Ten například u vody a stočného uvádí jedenáct procent. Jenže statistika je věc ošidná. Jeden člověk si dá k večeři celé kuře, druhý nedostane nic. Podle statistiky měl ovšem každý v průměru půlku kuřete. A stejné je to s vodou. Pražené se umyjí za necelých 33 korun za krychlový metr, obyvatele středočeských Solenic,pár kilometrů od Prahy, přijde hygiena ve stejném množství vody téměř na 70 korun. Šetřit bude muset začít každý. Někdo bohužel ještě víc než ostatní.
Začít lze i od podlahy
Pokud jde o energie, pak největšími bumbrlíčky jsou samozřejmě vytápění a ohřev teplé vody (blíže viz str. 4). Ty dohromady spolykají 80 procent veškeré energie, které domácnost spotřebuje. Případné úspory lze tady proto počítat nikoliv na stovky,ale na tisíce až desetitisíce korun ročně. Někdo bude muset zvolit jiný typ vytápění, jiný si vymění celá okna nebo si alespoň utěsní spáry kolem oken a vymění na zimu tenké záclony za těžký závěs. "Kdo má rád teplo a teprve si staví dům, měl by vědět, že na pocit tepelné pohody má větši vliv teplota zdiva a podlahy než teplota vzduchu. To ostatně věděli už staří Římané, a proto používali podlahové vytápění," říká stavařka Marcela Němečková, "pokud topí podlaha, může být teplota vzduchu nižší a vy budete mít pocit, že je vám příjemně teplo. Takto lze ušetřit až 50 procent oproti klasickým způsobům vytápění."
Občas se musí vyhodit i fungující spotřebič
Zatímco ceny vody a stočného se liší podle místa, u elektrického proudu jsou si - až na pár majitelů malých vodních elektráren - všichni rovni (alespoň pokud odebírají energii se stejnou sazbou). Přesto za umytí nádobí v myčce nebo za vychlazení piva platíte různě. Vinno není jablko, ale typ spotřebiče a jeho "energetická náročnost". Rozdíl v placení pak může představovat jen u elektrických spotřebičů několik set korun měsíčně. Zvykat si na prohlížení štítků o spotřebě a případné nahrazení starých spotřebičů za nové,které dodržují přísnou "energetickou" dietu, však nebude v mnoha rodinách jen tak. Česká tradice kupovat novou pračku nebo ledničku teprve v okamžiku, když přestane definitivně fungovat a nespraví ji ani geniální soused od vedle,má v tuzemsku stejně hluboké kořeny jako nespokojenost s politikou či výroky fotbalových rozhodčích. "Když jsme každé čtyři měsíce platili více než dva tisíce korun za téměř 900 kilowatthodin a to máme dálkové topení, nikoliv akumulační kamna - začali jsme hledat možnost, jak ušetřit," vzpomíná na obtížné rozhodování pražský důchodce Josef Svátek. Pečlivým počítáním přišel na to, že "žroutem" jsou dvě staré ledničky. Dvě proto, že u jedné nefungoval mrazák, druhá byla příliš malá na to, aby v panelovém bytě nahradila i spíž. Na doporučení odborníků se s manželkou rozhodli koupit chladničku s mrazákem s celkovým objemem 300 litrů. "Spotřeba proudu nám klesla na průměrných 480 kilowatthodin za čtyři měsíce. Včetně poplatku jsme začali platit kolem 1100 korun, tedy asi polovinu původních nákladů. T eď po zdražení by byl rozdíl ještě větší." V tomto případě důchodci uspoří ročně více než tři tisíce korun. Vzhledem k tomu, že cena elektrické energie půjde nahoru i v příštích letech, "zaplatí" se jim nová chladnička Bosch zařazená do kategorie A ve spotřebě energie během šesti až sedmi let, možná i dříve, ačkoliv stála téměř dvacet tisíc. "Zhruba se sedmiletou návratností se běžně počítá i v německých domácnostech, pokud si pořídí výrobky v energetické skupině A nebo B," říká Dalibor Eliáš z firmy Elektrolux, která patří mezi největší výrobce bílé techniky, "a to i tehdy, když si pořídí nejdražší, takzvané top modely, u nichž vedle nízké spotřeby nabízí výrobce špičkový design." "Konstrukce starých výrobků neodpovídá současným požadavkům na úsporu elektrické energie," vysvětluje Ivan Karas z BSH,další velké firmy vyrábějící domácí spotřebiče, "například jim vadí vyšší okolní teplota. Na to doplácejí obyvatelé teplých panelových bytů, kde chladnička stojí z prostorových důvodů často vedle sporáku. Aby dostatečně 'chladila', spotřebovává pak mnohem více energie,mnohdy i víc,než udává štítek. Novější typy si s tím umějí poradit." Zdražování energií a vody bude pokračovat. Šetřit je proto namístě nejen z ekologického nadšení, ale už i s ohledem na vlastní peněženku.
