O svém novém domě měl majitel jasnou představu již od začátku projektových prací. Horší to bylo s jezírkem. Věděl jen, že už nechce chemický bazén. Druhou možností bylo biologické jezírko, ale to by muselo být čisté, velké a hluboké.
Jako nadšený potápěč měl samozřejmě svoje představy. Za domem si pro vodní plochu nechal dostatečně velké místo u rozměrné terasy.
Firem, které vám postaví dům, je všude dostatek, ale kdo dokáže zajistit opravdu funkční čisté jezírko? Majitel se rozhodl zkusit štěstí na internetu, kde našel nepřeberné množství firem, které takové služby nabízejí.
Jezírko nadšeného potápěče |
Na základě četných referencí si vybral zahradního architekta Jiřího Prouzu a kontaktoval ho. Bohužel se ale trefil zrovna do období, kdy byl architekt zaneprázdněn jinými projekty a nemohl zaručit požadované termíny.
Majitel ale na stavbu dost spěchal, a tak se musel rozhodnout jinak. Nakonec "vsadil na jistotu" a obrátil se na velkou pražskou firmu, která měla být zárukou bezproblémové projektové přípravy i realizace.
Zpočátku běželo všechno podle představ, ale samotný návrh řešení technologie a čistoty vody v jezírku majitele nepřesvědčil. Jeho "problémem" je totiž i mimořádná schopnost chápat technické souvislosti a také má jistý druh zdravého perfekcionalismu, který uplatňuje v celém svém životě.
Proto se pomalu začínal obávat, že představa dokonale čistého jezírka nebude naplněna. Mezitím stavba domu běžela na plné obrátky a termíny jeho dokončení byly pevně stanoveny. Na místě budoucího jezírka se však zatím ani "nehráblo".
V této napjaté situaci se majitel rozhodl opětovně požádat o spolupráci Ing. Prouzu a doufal, že to tentokrát, téměř po roce, konečně vyjde. Slovo dalo slovo a architekt se dal do práce v situaci, kdy již bylo mnoho věcí dáno a nemohlo se s nimi hnout.
Jehličnaté stromy a keře budou časem mohutnější a rozbijí jednotvárnou plochu gabionů. Jemná struktura okrasných trav a vřesů vytváří kontrast jak ke kamenům, tak i k jehličnanům.
Hranice dna
Projekt jezírka i zahrady byl v rámci možností přepracován tak, aby se zároveň s hrubou stavbou domu stihly ještě vybudovat i základy a inženýrské sítě kolem jezírka. To se ale neobešlo bez komplikací.
Jedním z největších problémů bylo řešení vysoké hladiny spodní vody na pozemku. Původní myšlenka hlubokého jezírka zde narazila na své hranice.
Různými technickými opatřeními se sice podařilo dostat až na téměř 2 metry hloubky, ale původně to mělo být ještě víc. Stavba ale spěchala, majitelé se chtěli stěhovat nejen do hotového domu, ale i do zahrady s jezírkem.
Při stavbě peřejí je třeba mimořádné pečlivosti i umu. Spáry mezi kameny by měly být co nejmenší. Dalším požadavkem je dokonalá vodotěsnost celého díla.
Přehledná zahrada
Mezitím se domlouvala i konečná podoba zahrady, její smysl a funkce. Majitelé mají rádi jednoduchá, účelná, ale kvalitní řešení. To je vidět i na domě – přízemním bungalovu bez zbytečných ozdob, který má zajistit pohodlné a komfortní bydlení. Samozřejmostí jsou moderní systémy rekuperace energií.
Na zahradě bylo třeba vyřešit několik zadání. Pozemek leží v blízkosti frekventované silnice, proto bylo třeba ho odhlučnit. K tomu účelu slouží mohutné gabiony vysoké až čtyři metry, které ze strany zahrady zároveň fungují jako opěrná zeď pro navýšení terénu tak, aby vytvořil rovinu s domem.
Jediná terénní vlna se vymodelovala naproti domu tak, aby vznikl svah s převýšením 1,5 metru. Cílem bylo vytvořit vhodný terén pro prameniště a potok tekoucí do jezírka.
Rozměrná terasa s pohodlným nábytkem je jako stvořená pro relaxaci u vody.
Centrem celé kompozice je rozlehlé jezírko s potokem a velká plocha trávníku. Při navrhování výsadby se architekt inspiroval v blízké přírodě, které vévodí lesy s borovicemi. Ty se také objevily na zahradě a tvoří kosterní základ vyšších porostů. Doplněny jsou azalkami, vřesy a okrasnými trávami.
Vše dohromady mělo působit jako příjemný rekreační prostor přírodního charakteru. A to se skutečně podařilo. Podle slov dospělé dcery vznikl u rodičů nový každodenní rituál: po příchodu z náročné práce vedou jejich první kroky na terasu, kde se posadí do pohodlných křesílek a dlouhé minuty mlčky pozorují vodu. Pak jsou teprve dostatečně "nabiti" novou energií pro zbytek dne.
Kdy se hodí "sucháč"
Při budování tak mimořádného jezírka se samozřejmě přihodí celá řada zážitků a neobvyklých situací. Na některé z nich vzpomíná architekt Jiří Prouza.
"První potápěčská zkouška se konala již při dokončování jezírka. Bylo potřeba začistit okraje geotextilie pod kameny. A protože bylo jezírko již z půlky napuštěné, existovaly jen dvě možnosti – buď pracovat z lodi, nebo se do vody ponořit. Byl již podzim a nikomu se do chladné vody nechtělo, a tak to vypadalo na první možnost. Shánějte ale rychle loď.
Technické údaje
|
Řekli jsme to majiteli a trochu o tom diskutovali, když najednou vítězoslavně zvolal: Vždyť mám doma 'sucháč'. Nikdo nechápal, o čem je řeč, ale za chvíli se na terase objevil v obleku připomínajícím román Julese Verna 20 tisíc mil pod mořem. Vlezl do studené vody, popadl nářadí a přes hodinu vlastnoručně a namáhavě pracoval na estetickém doladění jezírka. S takovými zákazníky je vskutku radost spolupracovat..."
Sám majitel přišel po delší době užívání nového domova s překvapujícím názorem: "Dům je příjemný a pohodlný, nic bych na něm neměnil. Ale to, co má tady pro mne nejvyšší hodnotu, je právě jezírko."
