Máte pocit, že podobný interiér před proměnou jste už někdy někde viděli? Ano, tým pořadu Jak se staví sen se opět vrátil do Poděbrad do stejného bloku s půdními nástavbami. I tady se měl proměnit obývací pokoj spojený s kuchyní.
Zatímco v prvním bytě designéři měnili světlý prostor, kde maximálně využili výrazné barvy a velké vzory (podívat se můžete zde ), tady se kvůli opačné orientaci bytu naopak bojovalo s tmou.
Navíc je v místnosti schodiště, což práci ztížilo. Nejvíce se však na nové podobě místnosti podílí rukopis designérů. Proměny se tentokrát ujali Ivana Ludvíková a Ladislav Rendl (Prima 9. 11. v 21:20).
Bílá rozjasní
Majitelka Marcela se svým bydlením spokojená nebyla, a tak dovolila designérům vyhodit všechno. Ti však k interiéru tolik přísní nebyli. Podlaha v místnosti s dekorem dřeva byla dobře položená a opticky sjednocovala prostor, proto neměli důvod ji měnit. Také ocenili květiny, které použili v nové koncepci.
Orientace na východ a navíc střešní okna, která nepropouštěla moc světla – tyto dva faktory zřejmě nejvíce ovlivnily novou podobu podkroví.
Ivana Ludvíková a Ladislav Rendl nechali celý byt vymalovat jen na bílo. Stejnou barvu dostalo schodiště, které v místnosti musí být, a dveře.
Majitelé sice v původní koncepci nepoužívali tmavou barvu, ale část šikmých stěn měli v meruňkové barvě. Ta nejenže prostor ztmavila, ale k jejímu zakrytí bylo třeba některá místa přetřít více než třikrát.
Tmavé pokoje představují podle autorů této proměny problém v mnoha bytech. "Často si to lidé dělají sami. Pokud mají pocit, že je v místnosti málo světla, ať se podívají, zda není před okny postavený nábytek či na parapetu nestojí spousta rostlin, které brání světlu. Někdy pomůže i to, že se rámy přelakují na bílo," radí Ladislav Rendl.
V tomto bytě na nábytku převažují světlé tóny. Aby nebyly bílé stěny nudné, namalovali na ně designéři jemné proužky a vytvořili obrysy lustru a květin, které mají připomínat jejich stíny.
Kuchyně se rozrostla o ostrůvek
Původní kuchyně s kdysi módními rustikálními dvířky nevyhovovala majitelům nejen svým vzhledem, ale hlavně velikostí.
Marcela je dobrá kuchařka a pro již brzo čtyřčlennou rodinu ráda vyvařuje. Designéři se proto rozhodli zvětšit prostor tím, že linku zatočili do tvaru U.
Kuchyni zařídili podle ergonomických pravidel pro praváky. Vlevo postavili vysokou skříňku s vestavěnou kombinovanou chladničkou, vedle stojí druhá vysoká skříň s pečicí a mikrovlnnou troubou ve výšce očí.
Následuje mycí centrum s dřezem a myčkou, dostatečně velká pracovní plocha a do ostrůvku umístěná varná deska a nad ní ostrůvková digestoř.
Pozor - jestliže jste se pro podobné řešení nadchli a chcete si také pořídit ostrůvkové varné centrum, musíte předělat rozvody elektřiny. V tomto bytě se hýbalo i s vodou a odpady, ale více starostí nadělala digestoř.
Autoři proměny se totiž rozhodli vytvořit v kuchyni sádrokartonový podhled, do kterého zabudovali bodová světla. Jenže pak narazili při instalaci odsavače - tu by sádrokarton neunesl, a tak bylo třeba zvolit ještě přídavnou nosnou konstrukci.
Nový nábytek ve světlé vanilkové barvě doplňují horní prosklené skříňky v hliníkových rámech. Modré obklady nahradila deska v barvě tmavého dřeva.
Zajímavým prvkem je "betonová" pracovní plocha. Jde samozřejmě jen o imitaci tohoto materiálu z klasické MDF desky s fóliovým povrchem.