Začít lze i od podlahy
Pokud jde o energie, pak největšími bumbrlíčky jsou samozřejmě vytápění a ohřev teplé vody (blíže viz str. 4). Ty dohromady spolykají 80 procent veškeré energie, které domácnost spotřebuje. Případné úspory lze tady proto počítat nikoliv na stovky,ale na tisíce až desetitisíce korun ročně. Někdo bude muset zvolit jiný typ vytápění, jiný si vymění celá okna nebo si alespoň utěsní spáry kolem oken a vymění na zimu tenké záclony za těžký závěs. "Kdo má rád teplo a teprve si staví dům, měl by vědět, že na pocit tepelné pohody má větši vliv teplota zdiva a podlahy než teplota vzduchu. To ostatně věděli už staří Římané, a proto používali podlahové vytápění," říká stavařka Marcela Němečková, "pokud topí podlaha, může být teplota vzduchu nižší a vy budete mít pocit, že je vám příjemně teplo. Takto lze ušetřit až 50 procent oproti klasickým způsobům vytápění."
Občas se musí vyhodit i fungující spotřebič
Zatímco ceny vody a stočného se liší podle místa, u elektrického proudu jsou si - až na pár majitelů malých vodních elektráren - všichni rovni (alespoň pokud odebírají energii se stejnou sazbou). Přesto za umytí nádobí v myčce nebo za vychlazení piva platíte různě. Vinno není jablko, ale typ spotřebiče a jeho "energetická náročnost". Rozdíl v placení pak může představovat jen u elektrických spotřebičů několik set korun měsíčně. Zvykat si na prohlížení štítků o spotřebě a případné nahrazení starých spotřebičů za nové,které dodržují přísnou "energetickou" dietu, však nebude v mnoha rodinách jen tak. Česká tradice kupovat novou pračku nebo ledničku teprve v okamžiku, když přestane definitivně fungovat a nespraví ji ani geniální soused od vedle,má v tuzemsku stejně hluboké kořeny jako nespokojenost s politikou či výroky fotbalových rozhodčích. "Když jsme každé čtyři měsíce platili více než dva tisíce korun za téměř 900 kilowatthodin a to máme dálkové topení, nikoliv akumulační kamna - začali jsme hledat možnost, jak ušetřit," vzpomíná na obtížné rozhodování pražský důchodce Josef Svátek. Pečlivým počítáním přišel na to, že "žroutem" jsou dvě staré ledničky. Dvě proto, že u jedné nefungoval mrazák, druhá byla příliš malá na to, aby v panelovém bytě nahradila i spíž. Na doporučení odborníků se s manželkou rozhodli koupit chladničku s mrazákem s celkovým objemem 300 litrů. "Spotřeba proudu nám klesla na průměrných 480 kilowatthodin za čtyři měsíce. Včetně poplatku jsme začali platit kolem 1100 korun, tedy asi polovinu původních nákladů. T eď po zdražení by byl rozdíl ještě větší." V tomto případě důchodci uspoří ročně více než tři tisíce korun. Vzhledem k tomu, že cena elektrické energie půjde nahoru i v příštích letech, "zaplatí" se jim nová chladnička Bosch zařazená do kategorie A ve spotřebě energie během šesti až sedmi let, možná i dříve, ačkoliv stála téměř dvacet tisíc. "Zhruba se sedmiletou návratností se běžně počítá i v německých domácnostech, pokud si pořídí výrobky v energetické skupině A nebo B," říká Dalibor Eliáš z firmy Elektrolux, která patří mezi největší výrobce bílé techniky, "a to i tehdy, když si pořídí nejdražší, takzvané top modely, u nichž vedle nízké spotřeby nabízí výrobce špičkový design." "Konstrukce starých výrobků neodpovídá současným požadavkům na úsporu elektrické energie," vysvětluje Ivan Karas z BSH,další velké firmy vyrábějící domácí spotřebiče, "například jim vadí vyšší okolní teplota. Na to doplácejí obyvatelé teplých panelových bytů, kde chladnička stojí z prostorových důvodů často vedle sporáku. Aby dostatečně 'chladila', spotřebovává pak mnohem více energie,mnohdy i víc,než udává štítek. Novější typy si s tím umějí poradit." Zdražování energií a vody bude pokračovat. Šetřit je proto namístě nejen z ekologického nadšení, ale už i s ohledem na vlastní peněženku.
 Je čas začít energicky šetřit. |
