikost kuchyně je proto v konkrétních případech odlišná. Důležité je si vždy předem uvědomit, k jakému účelu nám bude sloužit.

Zda se jedná pouze o pracoviště určené pro přípravu jídla včetně doprovodných funkcí (mytí atd.), nebo zda je určená také k příležitostnému stolování části členů domácnosti např. formou barového pultu, nebo k úplnému stolování pro všechny členy domácnosti, takže se spojuje s  jídelnou, nebo zda je obytná tj. kuchyň s úplným stolování plnící zároveň funkci obývacího pokoje.

Minimální plocha pracovní kuchyně se pohybuje od 5 do 8 m2 podle počtu členů domácnosti, kuchyně s úplným stolování od 6 do 12 m2. Velikost obytné kuchyně pro dvoučlennou domácnost je minimálně 20 m2. To jsou však pouze nutné minimální hodnoty dané našimi normami.

Poloha kuchyně vůči obytné místnosti
Kuchyň je místem, kde se setkává rodina a kde trávíme stále více času. Odehrává se zde část společenského a rodinného života, někdy je dokonce jeho centrem (panelákový model).

Během středověku se kuchyně tradičního trojdílného domu z důvodu nedokonalého odtahu zplodin postupně vymaňovala z jizby (tj. obytná místnost) do zadní části síně (tj. střední a zároveň vstupní část), kde si své umístěné zachovala jako tzv. černá kuchyně (zděná, klenutá a bez okna) až do počátku 20. století. Dnešním trendem je opak - integrovat ji do obytného prostoru.

To, co je považováno za moderní, se však nemusí jevit jako příliš praktické. Velká obytná místnost a přímo v ní umístěná kuchyň, v takovémto zcela otevřeném prostoru musí umět člověk bydlet.

Hospodyně je sice při své práci součástí dění společnosti, může s ní při práci komunikovat, obzvláště je-li pracovní plocha umístěna volně v prostoru a otočena přímo do obytné místnosti. Větší nároky jsou ale na ni kladeny, co se týká neustálé údržby a  to navíc za cenu ztráty intimity při vaření. Vhodné je pak pracovní plochu odclonit alespoň pultem vyšším než pracovní plocha. Podmínkou je také efektivní odtah par a pachů.

Konzervativnějším uživatelům stále ještě zůstává možnost, která je protipólem otevřené kuchyně. Kuchyň zcela stavebně oddělená od obytné místnosti.  Hospodyňka je odtržena od dění v obytné místnosti, ale má zajištěno soukromí a nemusí se stresovat při pomyšlení, že ji přepadne neočekávaná návštěva a ona po obědě nestihla umýt nádobí.

Z hlediska praktického a zároveň společenského se nejlepším řešení zdá být kompromis. Ten vychází z konceptu otevřeného obytného prostoru téměř bez příček, který je ale funkčně dělen nábytkem, nízkými, částečnými nebo skleněnými přepážkami a posuvnými příčkami umožňujícímu větší variabilitu  a propojení prostor.

Kuchyně je součástí obytného prostoru, ale od společenské části je odcloněna částí pevné příčky, mobilní příčkou, krbem nebo mobiliářem. V jiném případě je umístěna v nice, kterou lze v případě potřeby zcela uzavřít zmíněnými posuvnými příčkami. Uzavíratelná může být také jen část kuchyně s mycím koutem, nebo celá jídelna s kuchyní dohromady.

Kuchyň jako pracoviště
Kuchyň je místem, kde se setkává rodina a kde trávíme stále více času. Odehrává se zde část společenského a rodinného života, někdy je dokonce jeho centrem (panelákový model).

Kuchyň je na prvním místě pracoviště, které slouží konkrétnímu uživateli s konkrétními návyky danými jeho běžným životním rytmem.  Vytvoření zdravého pracovního prostředí proto vyžaduje individuální přístup k návrhu uspořádání vlastního pracoviště.

