Na sklonku léta zdobí okraje cest a lesů jeřáby, jejichž oranžovočervené plody lákají nejen ptactvo. Hospodyňky především ocení, že jdou kdekoli lehce pěstovat, mohou být zdravým,a navíc pikantním doplňkem jídelníčku. Jeřabiny totiž obsahují mnoho vitaminu C, provitamin A, kyselinu jablečnou, citronovou a řadu dalších látek, které jsou důležité pro lidský organismus. Například vitamin P (rutin) je nezbytný pro pružnost cév. Výjimečný je navíc obsah sorbitu, cukru vhodného pro diabetické diety. Ten se z jeřabin dokonce získává průmyslově.
"Máme několik jeřábů na kraji našeho pozemku. Jejich plody jsou příliš trpké a svíravé. Myslím, že nejsou jedlé," svěřuje se Marie Jarošová z Pece pod Sněžkou. "Slyšela jsem, že by se daly naroubovat." Jedlý jeřáb se od obecného liší jak chutí plodů, tak rozsahem okraje lístků. "Jeřáb obecný má celou čepel listů vroubkovanou, ušlechtilá sladkoplodá varieta má první třetinu okrajů hladkou," vysvětluje botanička Renata Pohlová. "Na obecný jeřáb (i vzrostlejší) jde jedlý bez problémů naroubovat. Na místě, kde rostou jeřáby, se často najde i malý semenáček, který lze díky roubování od počátku vypěstovat pro kuchyňské použití. Jeřáby s jedlými plody, vhodné pro výsadbu, jsou k mání v zahradnictví." Václav Truhlář ze Školky Litomyšl,s.r.o.,radí: "Při roubování jeřábu je vhodný jednoduchý způsob, kdy se podnož i roub šikmo seříznou a přiloží vzniklými plochami k sobě. V této poloze je bude držet roubovací páska pevně ovázaná kolem. Druhý seříznutý konec roubu (roub by měl být asi čtyři očka dlouhý) je nutné ošetřit štěpařským voskem. Roubovat je však nutné na jaře před začátkem vegetační doby." Štěpařský vosk je běžně k dostání v obchodech s potřebami pro zahrádkáře. Kelímek stojí 50 korun. Cena rovněž běžně dostupné očkovací pásky se pohybuje od 30 do 40 korun. Kromě toho, že drží roub a podnož u sebe, měla by spoj chránit před vodou. Sladkoplodá varieta jeřábu byla objevena počátkem 19. století i na severní Moravě. Dva pasáci ovcí našli na okraji lesa jeřáb, jehož plody měly příjemnou nasládlou chuť. Tato přirozená odrůda jeřábu obecného byla později pojmenována jeřábem moravským sladkoplodým. O jeho rozšíření se zasloužil úředník lesní správy František Kraetzel. Seznámil s tímto objevem mnoho ovocnářů a rozesílal jim rouby. Tak se sladkoplodý jeřáb rozšířil po celém Rakousku-Uhersku a dále do Polska, Francie i Švédska. Byly dokonce zakládány ovocné školky výhradně pro něj. Estetické i užitkové kvality jeřábu lze s úspěchem využít i v dnešních zahradách. Plody této variety jsou chutnější oproti mateřskému jeřábu obecnému díky vyššímu obsahu cukrů a nižšímu obsahu tříslovin. Lze z nich připravit mošt, marmeládu, sirup, víno i kompot vhodný například ke zvěřině. Čas sklizně závisí na poloze a počasí, většinou to bývá polovina září. Pozdější sklizeň přinese plody ještě sladší, ale již s trochu nižším obsahem vitaminu C.Jeřáb obecný sladkoplodý je nenáročný na půdu a teploty, s úspěchem ho můžete pěstovat i v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem. Rozkvétá až v červnu a červenci, takže úroda není ohrožována jarními mrazíky. Uškodit mu může vysoká hladina podzemní vody, protože jeho až sedm metrů hluboko sahající kořeny pak začnou uhnívat. Jeřáb potom žloutne, usychá a přestává být odolný proti mrazu. Prospívá mu, stejně jako ostatním jádrovinám, pravidelné prosvětlování koruny.
Zdravé dobroty
Nejvíce cenných látek mají syrové jeřabiny.Není proto na škodu vyzkoušet nejrůznější kombinace, kterých kuchařka s trochou fantazie určitě vymyslí mnoho. Například rozmačkané jeřabiny smíchané s medem a třeba se strouhaným jablkem mají velmi pikantní a nevšední chuť.
Jeřabinový mošt
Na 1 kg rozdrcených plodů se nalije 300 ml vody a směs se nechá půl dne uležet. Poté se drť přecedí a šťáva se nechá sedimentovat. Čirá se potom zředí vodou v pomětu 1:1 a přisladí cukrem (150 g na 1 l). Moštem naplněné láhve se sterilizují při teplotě 80 stupňů.
