Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je tu spousta dobrých návrhářů, ale málo dobrých zadavatelů, tvrdí designér Jan Čtvrtník

  1:00aktualizováno  19:29
Jan Čtvrtník pracoval v designérské centrále Ikea, navrhuje nábytek pro přední české firmy mm interiér nebo Polstrin Design, ale také sklo pro Moser. Pro Sony Ericsson vymýšlel obaly, v americké NASA se dokonce podílel na návrhu štítu lunárního modulu. Přesto si myslí, že by v Česku mohlo být lépe.

Jan Čtvrtník se svým samozavlažovacím květináčem Calimera | foto: Kristina Hrabětová

V současné době pracuje návrhář, který patří mezi nejlepší české designéry,  v Itálii, kde navrhuje spotřebiče pro Electrolux. Nejvíce ho však zajímá sedací nábytek a užitkové sklo.

Pracoval jste na více místech po světě, takže jste určitě navštívil řadu domácností v různých zemích. Daly se vypozorovat rozdíly v zařizování?
Rozdílů najdete spoustu a záleží na tom, jak banální porovnání chcete. V Itálii hojně používají kámen, ve Skandinávii dřevo. Ve Finsku chtějí mít co nejvíce světla a domovy svítí ´tisíci´ lampičkami, v Itálii využívají hodně takzvané ambientní přisvícení a užívají si šera domova. V Dánsku nepoužívají záclony, zato v Itálii zavírají běžně přes den i těžké dřevěné okenice.

Křeslo Ta.bu: má být odkazem na psychoanalýzu Sigmunda Freuda – pro Polstrin Design

Bydlíte v Itálii. Jak máte zařízený byt vy?
Mám jednak byt v Českých Budějovicích, který bych rád pronajal. Koupelnu a kuchyň jsem si navrhoval sám, což je jediný interiérový design, který jsem kdy dělal. V Itálii bydlíme v podnájmu v bytě, který je zařízený majitelem. Vlastně proto jsme si ho vybrali. Pro představu: na míru máme linku, židle jsou od Magisu, sofa z Ikea.

To je zajímavá kombinace...
Nemám problém mít v bytě něco z Ikea. Je lepší koupit si špičkovou pohovku Moroso za 80 000 korun a pak dlouho nic, nebo osm let každý rok novou pohovku z Ikea? Poměr cena výkon v tomto případě asi nestojí na straně Morosa.

Sedací nábytek, ale i jiné předměty do bytu jste navrhoval právě pro Ikea přímo v jejich designérské centrále ve Švédsku. Jak důležitá to pro vás byla zkušenost?
Byla zásadní, protože Ikea nepoužívá slovo design jako strategii, ale design jako strategii. Vše je vlastně navrženo tak, aby to bylo maximálně úsporné a přitom efektivně fungovalo, od obchodního domu přes systém práce až po výrobky. Celá firma má jednu strategii a jednoho ducha.

Váza Droog Aalto: redesign slavné vázy z roku 1937 finského návrháře Alvara Aalta. Jan Čtvrtník ji vytvořil pro designérskou soutěž zabývající se změnami klimatu

Je velký rozdíl mezi prací designéra u nás a v zahraničí?
U nás je design chápán jako umělecká disciplína. Kdo chce pracovat jako designér, musí zpravidla absolvovat vysokou uměleckou školu. Například ve Skandinávii může dělat design i ten, kdo neumí kreslit. Vystuduje ho na některé ze škol, kde nejsou nutné talentovky, pak nastoupí třeba k Volvu, kde se zabývá pouze konkrétní částí návrhu výrobku, třeba barevnými trendy. Naučí se rozumět zákonitostem barev, zohledňuje trendové barvy na daný rok a podobně.

Design je totiž do jisté míry matematika: kombinujete vhodně materiál, požadovanou cenu, výsledky trendových analýz... Kdo disponuje výtvarnými schopnostmi, má samozřejmě výhodu, požadovaný tvar si během hodiny nakreslí sám. Když talent nemá, dá mu vše jen víc práce, ale nakonec dojde k výslednému tvaru.