Černě vymalovaná část stěny slouží jako tabule na vzkazy, na tmavém podkladu vynikají minimalistické hodiny
Židle je třeba zkoušet
Ještě před proměnou se designéři ptali majitelů, co by v bytě rozhodně nechtěli. Marcela okamžitě uvedla, že určitě nic extravagantního a přidala vysvětlení, co pro ni znamená extravagantní: třeba každá židle u stolu jiná.
Tím trochu zkomplikovala autorské plány, protože návrháři zamýšleli použít k dřevěnému stolu čtyři židle, každou v jiné barvě, sjednocovat je měl použitý materiál, konkrétně plast.
V této situaci zasáhl moderátor Pavel Cejnar, který potají povolal Marcelu do obchodu se židlemi. Ta se nejprve zděsila, co by měla mít v kuchyni za nábytek, ale pak začala zkoušet.
Tým ji nechal na různé židle posadit a vyzkoušet je, ke stolu pak aranžovali různé typy židlí a sledovali reakce majitelky.
"Je to ale trochu problém, protože je rozdíl vidět čtyři židle u stolu na prodejně a pak zakomponované do hotového interiéru, kde samozřejmě vypadají úplně jinak," hodnotil situaci Ladislav Rendl.
Marcela totiž nebyla v prodejně ze žádné kombinace nadšená.
Autoři nakonec udělali malý kompromis a zvolili ke stolu stejný tvar židlí z transparentního plastu, které se liší jen barvami. Dvě jsou neutrální, dvě ladí s barevností pruhů na stěnách a polštářky na sedačce.
Sedačka praktická a pohodlná
Obývací části pokoje dominují dvě pohovky – klasická dvoumístná a druhá připomínající chaise longe. Mají světlou barvu a snímatelný potah, který lze prát v pračce. Do domácnosti s dětmi je to určitě praktické řešení.
Manžel Aleš zase ocenil, že si na pohovku může lehnout a pohodlně sledovat velkou televizi, která je umístěná hned naproti. Pod ní se vešly dvě uzavřené police v barvě dřeva wengé. Majitelé totiž žádné velké požadavky na úložné prostory neměli.
Bílé stěny a kuchyňská linka, světlá sedačka - prostor tak sice vypadá světle, ale také trochu nudně a sterilně. Proto se jej designéři rozhodli oživit několika kousky v tmavém dřevě a textiliemi ve dvou hnědých odstínech a lahvově zelené barvě. Ty odpovídají židlím i vytvořeným ornamentům na zdi.
Kam s dětmi
Marcela a Aleš si přáli proměnit obývák s kuchyní, protože tady tráví rodina nejvíce času, a to včetně dvouletého syna a brzy i jeho sourozence. Proto zde chtěli vytvořit i hrací koutek pro potomky.
Designéři nakonec udělali dva. Uprostřed místnosti jsou na podlaze malé koberečky, proutěný taburet a koš na hračky. A protože už u malých dětí je třeba rozvíjet smysl pro krásu, doplňuje zátiší slon, jehož autoři jsou významní designéři 20. století Charles a Ray Eamesovi.
Řeknete si, hezké, ale je to opravdu ideální koutek pro děti? Toho si byli zřejmě vědomi i autoři, a proto ve výklenku udělali druhý koutek, více dětský. Kromě barevných židliček tady nechybí ani police a krabice na hračky.
I když to vypadá, že děti odstrčili někam na okraj, výklenek se jeví jako téměř ideální, brzo se stane místem na budování domečků a bunkrů, které děti milují.
Dětský koutek je oddělený pouze provázkovou záclonou, z ní vznikl také předěl mezi kuchyňskou a obývací částí. Do oken pak zvolili designéři jemné záclony, které propouštějí maximum světla.
A reakce majitelů? "Krásný, hustý, jsem nadšená," střídali se oba majitelé ve slovech chvály. Marcela byla dokonce spokojená i se čtyřmi barvami židlí u stolu. Potvrdila slova Ladislava Rendla, že to, co možná působí v obchodě divně, může zakomponované do interiéru vypadat dobře.