Sestavu může navrhnout architekt a pokud se mu podaří najít i šikovné řemeslníky, je pravděpodobné, že výsledek bude uspokojivý a atypický. Mnohem jednoduší je ale využít služeb, které nabízejí firmy přímo se specializující na  kuchyňský program – tzv. kuchyňská studia.

Ve spolupráci s architektem nám kuchyň na míru navrhnou, poradí, vymyslí její podrobné uspořádání. Používají ověřené systémy, vyzkoušené technické detaily, znají efektivní uložení řady drobností, bez kterých se v kuchyni určitě neobejdeme. Na výběr nabízejí z několika variant materiálového provedení korpusů, dvířek, pracovních desek včetně dřezů, baterií, obkladů, také otvíracích mechanismů, způsobu odvětrání, osvětlení a často i samotného technického vybavení.

Při zařizování kuchyně dbáme na: kvalitu materiálovou, kvalitu provedení práce, funkčnost, praktičnost a využitelnost a samozřejmě estetiku.

Vlastní velikost (délka) kuchyňské linky,  jak se mnozí mylně domnívají, není tak důležitá jako správné uspořádání ploch a spotřebičů, neboť právě to má vliv na efektivitu a usnadnění práce. 

Předpokladem vhodného uspořádání je plynulost pracovních výkonů, což při postupu zprava doleva pro praváka znamená: odkládací plocha, varná plocha, místo pro přípravu, mytí, odkapávací plocha.

K potřebám průměrné rodiny tak postačí kuchyně délky kolem tří metrů, ve stísněných poměrech i méně. Šesti a více metrové kuchyně jsou zbytečně předimenzované a v praxi často ani nevyužívané. Pracovní plochy jsou od sebe příliš vzdáleny, což je z hlediska práce nepraktické. Jsou protestem investorů zvyklých na kuchyně panelákového typu a většinou jen demonstrují jejich ekonomické postavení.

Dostatečná volnost pohybu při práci, by měla být při jednořadém uspořádání  kuchyně zajištěna volným prostorem před ní širokým nejméně 1,1 metru, při dvouřadém uspořádání nejméně 1,0 metr. To je opět minimum dané našimi normami.  V praxi se doporučuje tyto hodnoty vždy o něco zvětšit, u dvouřadého uspořádání na hodnotu 1,2 metrů.

Správné držení těla při práci souvisí s výškou pracovní plochy od podlahy. Výška pracovní plochy by měla vycházet z výšky postavy. Běžná výšky pracovní desky je 85 cm. To je hodnota mezi vhodnou výškou pro mytí (90 cm) a přípravu těsta (75 cm). Optimálním řešením je deska s výškou volně nastavitelnou pro různé druhy pracovní činnosti a pro více uživatelů.

Ke snižování podílu práce vestoje může posloužit vysunovací pultík a stolička pro práci v sedě.
Zraková pohoda by měla být zajištěna dvojím typem osvětlením, celkovým osvětlením místnosti a osvětlením vlastního pracoviště.

Neodmyslitelnou součástí je umělé odvětrání nad varnými plochami účinnou digestoří nebo alespoň pachovým filtrem.

Na závěr
Velikost a provozní vazby hospodářského zázemí vycházejí z velikosti domu (bytu) a závisí na individuálních požadavcích konkrétního investora.

Během rozhodování o umístění kuchyně vzhledem k poloze obytné místnosti domu, je důležité je si předem uvědomit, k jakému účelu nám budou prostory sloužit a jaké výhody a nevýhody sebou nesou možná uspořádání.
Při zařizování kuchyně dbáme na: kvalitu materiálovou, kvalitu provedení práce, funkčnost, praktičnost a využitelnost, estetiku, dobré osvětlení a odvětrání.

 Nezapomínejme, že individuální návrh uspořádání pracoviště zohlední konkrétní požadavky uživatele a zajistí zdravou a efektivní práci.