Navrhování podle přesného zadání vám tedy vyhovuje?
Je to vlastně nejlepší možnost, jaká může být. Navrhovat na základě znalostí marketingových pracovníků, technologů... U nás je spousta dobrých designérů, ale málo dobrých zadavatelů. Výrobci by mnohdy potřebovali audit výroby z designérského pohledu. V tom by měla do budoucna hodně pomoci organizace Czech Trade.

Svícen: autor jej navrhl tak, aby jeho květy vytvářely po zapálení svíčky zajímavou stínohru na stole

Křeslo Koxy: za tento polstrovaný nábytek pro mm interiér získal Jan Čtvrtník cenu Vynikající design

V současnosti pracujete pro Electrolux. Co všechno pro něj navrhujete?
Momentálně dotahuji celou platformu samostatně stojících sporáků. První se už začaly prodávat v Anglii a Irsku. Na počátku roku 2010 jsem se stal designérem pouze pro značku AEG, což je ´hi-endová´ značka ve vlastnictví Electroluxu. Nyní tedy pracuji na různých spotřebičích pro jednu značku.

Jaké tvary mají moderní bílé spotřebiče? A lze jim vůbec říkat bílé?
Bílá technika reaguje, tak jako všechny ostatní výrobky, na aktuální estetické trendy, i když poněkud pomaleji. Spotřebiče slouží delší dobu než třeba mobilní telefon, a tak většinou nepřejímají krátkodobé módní výstřelky. Obecně lze říci, že bílá technika opticky mizí a víc a víc se integruje do nábytku kuchyní. Estetické části se zplošťují, rukojeti se vestavují dovnitř a spotřebiče se stále víc stávají integrální součástí linky.

Bílá technika je stále správné jméno a bílá také pořád převládá. Jako druhá výrazná barva se již dávno prosadila barva nerez oceli a kovové, stříbřité tóny. Tento vliv na barvu je dán materiály a hygienickými požadavky.

Ceny Czech Grand Design 2008 – Jan Čtvrtník (Designér roku)

Autorem křesla Ixy je Jan Čtvrtník, Designér roku 2008

Různí se vůbec požadavky jednotlivých zemí na bílou techniku?
Každý stát, dokonce každý region, má svá specifika, která se berou v potaz již při navrhování. V Itálii jste nuceni používat plyn kvůli slabé rozvodné síti a malému deregulovanému příkonu. Indukční desky by při plném výkonu spolehlivě vyhodily jističe v celém bytě, ne-li domě. Ve Francii zajímá zákazníky moderní „výraz“ spotřebiče a použití barev.

V Německu jsou spotřebiče spíš minimalisticky tvarované, s drobným elegantním detailem. Velice různorodý je přístup skandinávských zemí. Zatímco v Dánsku je známkou vysokého standardu sporáku tzv. push-pull mechanismus na otevření šuplíku (zmáčknete a šuplík se otevře), ve Švédsku je tomu naopak, push-pull je znakem levného sporáku. Švédská zásuvka musí mít naopak madlo.

Mají sporáky navrhované AEG pro český trh výrazné odlišnosti?
Základní konstrukční části jsou stejné, technologie sporáku je méně sofistikovaná, chybí komponenty, které v ČR zákazník nezaplatí, používá se lacinější elektronika. Je pravda, že většina hi-endových spotřebičů se u nás neprodává, prodávají se levnější modely, oproštěné o některé funkce.

Czech Grand Design 2008 – Jan Čtvrtník

Navrhujete rád a s úspěchem sedací nábytek. Už delší dobu se prodává pohovka Moara nebo křeslo Koxy, nedávno jste vytvořil pohovku Ta.bu, která odkazovala na psychoanalýzu Sigmunda Freuda. Na jejím základě jste pak navrhl řadu sedátek pro veřejné prostory Ai.ro. Do jakého typu interiéru se hodí?
Ai.ro je primárně určené pro veřejné prostory, třeba letiště. Mělo by sloužit coby hravá dekorace chladného prostoru chodeb a hal, kde se čas od času objeví spousta lidí a zase rychle zmizí. Ai.ro tvoří několik úrovní sedu propojených mostíkem.

