Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Je mi třicet a pořád bydlím s mámou

  0:02aktualizováno  0:02
Navařeno, vypráno, vyžehleno, uklizeno. Služby takzvaného „máma hotelu“ využívá stále mnoho mladých lidí přes třicet let věku. Jenže to jim vůbec nechybí soukromí? Třicítka už je za nimi a „doma“ pro ně stále znamená u maminky. Ta se o ně za drobnou praktickou pomoc stará tak, jako kdyby byli ještě malými dětmi.

"Přestože přispívám na domácnost, hodně peněz ušetřím,“ přiznává třicetiletý Zdeněk Michel z Ústí nad Labem, který bydlí v bytě u rodičů. „Navíc mám uvařeno a vypráno,“ dodává další výhody.

Jenže dospělý člověk přece potřebuje mnohem víc prostoru a soukromí než malé dítě. I když má v bytě svůj vlastní pokoj, musí využívat i společné zóny. „Nejvytíženější jsou kuchyň a koupelna, tam se všichni pořád pleteme,“ říká Zdeněk Michel a doplňuje, že své soukromí řeší tak, že si prostě nezve přítelkyně domů.

Podle socioložky Jitky Havlové napětí v domácnosti vyvolává i mnoho banálních situací. „Hlasitá moderní hudba je starší generací považována za nesnesitelný rámus, zatímco mladé asi nenadchnou hity sedmdesátých let. Spory mohou být kolem jídla, volby televizních pořadů, pozdních příchodů či dodržování pořádku,“ vypočítává.

Některé matky „provozující máma hotel“ mívají problémy i se sjednocením životního rytmu - dítě ruší matku svými pozdními příchody, ona jeho zase tím, že brzy vstává.

Víc prostoru, míň problémů
Jinak to bývá, pokud odrostlé dítě s matkou či rodiči bydlí v rodinném domě. Tam může mít samostatný byt, někdy celé patro, a třecích ploch výrazně ubývá.

„Celý život bydlím ve venkovském stavení s mámou, ale protože jsou soukromé prostory oddělené, nikdy žádné konflikty nevznikaly. Každý máme například svou televizi,“ líčí třiačtyřicetiletý Petr Nedvěd z Hoškovic u Mnichova Hradiště. Přiznává však, že jeden čas uvažoval o tom, že by se odstěhoval. „Jenže máma by pak musela do domova důchodců. To bych nedopustil. A byla to i otázka peněz.“

Jak zařídit byt pro matku a syna - čtěte ZDE

Jeho matka Věra Nedvědová potvrzuje, že soužití se synem je bezproblémové. „Shodneme se na všem, vybavení interiéru chodíme nakupovat spolu. Jsem ráda, že tu syn bydlí. Starám se o něj a on mi pomáhá s tím, na co už nestačím,“ říká šestasedmdesátiletá žena.

A budoucnost? Tu už má Petr Nedvěd také vyřešenou. Matku neopustí, a až si najde partnerku, přesune se s ní jen o patro výš, do podkroví připraveného na vestavbu.

To Zdeněk Michel vidí situaci jinak. Tlačí ho nedostatek prostoru a vlastně i sami rodiče. „Zůstat tu rozhodně nechci a podnájmům moc nefandím. Budu tak pět šest let šetřit a koupím si v Ústí vlastní dvoupokojový byt,“ plánuje.

„Závisláci“ na rodičích?
V některých zemích je obvyklé, že se odrostlé děti snaží co nejdříve a co nejvíce odpoutat od rodičů. Mnohdy se tak předejde třeba souboji otce a syna o dominantní postavení v rodině.

Podle výzkumu neměckého MaxPlanck-Institutu z roku 2001 odcházejí mladí Češi od rodičů později než v jiných zemích. V žebříčku dvaceti zemí zaujímá Česko sedmou nejvyšší příčku u mužů a osmou u žen. Ve věku 30 let bydlí s rodiči 18 procent českých můžu a 16 procent žen. Nejpozději odcházejí z domova mladí lidé v jižní Evropě, na opačném pólu stojí severské země v čele se Švédskem.

Jak vyplynulo z výzkumu Eurobarometr z roku 2003, ve většině evropských zemí děti zůstávají dlouho bydlet u rodičů hlavně proto, že si odchod nemohou finančně dovolit. „V Česku je důvodem spíše špatná dostupnost samostatného bydlení,“ říká Anna Šťastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

„V Česku je ,máma hotel’ pořád častým řešením i proto, že ve společném bydlení mají dospělé děti vyzkoušený a spolehlivý servis,“ doplňuje socioložka Jitka Havlová. Se soužitím bývají spokojeni i rodiče. Jsou rádi, že se o ně někdo postará a třeba je i finančně podpoří.

Odborníci trvají na tom, že společné bydlení rodičů a jejich odrostlých dětí není ideální řešení, zejména trvá-li dlouho. Nikomu se nechce zaběhnutý režim měnit. „Mladí lidé se tak vzdalují svým vrstevníkům, a tím i pravděpodobnosti, že naleznou partnera a zkusí se s ním sžít,“ varuje Jitka Havlová.

Kde hrozí konflikty?

chodba - pozdní příchody syna domů, hlasitý pohyb po bytě

koupelna a WC - časové kolize

kuchyň - rozdílné chutě, společná lednice

obývací pokoj - boj o ovladač a výběr televizních pořadů

synův pokoj - hlasitá hudba, nepořádek, dámské návštěvy

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.