Jeřabinový kompot
Jeřabiny se 10 až 15 minut předvaří v nálevu, kde na 1 litr vody připadá 150 gramů cukru. Scezené se pak nasypou do sklenic a zalijí sladším nálevem - 1 litr vody, 650 gramů cukru, 4 gramy kyseliny citronové. Sklenice se sterilizují 20 minut při teplotě 85 stupňů Celsia.
"Máme několik jeřábů na kraji našeho pozemku. Jejich plody jsou příliš trpké a svíravé. Myslím, že nejsou jedlé," svěřuje se Marie Jarošová z Pece pod Sněžkou. "Slyšela jsem, že by se daly naroubovat." Jedlý jeřáb se od obecného liší jak chutí plodů, tak rozsahem okraje lístků. "Jeřáb obecný má celou čepel listů vroubkovanou, ušlechtilá sladkoplodá varieta má první třetinu okrajů hladkou," vysvětluje botanička Renata Pohlová. "Na obecný jeřáb (i vzrostlejší) jde jedlý bez problémů naroubovat. Na místě, kde rostou jeřáby, se často najde i malý semenáček, který lze díky roubování od počátku vypěstovat pro kuchyňské použití. Jeřáby s jedlými plody, vhodné pro výsadbu, jsou k mání v zahradnictví." Václav Truhlář ze Školky Litomyšl,s.r.o.,radí: "Při roubování jeřábu je vhodný jednoduchý způsob, kdy se podnož i roub šikmo seříznou a přiloží vzniklými plochami k sobě. V této poloze je bude držet roubovací páska pevně ovázaná kolem. Druhý seříznutý konec roubu (roub by měl být asi čtyři očka dlouhý) je nutné ošetřit štěpařským voskem. Roubovat je však nutné na jaře před začátkem vegetační doby." Štěpařský vosk je běžně k dostání v obchodech s potřebami pro zahrádkáře. Kelímek stojí 50 korun. Cena rovněž běžně dostupné očkovací pásky se pohybuje od 30 do 40 korun. Kromě toho, že drží roub a podnož u sebe, měla by spoj chránit před vodou. Sladkoplodá varieta jeřábu byla objevena počátkem 19. století i na severní Moravě. Dva pasáci ovcí našli na okraji lesa jeřáb, jehož plody měly příjemnou nasládlou chuť. Tato přirozená odrůda jeřábu obecného byla později pojmenována jeřábem moravským sladkoplodým. O jeho rozšíření se zasloužil úředník lesní správy František Kraetzel. Seznámil s tímto objevem mnoho ovocnářů a rozesílal jim rouby. Tak se sladkoplodý jeřáb rozšířil po celém Rakousku-Uhersku a dále do Polska, Francie i Švédska. Byly dokonce zakládány ovocné školky výhradně pro něj. Estetické i užitkové kvality jeřábu lze s úspěchem využít i v dnešních zahradách. Plody této variety jsou chutnější oproti mateřskému jeřábu obecnému díky vyššímu obsahu cukrů a nižšímu obsahu tříslovin. Lze z nich připravit mošt, marmeládu, sirup, víno i kompot vhodný například ke zvěřině. Čas sklizně závisí na poloze a počasí, většinou to bývá polovina září. Pozdější sklizeň přinese plody ještě sladší, ale již s trochu nižším obsahem vitaminu C.Jeřáb obecný sladkoplodý je nenáročný na půdu a teploty, s úspěchem ho můžete pěstovat i v nadmořské výšce 1500 metrů nad mořem. Rozkvétá až v červnu a červenci, takže úroda není ohrožována jarními mrazíky. Uškodit mu může vysoká hladina podzemní vody, protože jeho až sedm metrů hluboko sahající kořeny pak začnou uhnívat. Jeřáb potom žloutne, usychá a přestává být odolný proti mrazu. Prospívá mu, stejně jako ostatním jádrovinám, pravidelné prosvětlování koruny.
Zdravé dobroty
Nejvíce cenných látek mají syrové jeřabiny.Není proto na škodu vyzkoušet nejrůznější kombinace, kterých kuchařka s trochou fantazie určitě vymyslí mnoho. Například rozmačkané jeřabiny smíchané s medem a třeba se strouhaným jablkem mají velmi pikantní a nevšední chuť.
Jeřabinový mošt
Na 1 kg rozdrcených plodů se nalije 300 ml vody a směs se nechá půl dne uležet. Poté se drť přecedí a šťáva se nechá sedimentovat. Čirá se potom zředí vodou v pomětu 1:1 a přisladí cukrem (150 g na 1 l). Moštem naplněné láhve se sterilizují při teplotě 80 stupňů.
Jeřabinový kompot
Jeřabiny se 10 až 15 minut předvaří v nálevu, kde na 1 litr vody připadá 150 gramů cukru. Scezené se pak nasypou do sklenic a zalijí sladším nálevem - 1 litr vody, 650 gramů cukru, 4 gramy kyseliny citronové. Sklenice se sterilizují 20 minut při teplotě 85 stupňů Celsia.