Sedátka byla navržena tak, aby reflektovala nejen potřebu lidí si sednout, ale také odložit si někam kufřík, pracovat s notebookem, když nemáte stůl, nebo si jen tak povídat  a sedět otočeni k sobě. Z pohledu ergonomie jde o dvou-, troj- či čtyřsedy. Dvousedátka Na.bi a Ni.bl si dovedu představit i v předsíních soukromých bytů.

Navrhujete také užitkové sklo. Nemáte dojem, že vše, například v oblasti nápojového skla, již bylo vymyšleno?
Jasně, vše už tu bylo a je těžké udělat něco nového. Když vidím užitkové sklo, které se dnes objevuje na trhu, přijde mi, že jde o to udělat něco za každou cenu jiného či jinak. Pak vznikají podivné věci, o kterých se již neříká „krásné“, ale „zajímavé“.

Myslím, že je to stejnou měrou vina výrobců i designérů, kteří očekávají (a stále chtějí dělat) tvarovou revoluci a nedochází jim, že pro vytváření dobře fungujícího výrobkového portfolia je potřeba dělat spíš postupné kroky. Někdy je strašně těžké přesvědčit zadavatele, že drobná změna stačí a není třeba ještě další vylepšování.

Czech Grand Design 2008 – Jan Čtvrtník

Vymýšlíte i vázy. Představujete si je s konkrétními květinami?
Vázy spadají do dekorativního skla a funkce u nich nebývá moc akcentována. Váza musí být krásná sama o sobě i bez květiny, a tak se občas stane, že s květinou vypadá divně, nebo chcete-li „zajímavě“. Z tohoto důvodu jsem hrdý na Bamboo, vázu pro Moser, která je dekorována jen velice decentně, dekor uvnitř umocňuje květina uvnitř.

Nedávno jste představil svůj samozavlažovací květináč Calimera. Jak znělo zadání výrobce Plastia?
Určité zadání bylo, ale květináč se vyvíjel při vzájemných konzultacích. Výsledkem je koncept dvou nádob zasunutých do sebe, každá má jinou barvu. Po zkušenosti s mým tátou, který květiny vždy přeléval a na nábytku zůstávala kolečka, jsem vytvořil v Calimeru přepad. Do barev jsem příliš mluvit nemohl. Ty většinou určují ověřené požadavky kupujících.

Já mám rád jasné barvy, nemám problém mít doma něco křiklavého, ale většina lidí si takovou barvu nekoupí. Mám zkušenost, že progresivnější barvy chce málo zákazníků, proto je výrobce nikdy nevybere do výroby, protože by neprodal dostatečný počet kusů.

Vyhrál jste řadu designérských soutěží. Na Mladý obal v roce 1996 jste se pomalu zapomněl přihlásit. S vázou Droog Aalto, „redesignem“ vázy finského návrháře Alvara Aalta, to bylo jak?
Do soutěže Droog Design, která se zabývala změnami klimatu, jsem se  přihlásil pozdě. Věděl jsem o soutěži od kolegy a přemýšlel, že bych se přihlásil.

Pak mě najednou napadla Droog Aalto váza, která kopíruje původní vlnitý tvar nádoby (napodobuje tvar jednoho jezera), ale se zmenšeným vnitřním objemem, což ilustruje postupné vysoušení jezer. Pak zabralo zhruba víkend udělat vizualizaci a prezentaci a poslat do Droog Design.

Vaše práce byla listem The Independent zařazena do výběru dvaceti Great Green Design, tedy mezi dvacet „nej“ z celého světa. Co pro vás znamená environmentální téma?
Spolupracoval jsem dlouhá léta s neziskovou organizací Agentura Koniklec, která se zabývala a snad ještě zabývá ekologickou výchovou. Vědomosti o „trvale devastované planetě“ se pak propojily s postmoderními kritikami designérů jako jedněch ze strůjců konzumní společnosti.

Mám svou práci stále natolik rád, že jsem ještě neudělal jediný možný krok, jak se tohoto rozporu zbavit a přestat dělat design. Stále se snažím najít něco mezi, ale pokaždé zjistím, že jsem udělal jen další „nepotřebnou“ věc.

Svítidla od Jana Čtvrtníka připomínají svými "bublinami" ty, které se v sádře tvoří. Z ní jsou totiž vyrobena

V čem tkví tajemství takzvaného nesmrtelného designu – třeba židle, která se vyrábí desítky let?
Přál bych si to vědět, ale jen si domýšlím. Pravděpodobně v potřebnosti daného typu výrobku, v nadčasovosti tvaru a dobrém poměru ceny a výkonu přetrvávajícím v delším časovém období.

Máte nějaký designérský sen?
Chtěl bych se zabývat designem nábytku a pracovat pro firmy jako je Vitra, Edra, Cappellini, Moroso, Magis atd. Doufám, že reálnější sen je vrátit se do ČR a dobře se tam designem uživit.

Jan Čtvrtník

 * 1975
Vystudoval Pedagogickou fakultu, obor učitelství pro umělecké školy (2000), a VŠUP v Praze, ateliér design výrobků (2004). Absolvoval řadu stáží v zahraničí (Francie, Finsko, Peru, Švédsko, USA) a získal řadu prestižních ocenění doma i v zahraničí.

Více se dočtete v časopise Domov č. 1/2011. 

Autor:




Nejčtenější

Bytem prochází motiv tartanové kostky, barvy jsou ve světlých přírodních...
Za slovo útulný se nestydí, byt zrekonstruovala v tomto duchu

Byt o velikosti 55 metrů čtverečních není velký, ale pro ženu středního věku, která zde žije sama, naprosto dostačující. I proto se pustila do rekonstrukce....  celý článek

I barva „chladí“  - proto se na léto doporučuje povlečení ve studených nebo...
V horkém létě je třeba vyměnit lůžkoviny za letní, jinak se upotíte

Letní dusna klidnému spánku nepřidají. Spáč se neustále přetáčí, což následně vede k častému probouzení. Pomoci může volba správných lůžkovin a materiálu na...  celý článek

Ponorka. Budka pro sýkorky koňadry, sýkorky lužní i sýkorky babky....
Garsonek ve městě není nikdy dost. Ani těch pro ptáky

Oceňované koncepty Matúše Opálky svědčí nejen o jeho talentu, ale také o empatickém přístupu k lidem a prostředí. Jak říká: designem chce lidem ulehčit i...  celý článek

Rozlehlý a luxusně zařízený West Creek Ranch na hranicích Utahu a Colorada je...
Přepychový ranč s observatoří je na prodej za 3,4 miliardy korun

Rozlehlý a luxusně zařízený West Creek Ranch na hranicích Utahu a Colorada je na prodej za 149 milionů dolarů, v přepočtu 3,4 miliardy korun. Autorem...  celý článek

1
Problém v domě. Předseda SVJ chce dluhy neplatičů uhradit z fondu oprav

Na shromáždění majitelů bytů vystoupil předseda společenství vlastníků jednotek (SVJ) podporovaný dvěma členy výboru s návrhem, aby dluhy neplatičů, byly...  celý článek

Další z rubriky

Ponorka. Budka pro sýkorky koňadry, sýkorky lužní i sýkorky babky....
Garsonek ve městě není nikdy dost. Ani těch pro ptáky

Oceňované koncepty Matúše Opálky svědčí nejen o jeho talentu, ale také o empatickém přístupu k lidem a prostředí. Jak říká: designem chce lidem ulehčit i...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Nevyužívaná čerpací stanice Fiat Tagliero připomíná vznášející se letadlo.
Malý Řím v Africe je v UNESCO. Z italského snu je perla modernismu

Eritrejská metropole Asmara oplývá výjimečným souborem futuristické italské architektury z 30. let minulého století, kterou zde postavili Italové. Díky ní se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.